Katolický týdeník

Základní charakteristika: Katolický týdeník je nejdůležitějším katolickým tištěným médiem v České republice. Vydává jej společnost Katolický týdeník, s. r. o.,1 s církevním schválením.

Předchůdcem dnešního Katolického týdeníku byly do roku 1989 Katolické noviny. Aby se porevoluční redakce distancovala od periodika, které vycházelo s "požehnáním" komunistického režimu, změnila nejen titul, ale také začala nově číslovat ročníky. Proto tedy například v roce 2000 vycházel jedenáctý ročník časopisu.

Katolický týdeník "plní úlohu informačního oficiálního věstníku katolické církve, zároveň se snaží být přitažlivým a čtivým periodikem, které vzdělává a baví čtenáře všech věkových a sociálních kategorií".2

Redakce: Od roku 1990 se v čele Katolického týdeníku vystřídalo pět šéfredaktorů: Alois Kánský, Josef Gabriel, Jiří Sůva, František R. Reichel ml. a od 1. května 1996 redakci vede Norbert Badal,3 katolický kněz, člen dominikánského řádu. V současné době má redakce 22 zaměstnanců. Hlavní sídlo je v Praze, filiální redakce je v Brně (dříve například také v Jihlavě).

Náklad: Podle internetové stránky Net-angel4 je náklad Katolického týdeníku "70 000 výtisků, které se rozprodají všechny prostřednictvím farních úřadů a na přímé osobní objednávky. Předpokládá se, že jej čte asi 200 000 čtenářů, převážně střední a starší věkové kategorie." Materiály ČBK (viz Přílohy) uvádějí náklad 60 000 výtisků.

Titulní strana:5 Katolický týdeník má "novinový" formát. Hlavička obsahuje: název listu Katolický týdeník (výška majuskule "K": 2,5 cm); v levém horním rohu charakteristiku List českých a moravských diecézí; informace o čísle, datu vydání, ročníku, ceně; titulky asi pěti nejdůležitějších článků (s označením příslušné strany); název tématu příštího čísla. Na titulní straně se dále nachází hlavní článek čísla (často se přelévá na některou z dalších stran) s fotografií. Titulní stránka dále obsahuje úvodník (od různých autorů) a výňatek z pravidelné papežovy promluvy.

Struktura časopisu: Struktura Katolického týdeníku vychází ze struktury deníků. Na první stránce se nachází úvodník a hlavní článek, uvozující téma čísla. Následují duchovní strany, na nichž je rozvíjeno hlavní téma. Tyto stránky dále obsahují některé pravidelné rubriky: "Ptáte se? Odpovídáme" a Ze svatých legend (životopisy světců). Stránka Liturgie je věnována liturgickým textům aktuální neděle.6 Zpravodajství najde čtenář na stránkách Ze zahraničí a Z domova. Strana Kultura nabízí stručné anotace nových knih a hudebních nahrávek, recenze a kulturní úvahy. Své místo má v Katolickém týdeníku také servisní stránka Informace: Obsahuje rubriky Nabídka TV (obsahy konkrétních křesťansky zaměřených televizních pořadů), Rozhlas (vybrané pořady Českého rozhlasu), Co ­ kdy ­ kde (informace o církevních výročích, výstavách, přednáškách apod.), Bohoslužby (přehled pontifikálních mší, svátostí biřmování apod.), Pouti, Přečetli jsme (citace z dalších křesťanských periodik). Na této stránce se nachází také podrobný týdenní program Radia Proglas. Dále Katolický týdeník nabízí stránku s televizním programem,7 inzertní stranu (rubriky Životní výročí, Vzpomínáme, Služby/práce, Koupě/prodej, Různé a Seznámení) a poslední stránku, která je věnovaná dopisům čtenářů, případně publicistice.

Součástí Katolického týdeníku je jedenkrát měsíčně příloha Perspektivy, "určená pro intelektuálštější a městskou část čtenářů". Naopak charakter zábavného čtení má občasná barevná příloha Réva.

