Při jaké hudbě relaxují? Jaký je jejich názor na rockovou hudbu? Jakou literaturu preferují? Která kniha je nejvíce ovlivnila? Seznamte se prostřednictvím magazínu ChristNet s vedoucími osobnostmi nejznámějších křesťanských médií!

Každé křesťanské médium a jeho zaměření je vždy alespoň částečně takové, jaký je jeho šéf. Zajímalo nás proto, k jakému druhu literatury a hudby vedoucí nejznámějších křesťanských médií inklinují a co je oslovuje, neboť je jisté, že to bude nějakým způsobem ovlivňovat jejich tvorbu. A jelikož jsou vedoucími či řediteli, tak i podobu daného média. V této reportáži byly osloveny čtyři osobnosti: šéfredaktor Katolického týdeníku P. Norbert Badal, šéfredaktor časopisu AD Josef Greš, ředitel rádia Proglas P. Martin Holík a šéfredaktor Magazínu ChristNet.eu Robert Němec. Položili jsme jim následující otázky:

1. U jaké literatury hudby rád relaxujete?
2. Která kniha (kromě bible) vás nejvíce ovlivnila?
3. Co čtete a co posloucháte nejčastěji?
4. Která kniha z posledních dvou let vás více zaujala?
5. Jaký máte názor na rockovou hudbu?
6. Je možné vzít do kostela kytaru a bicí, popřípadě jiné rytmické nástroje?

P. Norbert Badal, šéfredaktor Katolického týdeníku:

l. Myslím, že jsem poměrně konzervativní, takže literaturu a hudbu, u níž mohu relaxovat, si vybírám "pohodovou", příjemnou, takovou, která v případě hudby má pro mne rozeznatelnou harmonii. V poslední době jsem docela nadšený z děl pana Perese, např. z mozarabských zpěvů v toledské katedrále. Také se mi moc líbí polyfonie z Korsiky. Druhým typem hudby, která mne mile oslovuje, jsou velké operní hlasy - Gigli, Caruso, pochopitelně ze současných Pavarotti, Domingo, Caballe. S literaturou je to podobně, třeba Pagnolovo dílo Jak voní tymián je prototypem literatury, kterou mohu číst opakovaně.

2. Těžko říci, že to byla jedna kniha, která mne nejvíc ovlivnila, jsem původní profesí knihovník, takže těch titulů bylo moc a moc, ale z autorů třeba Bernanos, Green (Julien), Mauriac.

3. V předchozích odpovědích jsem vlastně naznačil, co čtu a poslouchám nejčastěji.

4. Nejsem schopen preferovat jeden titul.

5. Moc tomu nerozumím, jsem pouhý spotřebitel, ale je-li Bruce Springsteen rocker, pak je to skvělé a rád ho poslouchám.

6. Což o to, vzít do kostela lze téměř cokoli, horší je tam na to hrát. Asi by měl člověk rozlišit, pro jaké posluchačstvo a pro jakou příležitost hraje. Když hraje p. Fajt na bicí v kostele v Rajhradě při vernisáži výstavy, je to ohromný zážitek. Nedovedu si ale moc jeho hudební vložku představit při mši. Ale aby bylo jasno, nejsem vyznavač pouhého chorálu, či lidového zpěvu při mši. Spíš než nástroje bych ale rozlišil či dal přednost tomu, aby se liturgie účastnili všichni - takže mi nevadí tancování a hraní na bicí v Africe. Kdyby naše mentalita tohle přijala, vůbec by mi to nevadilo.

Robert Němec, šéfredaktor Magazínu Christnet.eu:

1. Záleží na tom, jakou mám náladu. Někdy sáhnu po Shakespearovi, jindy po Heinleinovy či jiné sci-fi nebo fantasy. Když potřebuji povznést duši, tak po poezii nebo jiných duši hladících dílech. Mám rád kvalitní thrillery a špionážní romány, ovšem u nás se těžko shání.

2. Letopisy Narnie od C.S. Lewise, vše od Roberta A. Heinleina, byť se s některými jeho názory neztotožňuji, a Egypťan Sinuhet Mika Waltariho. A samozřejmě nesmím zapomínat na Huxleyho Konec civilizace: Úžasný nový svět a Orwellovy 1984 a Farmu zvířat.

