"Věřím v Ježíše Krista…jenž se počal z Ducha Svatého, narodil se z Marie Panny. Trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován, mrtev i pohřben jest…Třetího dne vstal z mrtvých". Cesta dějinami spásy, jak je vypráví Apoštolské vyznání víry, mě přivedla do Svaté země. Z Nazaretu, kde byl Ježíš počat v Panně Marii mocí Ducha Svatého přicházím nyní do Jerusaléma, kde "trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován, mrtev i pohřben jest". Zde v basilice Božího hrobu poklekám u místa, kde byl pohřben: "Hle, zde místo, kde ho položili " (Mt 16, 6). Hrob je prázdný. Je tichým svědkem ústřední události lidských dějin, Zmrtvýchvstání Ježíše Krista . Téměř dva tisíce let dosvědčuje prázdný hrob vítězství Života nad Smrtí. Spolu s apoštoly a evangelisty, s církví všech dob a míst i my svědčíme a voláme: "Kristus vstal ! Vzkříšený z mrtvých již neumírá, smrt nad ním již nemá moc" (srov. Řím 6, 9). " Mors et vita duello conflixere mirando; dux vitae mortuus, regnat vivus "(1) (latinská velikonoční sekvence Victimi Paschali). Pán života byl mrtev, nyní vládne jako vítěz nad smrtí a zdroj věčné naděje pro všechny věřící. 2. Srdečně v této "matce všech chrámů" (sv. Jan Damašský) zdravím Jeho Blaženost patriarchu Michela Sabaha, ordináře ostatních katolických společenství, otce Giovanniho Battisteliho a bratry františkány ze Správy Svaté země, stejně klérus, řeholníky a laické věřící. S bratrskou úctou a láskou zdravím patriarchu řecké pravoslavné církve Diodorose a patriarchu arménské pravoslavné církve Torkoma, představitele koptské, syrské a etiopské církve a stejně tak i zástupce anglikánských a luteránských společenství. Kéž zde, kde náš Pán Ježíš Kristu zemřel, aby shromáždil vjedno rozptýlené Boží děti (J 11, 52) posílí Otec veškerého milosrdenství naši touhu po jednotě a pokoji mezi všemi, kdo přijali dar nového života skrze spásnou vodu křtu. 3. "Zbořte tento chrám a ve třech dnech jej opět vystavím " (J 2, 19). Evangelista Jan nám říká, že poté co Ježíš vstal si učedníci vzpomněli na tato slova a uvěřili (srov. J 2, 22). Ježíš pronesl tato slova, aby se stala pro učedníky znamením. Když společně s nimi navštívil Chrám, vyhnal ze svatých míst směnárníky a prodavače (srov. J 2 ,15 ). Když přítomní protestovali a ptali "Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit", Ježíš odpověděl: "Zbořte tento chrám a ve třech dnech jej zase postavím". Evangelista podotýká, že "mluvil o chrámu svého těla" (J 2, 18-21). Proroctví obsažené v Ježíšových slovech se naplnilo o Velikonocích, když "třetího dne vstal z mrtvých". Vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista je znamením, že Věčný Otce je věrný svému zaslíbení a ze smrti vyvádí nový život: "vzkříšení z mrtvých a život věčný". Toto tajemství zřetelně odráží starobylý chrám Anastásis, který obsahuje jak prázdný hrob-znamení Vzkříšení, tak Golgotu-místo ukřižování. Radostná zvěst vzkříšení nesmí být nikdy oddělována od tajemství kříže . Svatý Pavel nám v dnešním druhém čtení říká: "My kážeme Krista ukřižovaného" (1 Kor 1, 23). V jeho Vzkříšení se Adamovým synům a dcerám dostává podílu na božském životě, který měl od věčnosti s Otcem v Duchu Svatém. 4. " Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví ." Dnešní postní liturgie před nás staví Úmluvu, kterou Bůh uzavřel se svým lidem na hoře Sinaj, když dal Mojžíšovi Deset přikázání Zákona. Sinaj představuje druhou zastávku velké pouti víry, která začala, když Bůh řekl Abrahamovi: "Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu" (Gn 12, 1). Zákon a Úmluva pečetí zaslíbení daná Abrahámovi. Skrze Desatero a morální zákon vepsaný do lidského srdce (srov. Řím 2, 15) dává Bůh radikální výzvu svobodě každého muže a každé ženy.Odpovědět na Boží hlas zaznívající v hloubi našeho svědomí a volit dobro je nejvznešenější použití lidské svobody. Znamená to skutečně volit mezi životem a smrtí (srov. Dt 30, 15). Když lid kráčí cestou Úmluvy s Nejsvětějším Bohem stává se nositelem a svědkem zaslíbení, zaslíbení skutečného osvobození a plnosti života. Ježíšovo Vzkříšení z mrtvých je definitivní pečetí všech Božích zaslíbení a zrozením nového, vzkříšeného lidství historickým slibem značeným mesiášskými dary pokoje a duchovní radosti. Na počátku nového milénia křesťané mohou a musí hledět do budoucna s pevnou důvěrou v slavnou moc Vzkříšeného tvořit vše nové (srov. Zj 21, 5). Je to On, kdo osvobozuje všechno stvoření z pout zmaru (srov. Řím 8, 20). Svým Vzkříšením otevírá cestu k velkému šabatovému odpočinku, Osmému dni, kdy lidské putování dojde svého konce a Bůh bude všechno ve všem (1 Kor 15, 28). Když zde, u Božího hrobu a Golgoty, obnovujeme své vyznání víry ve Vzkříšeného Pána, můžeme snad pochybovat, že v moci Ducha života dostaneme sílu k překonávání rozdělení a spolupracovat na budoucnosti usmíření, jednoty a pokoje ? Zde, jako nikde jinde na Zemi, slyšíme opět, jak Pán říká svým učedníkům: "Nebojte se, neboť já jsem přemohl svět! ". (srov. J 16, 33). 5. " Mors et vita duello conflixere mirando; dux vitae mortuus, regnat vivus ". Zářící slávou Ducha je Vzkříšený Pán Hlavou církve, svého Tajemného Těla. Vede ji při jejím poslání hlásat radostnou zvěst o spáse mužům a ženám všech generací, dokud se nevrátí ve slávě! Z tohoto místa, kde se o Vzkříšení poprvé dozvěděli ženy a poté apoštolové vybízím všechny členy církve, aby obnovili svou poslušnost Pánovu příkazu přinášet evangelium do všech konců země . Na prahu nového milénia je naléhavě třeba hlásat ze střech radostnou zvěst, že "Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný" (J 3, 16). "Pane, ty máš slova věčného života" (J 6, 68).Chci dnes jako nehodný Petrův nástupce zopakovat tato slova, když slavíme eucharistickou oběť na tomto nejposvěcenějším místě na světě. S celým vykoupeným lidstvem si přivlastňuji slova, která pronesl rybář Petr ke Kristu, Synu živého Boha: " Pane, ke komu bychom šli, vždyť ty máš slova věčného života." Christós anésti. Ježíš Kristus vstal z mrtvých ! Vpravdě vstal ! Amen

(1) Se smrtí život utkal se v podivuhodném zápase, pán žití činil ten div, byl mrtev, v slávě vládne živ (pozn, překl.)