Česká biskupská konference ovlivňuje obsah týdeníku pouze tím, že vybere šéfredaktora a schválí rámcové tematické zaměření na kalendářní rok. Vzhledem k tomu, že šéfredaktorem je kněz, vykonává současně práci tiskového asistenta podle Kodexu kanonického práva.

Světlo

Základní charakteristika: Zatímco Katolický týdeník má punc oficiálního listu katolické církve a články v něm obsažené se pokoušejí mapovat názorovou pestrost v rámci církevního učení, týdeník Světlo, populární zejména na Moravě, je řazen do krajně konzervativního spektra katolické žurnalistiky. Světlo se na české mediální scéně poprvé objevilo v roce 1993. Od počátku vychází jako týdeník Matice cyrilometodějské,8 v tiráži má uvedeno: "S církevním schválením Arcibiskupství olomouckého č. j. 54/98 ord."

Redakce: Šéfredaktorem Světla je od počátku existence časopisu Josef Vlček, předseda Matice cyrilometodějské. Většinu obsahu časopisu tvoří překlady ze zahraničních originálů, nejplodnější čeští autoři (např. Karel Komárek, Lubomír Štula, Radomír Malý) zpravidla za období půl roku nepřispěli více než šesti články.

Náklad: Podle informací Tiskového střediska ČBK je náklad Světla "průměrně 13 000 výtisků".

Titulní strana:9 Týdeník Světlo vychází na méně kvalitním novinovém papíře formátu A4. Hlavička titulní strany obsahuje: název/logo časopisu, podtitul Týdeník Matice cyrilometodějské a logo Matice cyrilometodějské; dále údaj o čísle, ročníku, ceně v českých a slovenských korunách a datum vydání. V levém sloupci titulní strany se nacházejí titulky, případně stručné charakteristiky šesti až sedmi nejdůležitějších článků čísla s údajem o příslušné straně. Zbytek titulní strany tvoří jedna velká černobílá fotografie nebo reprodukce obrazu s duchovní tematikou (14 × 17 cm).10

Struktura: Zatímco Katolický týdeník se snaží o komplexní zpravodajsko-kulturní servis, doplněný publicistickými články, zaměřenými na hlavní téma čísla, Světlo je ve výběru článků méně komplexní: Přináší konzervativně laděnou publicistiku a články informativního charakteru. Podobně jako v Katolickém týdeníku najde čtenář i ve Světle kompletní znění nedělních liturgických čtení. Časopis neobsahuje řádkovou čtenářskou inzerci ani kulturní servis srovnatelný se stránkou Informace Katolického týdeníku. Naopak větší prostor je zde věnován katechezím, církevním dokumentům, kázáním. Z formálního hlediska je poměrně zajímavé, že odbornější články jsou opatřeny poznámkovým aparátem.

Mezinárodní Report

Základní charakteristika: "Katolický pohled na dění doma i v cizině" slibuje barevný časopis Mezinárodní Report. Od roku 1996 jej vydává společnost Triality, s. r. o.,11 pod vedením Čechoameričana Davida Rejla a jeho ženy Ivy. Periodicita časopisu byla v jednotlivých ročnících různá, například v roce 2000 je v tiráži uvedeno: "Vychází jedenáctkrát v roce. Nevychází v září." Redakce Reportu se v tiráži hlásí ke spolupráci s časopisem The Catholic World Report, vydávaným nakladatelstvím Ignatius Press, USA. Své zaměření charakterizuje redakce slovy: "Mezinárodní Report přispívá k hlásání radostné zvěsti šířením informací, vzděláváním a prezentací objektivních a nezkreslených údajů. Report je časopisem, který srozumitelným způsobem vyjadřuje pohled katolického věřícího na současný svět. Přináší informace o aktuálním dění v Církvi, ve světě i u nás. Prezentuje úvahy a analýzy, které souvisejí s náboženskou tematikou. Je oddán Svatému otci, našim biskupům a oficiálnímu učení katolické církve." Přes toto prohlášení časopis nemá oficiální církevní schválení.

