Co to jsou Křesanské sbory I.

Jiří Krejčí: Prvně bych řekl něco o své funkci. Zastupuji Křes anské sbory navenek. Ale nemáme centrální vedení, které by řídilo a usměrňovalo chod jednotlivých sborů. Ale postupem doby, jak se vyvíjelo nábo enské hnutí v závislosti na státu, vyvinula se potřeba, aby byli nějací lidé, kteří vystupují za sbory před státní správou. Časem jsme tedy jmenovali zástupce sborů. Jedním ze zástupců jsem já. To mě ale neopravňuje zasahovat do zále itostí sborů v jiných městech tak, e bych je nějak řídil. Jednám spí , kdy se vyskytne potřeba projednat centrální zále itost na ministerstvu kultury. Nejsem na to sám, jsme dva - první a druhý zástupce. Jsou určité věci, které musím ře it, zvlá tě kdy po nás něco chce ministerstvo kultury. Dohodlo se, e je tu moje adresa na kterou v echno chodí. Zále itosti se ov em se ře í na bratrských poradách společně.

Jsme protestantská církev. Vznikli jsme na začátku století, počátkem dvacátých let se působením anglických misionářů, ale i Čechoslováků (bratři Franti ek Křesina a Josef Mrozek), kteří se dostali na studium do Anglie a do Německa na biblické koly evangelikélního zaměření (evangelikální proud je mlad í odno í evangelického hnutí s důrazem na doslovný výklad bible, jeho počátek se datuje do dvacátych let minulého století. Hlavními ohnisky v té době byly Anglie a Itálie - pozn. T.S.). Tady vznikly sbory věřících lidí jako důsledek, ve světě nazývaného Bratrského hnutí.

Bratrské hnutí má kořeny v Anglii, ze které se ířilo přes Německo dál do Evropy. Vzniklo tak, e se z velkých společenství, nechci říci vlastní iniciativou, vyčlenili určití lidé, kteří zjistili, e se v určitém společenství ne ije podle toho, co se dočetli v bibli. Projevilo se to zejména tím, e rozpoznali při četbě bible, e jedno z důle itých shromá dění společenství je slavení Památky Je í e. Prvotní křes ané se k oslavě scházeli ka dou neděli. Co tehdej í velká společenství praktikovala jednou za měsíc, čtvrt roku. Čili oni se začali mimo své stávající nábo enské formace scházet v malých domácích skupinkách k neformálním prostým pobo nostem - čtení a rozjímání Písma, modlitbám vlastními slovy a slavení Památky Páně bez jakýchkoliv obřadů, stejně jak to činili prvotní křes ané. Co mělo za následek, e byli z Anglikánské církve vyloučeni. Hnutí se prolínalo s podobnými proudy v Irsku a výcarsku. Odkud se postupně roz ířilo do různých zemí Evropy.

Nevedeme ádné statistiky, evidenci, kde bychom zaznamenávali lidi. V České republice je nás asi mezi dvěma a půl a třemi tisíci. Sborů je zhruba kolem čtyřiceti, někde jsou dva - v Ostravě a v Praze. V Brně je jeden v idenicích přibli ně o dvoustech členech.

Pova ujeme se za otevřené společenství a přijímáme ka dého, kdo svým svědectvím a potom taky ivotním stylem potvrdí, e věří bibli jako Bo ímu slovu a přijímá fakt, e Kristus zemřel za jeho hříchy.

Sna íme se nemít nadřazený ani diskriminační postoj k jiným společenstvím. Někteří nás pova ují za sektu, sami se za sektu vůbec nepova ujeme, proto e sekta má rysy, které my nemáme. Jsme dosti odli ní pro řadu lidí, v tom jak pro íváme bibli, jak ji věříme. Od katolíků, upřímně věřících katolíků, sly íme, e jsou zdě eni, proto e nemáme oltář a e nepotřebujeme spoustu ceromoníí, které jsou pouze pro oči. Oni si vůbec nemohou představit, e by bez toho mohli existovat. Ale my to pova ujeme za naprosto nepodstatné. Důle ité je co má člověk uvnitř a ne to, co se odehrává navenek. To je forma. Z tohoto pohledu se mů eme zdát "divní" ostatním společenstvím. Ale s evangelikálními církvemi si rozumíme dobře, a tam, kde se shodneme na spolupráci, vycházíme dobře.

