Vůle médií k dezinformacím a klamání svých konzumentů je obrovská. Tuto vlastnost médií popisují snad všichni teoretici masové komunikace. Bez kritického přístupu jen s obtížemi rozlišíme, co je "mediální" a co "skutečná" realita. Potřeba kritického přístupu k informacím byla dobře patrná v době nedávné, kdy Český rozhlas stáhl spotu České biskupské konference (ČBK) ke Sčítání lidu, domů a bytů 2001.

Cílem tohoto článku není říct, že pravda je taková či jiná. Spíše by chtěl poukázat na několik opomíjených skutečností a přimět vnímavější čtenáře k zamyšlení.

V médiích existuje jasné rozlišení mezi reklamním spotem a sponzorským ohlášením. Reklama je přesvědčovací proces, nutí lidi k nějakému jednání; ve sponzorském ohlášení je nutící prvek zakázán, i náznaku nucení by se mělo zdaleka vyhnout. Případ spotu ČBK však nebyl natolik jednoznačný, aby se dal jasně zařadit do jedné z těchto škatulek. Zatímco například sociolog médií Jaromír Volek z brněnské Masarykovy univerzity by váhal použít v této souvislosti pojmu reklama, natož pak ideologicky - nábožensky - zabarvená, podle některých členů Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) byla naopak čistě komerční záležitost prezentována v čase vyhrazeném právě pro sponzorské ohlášení. Porušení těchto "žánrových" zásad bylo v tomto případě možná závažnější než případné porušení práva. V zákoně o rozhlasovém a televizním vysílání je totiž zakázána komerční propagace "klasických" náboženství i v komerčním čase ("nové" náboženské kulty například těla či konzumu nijak postihovány nejsou). "Spot ČBK nepropagoval žádné náboženství ani víru. Nabádal lidi pouze k vyplnění jedné dotazníkové kolonky. Šlo tedy spíše o propagaci jedné církve," prohlásil jeden z radních, který si nepřál býti jmenován.

Reklamní agentura, která závadný spot připravila (ARBOmedia), své možné pochybení dobrovolně a s vědomím případného postihu ohlásila, to je věc u nás dosud nevídaná. Proč to ale neučinila dříve, než spot pustila do vysílání? A proč byl v tomto případě zcela vynechán bližší kontrolní orgán Českého Rozhlasu, Rada Čro? RRTV se tak dostala do obtížné pozice. Již vysílaný spot mohla jen schválit nebo zakázat. Oba kroky by jí přinesly tvrdou kritiku ze všech stran. Proto RRTV sáhla k řešení ve stylu známého pořekadla "aby se vlk nažral a koza zůstala celá". K dotazu firmy ARBOmedia, zda je zhotovený spot v pořádku, se Rada vůbec nevyjádřila, protože o něm ani nejednala. Aby mohlo být nějaké rozhodnutí pokládáno za oficiální stanovisko RRTV, musí ho schválit alespoň sedm členů Rady. To se v tomto případě prokazatelně nestalo, neboť Rada o dotazu firmy ARBOmedia jednala na schůzi, která se konala až po proběhlém sčítání. Tehdy už to bylo bezpředmětné. Údajné doporučení Rady, aby ČRo dále spot nevysílal, bylo tedy jen soukromým názorem předsedy a místopředsedy RRTV. Je proto nevhodné uvádět v této souvislosti, zda Rada má či nemá příliš velké pravomoci.

Nikdo už však všem těm "obyčejným pomlouvačným Novákům" nevymluví, že katolické církvi nešlo o peníze ze státních dotací či o politickou moc. Není se ani čemu divit. ČBK nemá ve zvyku vydávat podobným způsobem prohlášení k mnohem zásadnějším událostem v životě české společnosti. Jediné dostatečně medializované angažmá ČBK v tak pochybné záležitosti jí v mnoha očích "ateistického národa" zdiskreditovalo a odňalo prestiž morální autority. Pokud ale jedná ČBK záměrně s cílem zvětšit podíl křesťanské agendy v médiích, jestli to byl začátek pravidelných pokusů o medializaci církve, pak nemohlo být vybráno vhodnější téma a způsob jeho prezentace. Nakonec, proč by po deseti hubených letech křesťanské církve nemohly chtít prolomit pomyslnou informační bariéru a začít více komunikovat s médii a jejich konzumenty. V tom případě by se jednalo o geniální reklamní strategii, která sklidila obrovský ohlas. Kampaň - ať už plánovaná či neúmyslná - splnila svůj účel, o církvích se mluvilo, lidé přemýšleli, jestli skutečně někam patří.

Je zde ještě jedna možnost. Čelní političtí představitelé za každým útokem na sebe či svou stranu vidí spiknutí. Proč tedy neuvážit i to, že jsme shlédli pečlivě naaranžované divadýlko. Zazněla obvinění, že RRTV jednala pod politickým tlakem nebo že šlo o past Čtyřkoalice mající zlikvidovat nepohodlné radní. Proti spotu ale vystupovali právě členové Rady spjatí nějakým způsobem s církví či Čtyřkoalicí. Uvěřit hlasům, které prý ví, kdo se v tomhle případě spikl proti komu, by znamenalo propadnout totální paranoie. Tohle není Matrix ani Nepřítel státu, tohle je Česká republika.