Regionální zpravodajství v Katolickém týdeníku

Nejprve budeme sledovat, jakým způsobem se redakce Katolického týdeníku věnovala jednotlivým okresům ve zpravodajství ve sledovaném období červen až listopad 1999. Základní analytickou jednotkou je zpráva "z domova".

Ve sledovaných číslech časopisu se vyskytovalo celkem 263 zpráv "z domova". Týkaly se lokalit v 56 okresech z celkových 77,¹ to znamená, že Katolický týdeník ve sledovaném období věnoval alespoň po jedné zprávě lokalitám z téměř tří čtvrtin okresů ČR (73 %).

Následující tabulka označuje okresy, kterým je věnován ve sledovaném období největší počet zpráv:

tabulka 1: Počet zpráv věnovaných jednotlivým okresům ČR (Katolický týdeník, červen až listopad 1999)

Na prvních třech místech jsou velká města: Praha, Brno a Olomouc. Praha je důležitá už z pozice hlavního města státu a významná je také jako město-symbol (s katedrálou svatého Víta a řadou dalších památných míst české církve). Zajímavou skutečnost však zjišťujeme při podrobnější analýze. Více než polovina zpráv z Prahy (53 %) je rozsahu jedné až dvou vět. V případě Brna naopak tvoří rozsáhlejší zprávy (s titulkem) téměř 80 %. Pokud bychom za základní analytickou jednotku nezvolili zprávu (jakéhokoli rozsahu), nýbrž článek (tedy novinářský formát uvedený titulkem), bylo by nejčastěji zmiňovaným okresem Brno-město, na druhém místě Olomouc a až třetí Praha.

Ačkoli je tedy zpráv z Prahy nejvíce, větší prostor je věnován moravským církevním metropolím: Brnu a Olomouci. Jedním z důvodů, proč časopis věnuje Moravě tak velkou pozornost, je obecně vyšší religiozita v brněnské a v olomoucké diecézi. Avšak důležitý klíč k vysvětlení dostaneme, budeme-li sledovat autory jednotlivých článků. Nejaktivnějším pisatelem Katolického týdeníku byl ve sledovaném období Pavel Bajer, brněnský redaktor.² Na druhém místě je šéfredaktor Norbert Badal, který sice redakční kolektiv řídí z Prahy, avšak do roku 1996 působil jako duchovní (člen dominikánského řádu) také v Brně a tam má také (podle zápisu v Obchodním rejstříku) stále trvalé bydliště.³ V pořadí třetí nejaktivnější byla ve sledovaném období Jana Petlachová, která žije také v Brně.⁴ Olomoucký region pokrýval svými zprávami Josef Pala, v pořadí čtvrtý nejaktivnější přispěvatel týdeníku.⁵

Čtvrté největší město ČR, Ostrava, je v tabulce až na dvanáctém místě, a to pouze díky drobným zprávám. Za celé sledované období je jí věnován pouze jeden zpravodajský článek. Tuto skutečnost můžeme dát do souvislosti s nižší religiozitou na severu Moravy ve srovnání s Moravou jižní a střední. Dalším možným důvodem je krátká historie Ostravy jako duchovního centra (ostravsko-opavská diecéze vznikla až ve druhé polovině 90. let).

Druhým nejčastěji zmiňovaným českým okresem jsou České Budějovice, centrum relativně silně religiózního jihočeského regionu. O něco překvapivější je stejný počet zpráv z Plzně, avšak zde jde opět především o drobné zprávy, které nemají charakter článku.

Jistou zvláštností je vysoký počet zmínek o Příbramsku (osmý nejčastěji zmiňovaný okres). Příbram je sice druhým nejreligióznějším okresem středočeského regionu (po Benešovsku), avšak v rámci celé republiky patří až do třetí desítky. Důvodem vysokého počtu zmínek je skutečnost, že právě u Příbrami se nachází Svatá Hora, jedno z nejvýznamnějších poutních míst v Čechách. V průběhu sledovaného období se právě na Svaté Hoře u Příbrami konalo celostátní setkání katolické mládeže: články věnované okresu Příbram se tedy vesměs týkaly této akce. Podobný důvod má i velký počet zmínek o okresu Uherské Hradiště: Důvodem není pouze vysoká religiozita;⁶ většina zmínek o okrese Uherské Hradiště se ve sledovaném období týkala jediné lokality symbolického významu: Velehradu, tedy dalšího významného poutního místa.

