Zveřejňujeme kompletní text prohlášení, který nám byl zaslán

Církve jsou integrální součástí občanské společnosti. V historii 20. století stály na straně demokracie, a proto se staly obětí obou totalitních systémů. I jejich příspěvek k obnovení svobody a demokracie v roce 1989 byl podstatný. Působení církví v občanské společnosti má dvě roviny. První vertikální (transcendentní), neboť zprostředkují lidem náboženskou a duchovní dimenzi, kterou i dnešní člověk k životu potřebuje. V tomto ohledu je úloha církví ve společnosti nezastupitelná. Tím se odlišují od ostatních složek společnosti, s nimiž však sdílejí druhou, horizontální rovinu, která vyplývá z jejich duchovního zakotvení, a která působí na kultivaci každého člověka a zlepšování jeho životních podmínek.

Nezávislost církví na státu je zaručena Ústavou ČR, jejíž součástí je i Listina základních práv a svobod, a zákonem č. 308/91 Sb. Církve se hlásí ke kooperaci v oblastech společného zájmu (duchovní služba v armádě a věznicích, školství, zdravotnictví, sociálně-charitativní práce, romská otázka, drogy). Současný stav je charakterizován svobodou církví. Stát nezasahuje do jejich organizační struktury ani personálních otázek. K dosažení optimálního modelu vzájemných vztahů je však nutno ještě upravit vztah některých vnitřních církevních norem a státních předpisů.

Pro svoji službu společnosti potřebují církve ekonomické zázemí, které předpokládá:
a) financování náboženské činnosti z vlastních prostředků
b) státní podporu veřejné činnosti církví v oblastech společného zájmu s odpovídající smluvní úpravou
c) společnou odpovědnost státu, obcí a církví za zachování kulturního dědictví s příslušnou finanční participací.

Předpokladem tohoto ekonomického modelu je:
1) konečné majetkové narovnání
2) dodržení zásad zákona ČNR č. 165/92 Sb. a zákona FS č. 522/92 Sb. o zrušení státního dozoru nad dispozicí s církevním majetkem na všechen majetek, který bude vrácen
3) zavedení zvýhodněného sponzoringu, který umožní odpis části sponzorských darů pro církevní subjekty z daně z příjmu daňových poplatníků.

Je třeba zdůraznit, že církve jsou tvořeny soubory právnických osob - např. diecéze, řády apod. Při jednání o majetkovém narovnání budou v zásadě kombinovat ve svých požadavcích finanční a naturální restituci. Za nevrácený majetek "in natura" budou církve žádat finanční náhradu ve formě renty, která bude za přesně definovaných podmínek církvím vyplácena. Tento postup bude koordinován mezi Českou biskupskou konferencí (ČBK), Konferencí vyšších řeholních představených a Ekumenickou radou církví (ERC). ČBK postupuje při jednáních se státem v těsné součinnosti s ERC a Federací židovských náboženských obcí.

Protože Římskokatolická a Řeckokatolická církev jsou součástí světové církve, je nutno tyto vztahy řešit na mezinárodní úrovni dohodou mezi ČR a Svatým stolcem. Na základě zkušeností z ostatních zemí tato jednání zlepšují postavení i jiných křesťanských církví a náboženských společností při jejich jednání se státem.

Uvedené závěry navazují na usnesení mimořádného plenárního zasedání ČBK v Kroměříži z února 1999.