Redakce: V roce 1999, jehož část bude tvořit námi sledované období v analytické části této práce, tvořili redakční radu časopisu Ferdinand Peroutka, P. Erik Tvrdoň a Michal Semín. V tiráži jsou dále uvedeni překladatelé: Jiří Tůma, Jan Langr, Zdeňka Rybová a Lucie Šnáblová.

Náklad: Mezinárodní Report vychází v nákladu "zhruba 9500 výtisků".12

Titulní strana:13 Obálka časopisu je tištěna na barevném křídovém papíře formátu 27 × 18,5 cm. Hlavičku tvoří název časopisu Mezinárodní Report (dříve Mezinárodní katolický Report), doplněný o charakteristiku "Zpravodajství z katolického světa"; dále údaj o měsíci vydání (v češtině a slovenštině), čísle, ročníku a ceně (v českých a slovenských korunách). Většinu plochy titulní strany zabírá barevná fotografie, která uvádí některý z hlavních článků čísla; někdy je doplněna titulkem příslušného článku.14

Struktura: Těžiště obsahu časopisu je ve zprávách ze světa. Jde buď o zprávy týkající se přímo katolické církve, případně ostatních křesťanských církví, resp. dalších náboženství, nebo o zprávy, které se dotýkají témat, ke kterým se církev vyjadřuje (homosexualita, antikoncepce, potraty apod.). Následuje zpravodajství ze Slovenské a České republiky, dále publicistické články (aktuální společenská témata, duchovní život, ale také například zdravotnictví). I v rámci publicistiky dostávají velký prostor témata ze zahraničí (články jsou přebírány ze zahraničních agentur, ze zahraničních časopisů, ale také od "kmenových redaktorů Reportu"15) Ve spolupráci s křesťanskými knihkupci a distributory sestavuje redakce žebříček knih, které doporučuje svým čtenářům.

AD

Základní charakteristika: Heslo "Křesťanství a svět" má v hlavičce měsíčník pro mládež AD (Anno Domini), který začal oficiálně vycházet v roce 1990.16 Od prvního ročníku měl časopis oficiální církevní schválení, udělené biskupem Antonínem Liškou. První čísla "ádéčka", jak se časopisu familiérně přezdívá, obsahovala "četné fotografie kněží, biskupů a papežů, obsáhlou reportáž z historicky první papežovy návštěvy v Československu a liturgické okénko".17

Od té doby několikrát změnil formát a rozsah, naposledy v lednu 2001, kdy došlo k zeštíhlení časopisu z ekonomických důvodů.

Redakce: V roce 1999 byl šéfredaktorem Josef Greš; dále redakci tvořili Jan Hampl (editor) a Jana Zajícová. Redakční radu tvoří Bob Fliedr (bývalý šéfredaktor), P. Karel Herbst SDB, Martina Hošková, Marcela Kašpárková, P. Petr Kolář SJ, P. Alois Křišťan SDB a Jiří Škoch. V tiráži jsou dále uvedeni stálí spolupracovníci, například P. Zdeněk Jančařík SDB jako teologický poradce. K významné změně ve vedení časopisu došlo na přelomu let 2000/2001 odchodem Josefa Greše z postu šéfredaktora. Redakci od ledna 2001 vede Jana Zajícová (která mimochodem v časopisu začínala jako sekretářka), J. Greš zůstává členem redakční rady, ve které je dále například Miloš Rejchrt.

Náklad: Časopis vychází nákladem asi 9000 výtisků, vydává jej společnost Portál, s. r. o.18

Titulní strana:19 Titulní strana je tištěna na křídovém papíře formátu 23 × 16,5 cm (v letech 1995­2000), resp. 27,5 × 19,5 cm (od roku 2001). Hlavičku tvoří označení časopisu: iniciály AD; dále výrazný údaj o ceně, označení čísla a roku20 a heslo Křesťanství a svět. Celou titulní stranu tvoří barevná fotografie, vztahující se k některému hlavnímu článku čísla; jde buď portrét známé osobnosti,21 nebo o ilustrační záběr např. k článku o partnerských vztazích. V dolní části stránky jsou výrazným (barevným) písmem uvedeny názvy několika (zpravidla tří) důležitých článků čísla.