3. Z médií čtu pomalu jen ty internetové: iDnes, České noviny, Svět namodro, Živě, Lupu, Mobil Server, WebImpulz. Na televizi se dívám jednou za 14 dní. Z časopisů čtu EURO, Katolický týdeník, Mezinárodní report, Communio, AD, PC World, Computer, Psychologii DNES a Political Psychology, případně další dle potřeby. Když to stihnu, "prolétnu" ještě Mladou frontu DNES a Lidové noviny. V rádiu poslouchám něco na způsob "TOP 20", tedy aktuální pop a rock. V oblibě mám vše, až na heavy metal a new age. Líbí se mi jemné písně, ovšem občas se potřebuji "vyblbnout" na něčem tvrdším.

4. Egypťan Sinuhet. Sice jsem ho četl již před delší dobou, ale nyní jsem se pustil do druhého čtení.

5. Znám několik mladých lidí, kteří se ke křesťanství dostali přes křesťanskou rockovou hudbu. Některé křesťanské rockové skupiny jsou opravdu na vrcholu, jako např. Whitecross nebo Petra. Obecně je rock mravně neutrální. Jako každá lidská věc se dá využít i zneužít. I biblí mohu někoho umlátit k smrti.

6. Proč ne? Vše, co přivádí lidi blíž k Bohu, je dobré.

Josef Greš, šéfredaktor časopisu AD:

1. Přijde na to jakou mám náladu. Někdy „dobíjím baterky“ vážnou hudbou, jindy bigbítem. Co se literatury týká, odpočinu si nejvíc u povídek a krátkých příběhů – momentálně mám rozečtené Štětinovo Století zázraků a knížku Nic než slova, což jsou scénáře filmových skečů Monty Python’s.

2. Určitě romány Victora Huga (asi nejvíc Bídníci) a dílo Sigmunda Freuda.

3. V poslední době poslouchám hlavně hodně varhanní a pak taky španělské a francouzské renesanční hudby, Pavlu Milcovou s Peterem Binderem, Jethro Tull, ZZ Top, Stromboli, Deep Purple, Jewel, Joan Osbourne a Sheryl Crow. Z vážné hudby mám nejraději Johanna Sebastiana Bacha (fascinuje mě jeho Umění fugy) a hrozně rád si poslechnu taky Händelova Mesiáše, Mozartovo Requiem, a všech devět Beethovenových symfonií. Obecně můžu říct, že z vážné hudby poslouchám hlavně baroko a renesanci. Z moderní pak hlavně blues a rock. Úplně nejradši mám jeho kříženiny s dalšími styly: bluesrock, jazzrock, folkrock atd.

4. Je jich víc. Soukromé rozhovory Ingmara Bergmana, Předčítač Bernharda Schlinka, Černá kniha komunismu, knižní rozhovor s Petrou Procházkovou a dokázal bych jich jmenovat ještě tak deset dalších.

5. Miluju ji a aktivně se jí věnuju.

6. Myslím, že jo. Jsou situace kdy se to hodí míň a jsou příležitosti, kdy tam ty nástroje sednou. Nevidím žádný důvod proč by se v kostele neměly používat. Osobně ale dávám přednost spíš chrámové a duchovní hudbě, než „kytarovkám“. A to hlavně proto, že mi většina těch kytarových popěvků přijde dost uhozených. Na můj vkus jsou strašně prvoplánové a kýčovité a abych pravdu řekl, nemám je moc rád.

P. Martin Holík, ředitel rádia Proglas:

1. K odpočinku rád beru do ruky Haló Jácíčku Daisy Mrázkové, a jakoukoli knihu Oty Pavla. Taky třeba Trubače z Jericha Ilji Hurníka.

2. Plná slávy Bruce Marshalla (Zvon), Dokonalá svoboda Marie Calasanziescheové (Karm. nakl.) a Katechismus Katolické církve (Zvon).

3. Často čtu recenze a anotace nových knih, protože přečíst stačím jen část. Často poslouchám vlastní výběr z klidnějších písní folk, country, křesťanských, případně pop, zejména za volantem.

4. Poustevník Davida Torkingtona (Karm.nakl), Ale zbav nás od zlého Dr. Philipe Madreho (Karm.nakl.), Když se zlé věci stávají dobrým lidem Harolda S. Kushnera (Portál). Jako autor je pro mne (po revoluci největším) objevem C.S. Lewis, dále pak další díla Michela Quoista.

5. Něco ano, něco ne.

6. Samozřejmě, už od dob vzniku Žalmu 150. Vlastně až od doby, kdy vznikly kostely... :-)

Tolik odpovědi čtyř vedoucích známých křesťanských médií. S dalšími se prostřednictvím Magazínu ChristNet.eu setkáte v příštích dnech v druhém dílu naší ankety.