Podívejme se nyní na Českou republiku jako celek. Na následující mapě jsou jednotlivé okresy rozlišeny podle počtu článků ve sledovaném období.

obrázek 2: Počet zpráv věnovaných lokalitám jednotlivých okresů v Katolickém týdeníku (červen až listopad 1999)

Vedle již známých skutečností (důraz na velká města, která jsou současně duchovními centry; větší počet zmínek o důležitých poutních místech; mnohem větší relativní počet článků o Moravě než o Čechách) si všimneme i dalších faktů:

Centra jednotlivých diecézí vykazují větší počet zmínek než okolní okresy (platí to o již zmíněných Brnu, Olomouci, Praze a Českých Budějovicích, dále o Hradci Králové, Litoměřicích i Plzni). O ostatních okresech (zvláště v Čechách) jsou často zmínky sporadické nebo vůbec žádné. Zcela beze zmínky jsou dokonce i některé okresy s relativně vysokou religiozitou: například Strakonicko a na Moravě Novojičínsko. Předpokládám, že jde o anomálii, která by se při výběru delšího sledovaného období neopakovala.

Podívejme se na Katolický týdeník v tomtéž období ještě z jiného úhlu pohledu. Za základní analytickou jednotku nyní zvolíme anonci na akci. Informační servis časopisu je poměrně rozsáhlý, obsahuje data bohoslužeb, poutí, duchovních cvičení a dalších akcí.⁷ Celkem bylo ve sledovaném období v týdeníku zveřejněno 851 informací o připravovaných akcích.

I v tomto případě jsou na prvních dvou místech Praha (zde je její náskok výraznější) a Brno; ovšem další pořadí okresů se liší od dat zveřejněných v tabulce 1:

tabulka 2: Počet anoncí na akce v jednotlivých okresech ČR (Katolický týdeník, červen až listopad 1999)

V Praze se koná přibližně každá pátá akce anoncovaná Katolickým týdeníkem; v počtu akcí následuje Brno a na třetím místě je překvapivě Frýdek-Místek, dále Hradec Králové a Olomouc. Toto pořadí (s výjimkou prvních dvou míst) neodpovídá reálné důležitosti jednotlivých lokalit a nekoresponduje ani s mírou religiozity (v první desítce chybějí nejreligióznější okresy Uherské Hradiště, Žďár nad Sázavou a Opava). Vzhledem k tomu, že zde sledujeme stručné informace, kterých redakce v jednom čísle časopisu zveřejní průměrně 35, předpokládejme, že je zpracována většina pozvánek, které časopisu pošlou organizátoři akcí. Důvodem vysoké četnosti pozvánek na Frýdecko-Místecko, Královéhradecko nebo do Ostravy není tedy pouze skutečnost, že se v těchto okresech koná více duchovních akcí než jinde; můžeme předpokládat, že v každé z těchto lokalit žije minimálně jeden mimořádně aktivní organizátor, který redakci doslova "zásobuje" různými pozvánkami.

Důležitá je skutečnost, že v rámci tohoto čtenářského servisu pokrývá Katolický týdeník celou republiku. Ve sledovaném období chyběly pozvánky na akce do pouhých dvou okresů (Mělník a Jablonec nad Nisou). Ačkoli je mírně preferována Morava, o Čechách nelze v žádném případě říci, že by byly opomíjeny, jak naznačuje následující mapa:

obrázek 3: Počet pozvánek na akce podle okresů v Katolickém týdeníku (červen až listopad 1999)

Shrnutí: Nejvlivnější tištěné médium české katolické církve reflektuje tradici (důraz na historická centra českého a moravského křesťanství a na poutní místa) i současný stav (větší počet zmínek o religióznějších oblastech).

Můžeme také předpokládat, že redakce Katolického týdeníku se snaží oslovit především katolíky tradičnějšího zaměření (důraz na symboliku poutních míst). To může být umocněno i jistým upozaděním Prahy, co se týče významu jednotlivých zpráv (zprávy z Prahy jsou většinou stručné, heslovité). Ačkoli je Praha centrem dění v České republice a mohla by hrát i roli významného křesťanského symbolu (díky své dominantě, katedrále svatého Víta), na stránkách týdeníku je její význam zastíněn Brnem a Olomoucí, dvěma moravskými městy. Morava zde může figurovat ve vztahu k Čechám jako tradičnější, "katoličtější" oblast. Důležitou úlohu při volbě lokálních témat však sehrálo složení redakce. Tři nejaktivnější redaktoři Katolického týdeníku mají velmi úzký vztah k Brnu.

Vedle redakčních článků lokálního charakteru poskytuje Katolický týdeník svým čtenářům rozsáhlý servis (několik desítek údajů týdně): pozvánky na poutě, bohoslužby a další akce duchovního charakteru. V rámci tohoto servisu je největším množstvím pozvánek zastoupena Praha, následována Brnem. Důležité však je, že servisní stránka pravidelně věnuje pozornost všem regionům republiky.

Pozn.:Tento článek je částí diplomové práce obhájené na Fakultě sociálních studií MU.