AD je společenský časopis pro věřícího mladého člověka. Náboženská tematika však často ustupuje do pozadí, důraz je kladen spíše na mezilidské vztahy, začlenění mladého člověka do společnosti, důležitou roli hrají kulturní články, rozhovory s osobnostmi apod.

Každé číslo časopisu obsahuje mj. zprávy z domova i ze zahraničí (vybrané události, které se nějakým způsobem dotýkají křesťanství), rubriku Partnerské vztahy, pohled na vybranou biblickou pasáž očima teologa (často nekatolického) a historika, recenze nových knih a CD (často rockových).

Zatímco Světlo a Mezinárodní Report jsou pokládány za konzervativní periodika, magazínu AD vytýkají někteří církevní představitelé liberální postoje. Nicméně například pražský světicí biskup Václav Malý s časopisem pravidelně spolupracuje.

Cílovou skupinou AD jsou spíše mladí křesťané než katolíci. I když je vydavatelem nakladatelství vlastněné katolickou kongregací, členy redakční rady jsou i nekatolíci (Miloš Rejchrt), nekatoličtí křesťané se v časopisu často objevují jako přispěvatelé.

Další časopisy

Odborný teologický časopis Teologické texty začal vycházet v samizdatu v roce 1978, od začátku 90. let vychází oficiálně. Náklad časopisu je 2700 výtisků, vydavatelem je Vyšehradská kapitula. Teologické texty jsou "časopis pro teologii a službu církve". Obsahují odborné články teologického, případně církevně historického charakteru, církevní dokumenty a publicistiku. Články obsahují poznámkový aparát, jsou doplněny o seznam použité literatury. Součástí časopisu jsou také recenze a anotace knih a portréty osobností.

Salesiánská provincie Praha, která je vlastníkem nakladatelství Portál, vedle časpisu AD současně ve spolupráci s Olomouckou arcidiecézí vydává křesťanský měsíčník pro děti Nezbeda. Ten vychází od roku 1992, a to jedenáctkrát ročně (o prázdninách vychází jedno dvojčíslo). Je určen dětem ve věku 8­12 let. Časopis "obsahuje povídky, příběhy i pohádky současných autorů, povídání o zajímavých lidech a událostech, zajímavosti ze světa i z domova, okénka z přírody, pro šikovné ruce a pro bystré hlavy, různé komiksové příběhy, listárnu pro dopisování. Příležitostně bývají vkládány přílohy s vystřihovánkami, betlémy, soutěžemi i jinými zajímavostmi."22 Časopis sice nabízí křesťanská témata, často s přímých vztahem k Salesiánské provincii (komiksový příběh o svatém Janu Boscovi apod.), avšak mnohem víc je zaměřen obecně na dětské záliby (články o sportu, o technice, různé hříčky, skládačky, stránky humoru, soutěže apod.).

Výše uvedený výčet katolických tištěných periodik by nebyl úplný, kdybychom opomněli diecézní časopisy a časopisy vydávané jednotlivými řády a kongregacemi.

Většina katolických diecézí v České republice vydává v nákladu řádově stovek výtisků vlastní časopisy. Jsou to tituly Setkání (České Budějovice), Zpravodaj plzeňské diecéze (Plzeň), Arcidiecézní zpravodaj (Praha), Oldin (Olomouc), Zdislava (Litoměřice), IKD (Hradec Králové) a Okno (Ostrava).23 Kromě toho vydávají jednotlivé diecéze své úřední věstníky pro vnitřní potřebu. Ty vycházejí pod latinským názvem Acta curiae a mají měsíční periodicitu.

Vlastní časopisy vydávají i další církevní právnické osoby jako například řeholní řády a kongregace. Kromě už zmíněného salesiánského dětského časopisu Nezbeda jde například o františkánský časopis Immaculata, i tituly Poutník, Karmel, Salesiánská rodina, Jezuité a další.

