Milí přátelé,

přicházím k vám s velikým díkem za to, jak krásným způsobem pomáháte našim chudým přátelům na misiích. Bylo by určitě lepší, kdyby oni sami mohli mezi nás přijít a říci, kolika z nich jste zachránili život, umožnili vzdělání nebo přispěli k důstojnějšímu životu. Vaše modlitby, osobní oběti i dary jsou konkrétní pomocí, kterou vám jistě nejen oni, ale i sám Bůh určitě nezapomene.

Každý dar, věnovaný chudým, prodlužuje a zpříjemňuje život nejen obdarovaným, ale i tomu, kdo dává. My se i dnes setkáváme s různými návody na prodloužení života. Často bychom museli příliš draze platit za to, abychom žili o několik dní či let déle. V evangeliu podle sv. Marka prozrazuje Ježíš bohatému člověku tajemství, jak získat věčný život, který se už neměří na minuty či hodiny, protože jeho trvání nikdy nekončí. Tento člověk, který od svého mládí zachovával přikázání, se na kolenou před Pánem dozvídá, že mu chybí už jen jedno: "Jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi." (Mk 10,21) A když tedy konečně slyší odpověď na svoji otázku, odchází od Pána smutný, protože měl mnoho majetku, který mu příliš přirostl k srdci. Byl to jistě poctivý člověk, plnil přikázání Desatera, nic neukradl a chybělo mu už jen jedno. Stejně jako se Pán Ježíš rozhlédl po učednících, vidí i nás a z jeho úst slyšíme: "Děti, jak je těžké vejít do Božího království! Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království." (Mk 10,24-25)

Mám radost z toho, že díky vaší štědrosti v loňském roce můžeme pomoci chudým lidem částkou více než 11,5 milionu korun. Když k tomu připočtu ještě výtěžek z letošního "Misijního koláče" - postní akce, která vynesla více než půl milionu korun, přišlo na konto Papežského misijního díla přes 12 milionů korun.

Právě díky vaší pomoci můžeme přispívat do celosvětové "pokladnice", ze které se poté rozdává těm, kteří to nejvíc potřebují. V minulém roce tak Papežské misijní dílo podpořilo pastorační projekty, katechety, stavby a opravy kostelů a kaplí, řeholní kongregace a diecézní organizace v misijních oblastech částkou 128 milionů USD. Dalších téměř 28 milionů USD pomohlo bohoslovcům na misiích. Tímto byl zajištěn chod pro 941 seminářů a otevřeno dalších 16 nových. V těchto zemích se připravuje na kněžské svěcení 91 481 bohoslovců. Jen v loňském roce jich bylo vysvěceno 1 616. Za posledních 15 let vzniklo prostřednictvím Papežského misijního díla 329 nových seminářů. Částka 15,5 milionu USD pomůže chudým dětem.

Je dobrým znamením, že i v naší zemi se stále více lidí zapojuje do sponzorování bohoslovců na misiích, a také děti pomáhají s velikou chutí svým chudým kamarádům. Založili jsme Misijní klub pro mládež a pro dospělé a Misijní klubko pro děti. Přihlašují se do nich lidé ze všech našich diecézí, kteří chtějí misiím aktivně pomáhat. Mnozí se též zapojili do modlitby živého růžence za misie, kterou jsme nazvali Misijní růže. Pomoc potřebným lidem je v letošním Jubilejním roce odměněna jubilejními plnomocnými odpustky. V bule Svatého otce Jana Pavla II. Incarnationis mysterium stojí, že kdo splní předepsané modlitby, obvyklé duchovní a svátostné podmínky a vykoná návštěvu bližních, kteří se nacházejí v bídě nebo v těžkostech, může 1x denně získat plnomocné odpustky, protože tím vlastně koná pouť ke Kristu, který je v těchto lidech přítomen. Další možností pro získání jubilejních odpustků je zřeknutí se v průběhu alespoň jednoho dne konzumních zbytečností, půst nebo poskytnutí příslušné částky peněz na chudé. Využijme proto tohoto setkání s Kristem, který nám v chudých lidech otvírá své bohatství.

Právě ve chvíli, kdy píši tyto řádky, mi přišel dopis od mého kolegy - národního ředitele ze Sierra Leone. Znám ho osobně z letošního celosvětového setkání v Římě. V listě mi sděluje, že po návratu zpět do své vlasti potkal svoji rodinu a příbuzné, kteří mu řekli, že nemá domov. Všichni totiž museli utéci ze svého města před řáděním povstalců, kteří všechny domy do jednoho vypálili. Jeho strýc a neteř byli zastřeleni. Dále pokračuje: "Je to smutný příběh. Jen Bůh ví, kdy jako národ budeme opět zažívat pokoj. Jestli víš, Jiří, o sebemenším způsobu, jak pomoci, spoléháme na Tebe. Zahrň nás, prosím, do svých modliteb a řekni i všem, které tam u vás znáš. Všechno není ztraceno, protože máme ještě naději."

Nevím přesně, kolik je vás, ke kterým se tyto řádky dostanou, ale věřím, že když spojíme síly, můžeme přispět k vytvoření pokojného domova pro ty, kteří musí žít v podobné situaci. Ježíš zná i bez ptaní bohatství každého z nás a bylo by škoda, kdyby nám navěky chybělo jen jedno - umět se rozdělit s potřebnými.

P. Jiří Šlégr