1. „To je mé Tělo.“

Shromážděni v Horní místnosti vyslechli jsme evangelní svědectví o Poslední večeři. Slyšeli jsme slova, jež vycházejí z hloubi tajemství Vtělení Božího Syna. Ježíš vzal chléb, požehnal ho , lámal a dával svým učedníkům. Se slovy „Toto je mé Tělo.“. Boží Úmluva s jeho lidem má právě vyvrcholit v obětování jeho Syna, Vtěleného Věčného Slova. Starodávná proroctví se právě naplňují: „Oběti ani dary jsi nechtěl, ale dal jsi mi tělo. V zápalné oběti ani v oběti za hřích, Bože, jsi nenašel zalíbení… Zde jsem, abych konal, Bože, tvou vůli,“ (Žid 10 ,5-7). Vtělením se Boží Syn, jedné podstaty z Otcem, stal člověkem a přijal tělo z Panny Marie. Nyní, noc před svým utrpením, říká svým učedníkům: „Toto je mé tělo, které se za vás vydává“.

Bylo to velké pohnutí, slyšet znovu tato slova vyslovená zde v Horní místnosti přede dvěma tisíci let. Byla od té doby opakována generaci za generací těmi, kdo měli skrze svátost kněžského svěcení podíl na Kristově kněžství. Hlasem svých kněží Kristus tato slova stále opakuje ve všech končinách světa.

2. „Toto je kalich mé Krve, Krve nové a věčné smlouvy, která se prolévá za vás a za všechny na odpuštění hříchů. To konejte na mou památku “. V poslušnosti Kristova příkazu opakuje církev tato slova denně při slavení eucharistie. Slova vystupující z hlubin tajemství vykoupení. Při slavení velikonoční večeře v Horní místnosti vzal Ježíš kalich naplněný vínem, požehnal jej a podával svým učedníkům. To byla součást starozákonního velikonočního obřadu, ale Ježíš, kněz nové a věčné Úmluvy, použil tato slova, aby zvěstoval spásné tajemství svého utrpení a smrti. Pod způsobami chleba a vína ustanovil svátostná znamení oběti svého Těla a Krve.

„Svou smrtí a vzkříšením jsi nás osvobodil. Ty jsi Spasitel světa“. Při každé mši svaté hlásáme „tajemství víry“, které po dva tisíce let živilo a posilovalo církev při její pouti světem pronásledování a Božího utěšování, při hlásání Pánova Kříže a Jeho smrti, dokud On nepřijde (Lumen Gentium, 8). Petr a apoštolové se dnes v jistém smyslu v osobách svých nástupců vrátili do Horní místnosti, aby hlásali neměnnou víru církve „Kristus zemřel, Kristus vstal, Kristus opět přijde“.

3. První čtení dnešní liturgie nás skutečně vede zpět k životu prvního křesťanského společenství. Učedníci „Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se.“(Sk 2, 42).

Fractio panis. Eucharistie je současně hostinou společenství v nové a věčné smlouvě a obětí, která zpřítomňují spásnou moc kříže . Tajemství eucharistie bylo od samého počátku spojeno s apoštolským učením a společenstvím a s hlásáním Božího slova, mluveného ústy proroků a nyní, jednou provždy v Ježíši Kristu (srov. Žid 1, 1-2). Kdekoliv jsou vyslovována slova „Toto je mé tělo“ a kdekoliv je vzýván Duch Svatý, tam je církev posilována ve víře apoštolů a v jednotě, která má svůj zdroj a pouto Ducha Svatého.

4. Sv. Pavel, apoštol národů, jasně chápal, že Eucharistie je jako náš podíl na Tělu a Krvi Kristově také tajemstvím duchovního společenství v církvi . „Třebaže je nás mnoho, jsme jedno tělo, neboť všichni máme podíl na jednom chlebu“ (1 Kor 10, 17). V Eucharistii zůstává Dobrý Pastýř Ježíš, který dal život za své ovce, přítomný ve své církvi. Co je Eucharistie jiného, než svátostná přítomnost Krista ve všech, kdo mají podíl na jednom chlebu a jednom kalichu ? Tato přítomnost je největším bohatstvím církve.

Skrze Eucharistii Kristus buduje svou církev. Ruce, jimiž lámal při Poslední večeři chléb pro učedníky rozpřáhl na kříži, aby k sobě v Otcově Království shromáždil všechny národy. Skrze slavení Eucharistie neustále přitahuje muže a ženy, aby byli činnými údy jeho Těla.

5. „Kristus zemřel, Kristus vstal, Kristus znovu přijde.“

Toto je „tajemství víry“, které zvěstujeme každým slavením Eucharistie. Ježíš Kristus, kněz nové a věčné Úmluvy, vykoupil svět svou Krví. Vstal z mrtvých a odešel, aby nám připravil místo v Otcově domě. V Duchu,, který nás učinil milovanými Božími dětmi, v jednotě Těla Kristova, očekáváme jeho návrat s radostnou nadějí .

Tento rok Velkého Jubilea je pro kněze zvláštní příležitostí růst v uvědomování si tajemství, jež slaví na oltáři. Z tohoto důvodu chci podepsat letošní List kněžím u příležitosti Zeleného Čtvrtku zde v Horní místnosti, kde bylo jediné Kristovo kněžství, na němž máme podíl, ustanoveno.

Při slavení Eucharistie v Horní místnosti v Jeruzalémě jsme spojeni s církví všech míst a dob. V jednotě s Hlavou, jsme ve společenství s Petrem a apoštoly a jejich nástupci během věků. V jednotě s Marií, světci, mučedníky a všemi pokřtěnými, kteří žili v milosti Ducha Svatého voláme Marana tha! „Přijď, Pane Ježíši !“ (srov. Zj. 22, 17). Přiveď nás, a všechny své vyvolené do plnosti milosti ve svém nebeském Království. Amen