(1) Společnost je zapsána v obchodním rejstříku od 9. března 1999 pod identifikačním číslem 25744020, sídlí na adrese Londýnská 44, Praha 2. Jako předmět podnikání má uvedeno: půjčování nahraných nosičů zvukových a zvukově obrazových záznamů; koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej; nakladatelskou a vydavatelskou činnost. Stoprocentním vlastníkem společnosti je Česká biskupská konference. Majitelem týdeníku je tedy de facto církev. Milan Badal, současný šéfredaktor Katolického týdeníku, je jediným jednatelem společnosti - on jediný má tedy např. právo podepisovat za společnost smlouvy.
(2) Viz internetová stránka Angel-net (Internetovský posel): www.net-angel.org. (Všechny internetové stránky, na které v této práci odkazuji, byly platné v dubnu 2001.)
(3) V časopisu se šéfredaktor podepisuje častěji svým řádovým jménem Norbert Badal než křestním jménem Milan (pouze 8 % článků v období červen-listopad 1999).
(4) Adresa je www.net-angel.org.cz
(5) Ukázka titulní strany Katolického týdeníku je připojena v Přílohách.
(6) Katolický týdeník vychází v předstihu s nedělním datem. Stránka Liturgie by měla praktikujícím katolíkům sloužit jako příprava na nedělní mši. Najdou zde kompletní nedělní biblická čtení, homilii (kázání) a stručný přehled liturgických čtení na celý probíhající týden.
(7) Z církevního hlediska "závadné" pořady (například erotické filmy) nejsou uváděny. Na začátku roku 2001 redakce naznačila, že od pravidelného zveřejňování televizního programu upustí.
(8) Matice cyrilometodějská, s. r. o., je zapsána v obchodním rejstříku od 9. 3. 1993. Jako předmět podnikání má uvedeno mj. vydávání periodických tiskovin. Stoprocentním vlastníkem společnosti je občasné sdružení Matice cyrilometodějská, se sídlem Černochova 7, Olomouc (registrované ministerstvem vnitra podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů). Jedním ze čtyř jednatelů společnosti je Josef Vlček, který je uveden v tiráži Světla jako šéfredaktor (bydliště má v obchodním rejstříku uvedeno na téže adrese: Černochova 7, Olomouc).
(9) Ukázka titulní strany Světla je připojena v Přílohách.
(10) Zde redakce Světla pracuje se symbolikou a s konotací. Na titulních stranách se střídají motivy jako obraz Nejsvětějšího Srdce Ježíšova; portrét svatého Jana od Kříže; fotografie dcerky, která se drží své těhotné maminky; záběr vyšebrodského kláštera; papež sestupující po schůdkách letadla; Turínské plátno (vše v červnu a červenci 1999).
(11) V obchodním rejstříku je společnost vedena od 19. ledna 1995. Sídlí na adrese Zámecká 175, Ronov nad Doubravou (okr. Chrudim) od roku 1996. Majiteli jsou Iva Rejlová (bytem v Lechovicích) a její manžel Ladislav David Rejl (s trvalým bydlištěm v Kalifornii v USA). Jednatelem společnosti je Iva Rejlová (v tiráži časopisu uváděná jako jeden z vydavatelů). Předmětem podnikání společnosti Triality je vedle vydavatelské činnosti například organizování přednáškové činnosti nebo ubytování v soukromí. Na téže adrese jako Triality, s. r. o., sídlí také Triality, o. p. s., která má za cíl "podpořit zlepšení ekologické a povodňové ochrany této lokality".
(12) Podle interního materiálu České biskupské konference.
(13) Ukázka titulní strany Mezinárodního Reportu je připojena v Přílohách.