T : Sly el jsem o tom, e u vás probíhají bohoslu by poněkud jinak, ne je tomu např. u Římskokatolické církve?

Krejčí: My tomu říkáme shromá dění. Nemáme ordinovaného kazatele, zvlá tní oblečení, nemáme kostely. Samozřejmě, proto e v Brně je nás mnoho, sna íme se mít v Brně jednu místnost určenou pro shromá dění. V edesátých letech se nám podařilo koupit dům v ideních. Tam máme velký sál, dal í prostory, které jsou určeny pro děti, sociální zařízení, atny. V jiných sborech se často vyu ívá pronájmu místností, kinosálu, tak e my nelpíme na tom, aby v místnostech byly nějaké symboly křes anství. Nelpíme na formě, na vněj ích efektech. V dy nám jde spí o to, co lidé pro ívají uvnitř a do jaké míry to je jejich osobní pro itek. Tak e se nevá eme na místnosti, které musejí být posvěceny, které musejí mít zvlá tní charakter atd.

Uplatňujeme něco, čemu se u nás říká v eobecné kně ství. Knězem mů e být kdokoliv, ale samozřejmě, proto e v bibli je enám doporučeno se veřejně neprojevovat, týká tato funkce se předev ím mu ů. Tím se nesna íme ov em eny diskriminovat. Jsme velice pestré společenství lidí, jak po stránce věkové, vzdělanostní tak i sociálního zázemí. V podstatě, ka dý kdo se cítí být Bo ím duchem vedený, obdarovaný, mů e vést shromá dění. Scházíme se dvakrát týdně, jednou je to biblické vyučování, kdy dva tři bratři vystoupí s příspěvky k tématu. Shromá dění trvá asi hodinu.

T : Máte volněj í formu shromá dění? Není dán nějaký přesný řád, postup při různých obřadech např. při konání Památky Páně?

Krejčí: Určitý pořádek je. Shromá dění je večer od půl sedmé do půl osmé. Zahajujeme na e posezení společným zpěvem písně, máme zpěvníky - Píseň nového ivota, kde je 50 písní.

T : Hrajete tam na kytary?

Krejčí: Na jiných shromá děních bě ně, ale my v Brně máme elektrofonické varhany, tak e vyu íváme předev ím je.

Potom se shromá dění uvede modlitbou některého z mu ů, který povstane, shromá dění vstane s ním, on se pomodlí za shromá dění a kdy se blí í konec, znovu se určí píseň a zazpívá se. V průběhu jsou jednotlivé slovní vstupy a mezi nimi se mů e klidně zpívat. Kdy někdo mluví o něčem důle itém, mů e klidně mluvit i hodinu, ale to se stává výjimečně. Zakončí se to modlitbou.

T : Jak vlastně slavíte Památku Páně?

Krejčí: Tam nezpíváme, modlíme se mnohem intenzivněji ne při normálním shromá dění, pět a deset bratří se střídavě modlí, děkujeme za spasení a pak koluje miska s chlebem, kde si ka dý odlomí. Podobně s vínem: koluje kalich, ze kterého se napijeme a podáváme sousedovi vedle.

T : Je tě se vám nestalo, e by nikdo nepředná el?

Krejčí: Ne to se nám je tě nestalo. Mezi bratry máme havý střed, skupinku čtyři, pěti lidí, kteří mají dar a příle itost studovat Písmo.

T : A předná ka na shromá dění je připravená?

Krejčí: To je individuální, ale vět inou ano.

T : Dozvěděl jsem se, e máte několik příznivců i v okolních vesnicích. A je to dost komplikované, nebo je jich málo, tak e v dycky přijede někdo z Brna, který vede shromá dění.

Krejčí: Fungujeme podobně jako třeba baptisté, kteří jsou nám velice blízcí svým pohledem na Písmo a na určitý způsob shroma ďování. Mají takzvané misijní stanice - to jsou místa, kde je málo věřících (5-10 lidí). Vět í sbor má tyto stanice pod svou správou. Jezdí tam lidé, kteří jsou připraveni pro kázání Bo ího slova, aby pro ně zajistili duchovní potravu.

Pokračování zítra