Martin Moštěk ve svém komentáři Podařená kampaň uvažuje také o tom, kterak bude katolická církev moci využít údaje ze sčítání lidu k pastorační práci. Musím bohužel říci, že nesdílím jeho optimismus. Využitelnost těchto údajů totiž bude v praxi velice omezená.

Co budeme vědět na konci roku 2003, kdy budou podle oficiálního harmonogramu k dispozici výsledky sčítání, o náboženském vyznání v českých zemích? Budeme znát, jak lidé odpověděli na otázku "Uveďte co nejpřesněji, k jaké církvi, náboženské společnosti nebo víře se hlásíte." Tento údaj budeme mít k dispozici ve vztahu k demografickým a územním údajům, takže budeme např. vědět, že v obci Katolická Lhota se k Římskokatolické církvi na jaře 2001 hlásilo 43 % mužů a 72 % žen, 80 % starých a 15 % mladých lidí. Z údajů, získaných při tradičních nedělních sčítání návštěvníků bohoslužeb přitom budeme vědět, že na bohoslužby chodí v této obci 10 % obyvatel - tento údaj bude bez další strukturace.

Podobné výsledky dostaneme na úrovni krajů, diecézí ap. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že půjde o tzv. "tvrdá data", není to tak docela pravda a to přinejmenším z následujících důvodů:

a) Otázka o náboženství je nepovinná, někteří účastníci sčítání na ni neodpoví.

b) Otázka je značně nejasná - není z ní zřejmé, jakké je kritérium pro "hlášení se k církvi". Někdo se třeba cítí katolíkem, ale života církve se aktivně neúčastní. Pro tohoto člověka bude správná odpověď "ano" i "ne". Potíž na druhé straně není v tom, že v otázce nejsou přesně vyjmenovány jednotlivé církve. Všimněte si, že vedle otázky ve formuláři je dvojmístné pole pro zápis kódu. Tento kód vyplní úředník podle tabulky, kterou má k dispozici. Tedy úředník usoudí, že třeba "katolická církev" znamená totéž, co "římskokatolická církev" a zanese tam příslušný kód. (Mimochodem, evidentně se zde předpokládá, že náboženských společností je u nás maximálně 99.)

c) Sčítání je charakterizováno velmi špatnou organizací. Ze svého okolí znám několik lidí, kteří do této chvíle - tj. 28. února odpoledne - nedostali sčítací formulář. Nejsou povinni se o něj aktivně hlásit a přirozeně to také neudělají. Ve sčítání tedy nebudou zahrnuti. Již teď je tedy jasné, že kvalita výsledných údajů bude nízká.

d) Plánovaný časový odstup hotových výsledků od sčítání, který dělá téměř celé tři roky, značně snižuje využitelnost získaných dat. U "náboženské" otázky to není tak dramatické, jako třeba u otázky po mobilních telefonech (která je mimochodem na bytovém archu a je nezákonná), ale přece jenom...

Pojďme se podívat na možnosti, jak by se dalo využít sčítání lidu a jeho porovnání s údaji o návštěvnosti bohoslužeb uvnitř Katolické církve. Tak například data na úrovni diecézí mohou vykreslit jednu z následujících situací:

1. bohoslužby: hodně, sčítání: hodně
2. bohoslužby: hodně, sčítání: málo
3. bohoslužby: málo, sčítání: hodně
4. bohoslužby: málo, sčítání: málo

To jsou všechny kombinace, ne? Jak byste na místě biskupa modifikovali pastorační strategii?

Navrhuji třeba takto:

1. Bude-li v diecézi situace č. 1, provádět nábor kněží.

2. Bude-li v diecézi situace č. 2, zavést kurzy "jak přežít v nepřátelském prostředí".

3. Bude-li v diecézi situace č. 3, udělat průzkum, jak by si lidé představovali bohoslužbu, na kterou by chodili. Liturgii pak patřičně modifikovat, aby byla přitažlivější.

4. Do diecéze charakterizované situací č. 4 poslat více misionářů.

Žertuji. Tohle všechno jsou hlouposti, navíc každý ví, že na Jižní Moravě bude situace 1 a v Severních Čechách situace 4. Jestli je pravda, že v Praze mají lidé zájem o intelektuálskou víru a na Moravě o lidovější, sčítání nezjistí.

Zajímavější to může být na úrovni farností: Výsledek 4 bude možná znamenat likvidaci farnosti, výsledek 3 naopak záchranu farnosti původně určené k likvidaci - nastoupí polský kněz.

I kdyby však biskup chtěl údaje takto využít, než k tomu bude moci dojít, situace se změní a údaje z tohoto sčítání budou mít čistě historickou hodnotu. Tento jejich význam bude mimochodem o to větší, že jde pravděpodobně o historicky poslední sčítání u nás.

No a konečně je zde poslední výtěžek: Demografické rozdělení těch, kdo se k víře hlásí - muži, ženy, staří, mladí... ale opět, co se podle toho naplánuje a uspořádá? Nový misál?

Já vím, Aleš Opatrný o tom jistě napíše pěkný článek do Teologických textů...

Ale ve skutečnosti je to trapné, protože speciální průzkum ve stejné ceně, jakou stála naše nereklamně / sponzoringově / osvětová kampaň, by poskytl nesrovnatelně kvalitnější data. Je sice pravda, že kampaň bude mít nakonec asi relativní úspěch, ale to proto, že situaci zachránila Boží Prozřetelnost. Díky nepochopitelné reakci Cenzora opravdu může mít určitý pre-evangelizační efekt.

Na rozdíl od Martina Moštěka si nemyslím, že je vhodné, aby se k analýze výsledků sčítání vytvářely nějaké komise, protože za mnohem důležitější považuji analyzovat výsledky práce sněmovních kroužků. Není-li síla a chuť k dokončení nesrovnatelně důležitějších věcí, které již běží, nemá smysl se pouštět do analýz mnohem méně důležitých výsledků sčítání. Těch, které tak jako tak budou informačně velmi chudé, tak na jeden časopisecký článek.

Nejsem odborník na marketing, ale přece jenom se ve své profesi občas setkávám s kvalitními profesionálními průzkumy trhu a vím, jak mají vypadat otázky a jak vypadají výsledky. Jedna otevřená otázka ve sčítání má velice malou vypovídací hodnotu. Pro podrobný průzkum situace jich potřebujete desítky, pro velmi orientační minimálně pět, ale spíš deset.

Zkrátka, sčítání může mít podle mne pro církev jediný reálný význam - a to ten, který církev ústy tiskového mluvčího ČBK výslovně popírá: Může znamenat podporu při jednání se státem. V této souvislosti je mi velmi sympatický přístup Českobratrské církve evangelické, která svůj úmysl, využít výsledky sčítání takto, přiznala. Není to přece žádná ostuda.

Když už stát vynakládá na sčítání prostředky, ze kterých by bylo možné vyplatit každé rodině s více než třemi dětmi stotisícový příspěvek na velký automobil, proč je nevyužít k něčemu smysluplnému, že.

Poznámka redakce: Toto je rubrika Areopag, kde se na způsob athénského Areopagu (viz Sk 17,19-22) volně, svobodně a slušně diskutuje na různá témata dotýkající se křesťanství. Redakce poskytuje prostor všem stranám a k příspěvkům se nijak nevyjadřuje. Články vyjadřují jen názor jejich autorů. Věříme, že i takto pomůžeme českému křesťanství.