(14) Zatímco u Světla mají titulní fotografie téměř prvoplánový vztah k duchovnímu životu a ke katolické věrouce, u Mezinárodního Reportu je tato relace o něco rafinovanější. Například v ročníku 1999 se na titulních stranách objevily tyto motivy: společná fotografie (fotomontáž) kardinála Vlka, Václava Klause a Miloše Zemana; malá školačka u stolu při psaní úkolu (k článku Domácí škola); herečka Roma Downeyová (představitelka hlavní role seriálu Dotek anděla); skupinka kosovských uprchlíků (fotomontáž - nad skupinou osob se tyčí v nadživotní velikosti socha Panny Marie); stisknuté ruce nad mapou světa (s titulkem Snahy vatikánské diplomacie), papež stoupá po schodech do letadla (záběr z letadla z nadhledu); portrét kardinála Tomáška; portrét svatého Maxmiliána Kolbeho; fotografie z bojových akcí na Východním Timoru; obraz svaté Anežky České; fotografie MUDr. Zdeňka Hejla, držitele titulu Osobnost roku 1999.
(15) "Report má stálé profesionální zpravodaje se zdrojem informací přímo ze středu dění doma i ve Vatikánu, v klíčových městech Evropy, Spojených státech a Latinské Americe." (Report 10/2000, zadní strana obálky)
(16) Prvním číslům předcházelo pět vydání samizdatového Čtení do krosny. V nultém čísle časopisu AD (tehdy nazývaného ještě plným názvem Anno Domini) redakce psala: "Zaskočila nás listopadová revoluce a s ní přání církevních představených, abychom dělali časopis oficiální. A tak jsme opustili svá původní povolání a po údobí budovatelském, při úpravách bývalého skladu na redakci, se s radostí a trémou ujímáme tohoto úkolu."
(17) AD 1990-1999. I.-X. ročník (mimořádná příloha časopisu AD 8/99), s. 3.
(18) Společnost je zapsána v obchodním rejstříku od 31. prosince 1993 pod IČO 49623354, sídlí na adrese Klapkova 2, Praha 8. Stoprocentním majitelem je Salesiánská provincie Praha (Kongregaci sv. Františka Saleského, tzv. salesiány, založil svatý Jan Bosco v Turíně roku 1859; jejím cílem je intelektuální, duchovní, profesionální a sociální vzdělávání mladých lidí, především z chudších vrstev), jako jednatelé jsou uvedeni Jaroslav Schrötter a Jaroslav Kuchař.
(19) Ukázka titulní strany AD je připojena v Přílohách.
(20) Grafická úprava údaje o ceně a o čísle a roku se výrazně změnila od ledna 2001. Zatímco například v roce 1999 bylo pod iniciálami AD uvedeno v černém rámečku bílým písmem "Cena 25,- Kč" a bílými číslicemi bez orámování označení o čísle a roku ve formátu např. 7/99, v roce 2001 je značení následující. Namísto čísla je uveden slovy měsíc, například "květen 2001". Je uvedena zvlášť cena pro předplatitele (25,50 Kč) a nepředplatitelská cena (28 Kč). Navíc je zde číslo ročníku ("ročník XII") a odkaz na internetové stránky časopisu (www.portal.cz/ad).
(21) V roce 1999 jsou to například moderátorka Klára Doležalová, písničkářka Jewel nebo Svatopluk Karásek.
(22) Viz internetové stránky časopisu Nezbeda (http://www.volny.cz/nezbeda.zlin).
(23) Svůj vlastní diecézní časopis nemá pouze brněnská diecéze. Martina Jandlová, mluvčí brněnského biskupství vysvětluje, že "všechny pastorační aktivity Biskupství brněnského vydávají svá vlastní periodika a bylo by to jen zdvojování informací. Např. Katechetické centrum vydává Katechetický věstník, který přejímají i jiné diecéze. Centrum pro rodinu vydává Věstník pro rodinu. Charita má svůj zpravodaj. Diecézní centrum mládeže vydává Paprsek. Musica sacra má vlastní zpravodaj apod".

Pozn.:Tento článek je částí diplomové práce obhájené na Fakultě sociálních studií MU.