Zahraniční zpravodajství v časopisu Světlo

Na rozdíl od tří dosud analyzovaných periodik (Katolický týdeník, Mezinárodní Report, Magazín AD) má Světlo mnohem volnější strukturu. Časopis neobsahuje žádnou pravidelnou zpravodajskou rubriku; články zpravodajského charakteru, stejně jako drobné zprávy jsou roztroušeny volně v jednotlivých číslech bez viditelné koncepce. Průměrně v každém čtvrtém čísle se nachází rubrika nadepsaná Církevní aktuality, která obsahuje drobné zprávy ze zahraničí.

I v případě Světla bude základní analytickou jednotkou jedna zpráva ze zahraničí, avšak je nutné si uvědomit, že právě pro nejasnou strukturu časopisu se zde částečně překrývá zpravodajství s ostatními žurnalistickými žánry. Snažil jsem se při analýze držet definice zprávy¹ a posuzovat každý článek (či drobný text v rámečku bez titulku) zvlášť. Ne v každém případě byl však můj závěr jednoznačný.

tabulka 9: Přehled nejčastěji zmiňovaných států v zahraničním zpravodajství časopisu Světlo (červen až listopad 1999)

Na rozdíl od Katolického týdeníku a Mezinárodního Reportu nemá Světlo žádnou speciální rubriku, věnovanou jednomu státu. Přesto můžeme v časopisu najíst jistou analogií těchto pravidelných zpráv. Světlo uveřejňuje na s. 3 texty papežových promluv při generálních audiencích ve Vatikánu.² Vzhledem k tomu, že se tyto promluvy většinou odehrávaly přímo v centru katolické církve, započítával jsem je mezi zpravodajství z Vatikánu. Pouze v tom případě, když byl papež na cestách a svá kázání pronášel v jiné zemi (Polsko, Indie), řadil jsem zprávy o těchto promluvách k příslušnému státu.

Velký zájem, který Světlo věnuje Vatikánu, není způsoben pouze informováním o papežových promluvách a jejich přetiskováním. Z celého časopisu je zřetelná snaha redakce co nejpodrobněji informovat o dění kolem papeže, respektive římské kurie. Relativní počet zpráv z Vatikánu je sice o něco menší než v případě Katolického týdeníku (tam dosahoval 34 %, zatímco zde "pouze" 22 %), i přesto je však velmi výrazný. Další zprávy týkající se ústředí katolické církve jsou v tabulce zahrnuty v rubrice "Itálie". V Itálii se například ve sledovaném období konala evropská synoda biskupů, které se Světlo podrobně věnovalo.³ Podobně jako v Katolickém týdeníku (viz článek Zahraniční zpravodajství v Katolickém týdeníku) je věnována též pozornost přípravám na jubilejní rok 2000.⁴ Důležitý je také fakt, že velká část článků Světla je přeložena přímo z vatikánských nebo italských periodik. Například z Osservatore Romano pochází minimálně⁵ jedna desetina všech článků ve sledovaném období, další 2 % článků jsou přeložena z Bolletino Vaticano.⁶

Na první pohled překvapivý může být vysoký počet zmínek o Bosně a Hercegovině (7 % všech zahraničních zpráv). Prezentuje-li však redakce katolického časopisu Světlo jako hlavním centrum světa Vatikán, resp. Řím, je z pohledu zahraničního zpravodajství tohoto týdeníku druhým nejdůležitějším centrem bosenské Medžugorje. Informace z tohoto místa údajných mariánských zjevení jsou jedním z klíčových témat časopisu. Jde především o nepravidelné příspěvky, označené jako Sestra Emanuela píše. Jejich autorka formou dopisu seznamuje čtenáře s aktuálními událostmi v Medžugorje: s poutěmi, s vyjádřeními církevních představitelů ke zjevením a také se zázračnými uzdraveními. Další formou "informací" z Medžugorje jsou Poselství Královny míru, komentované výzvy zjevující se Panny Marie. Ačkoli mariánská zjevení v této bosenské lokalitě nejsou dosud církevně uznána,⁷ Světlo jim věnuje značnou pozornost a prezentuje je jako nezpochybnitelnou věc.

Tak jako jsme hovořili o překladech z italštiny, využívá Světlo ve velké míře i jiných zahraničních zdrojů. Další články jsou překládány především z němčiny a francouzštiny. Není proto překvapivé, že mezi nejčastěji zmiňované země patří Německo (téměř 6 % zahraničních zpráv), Francie (3,9 %), Belgie (2,8 %) a Rakousko (2,2 %).

Velká pozornost je věnována Polsku, které je prezentováno jako "papežova vlast" a zprávy o něm souvisejí většinou s papežovou návštěvou Polska, která se uskutečnila na počátku sledovaného období.⁸ V souvislosti s další papežovou návštěvou je zmiňována Indie, kterou Svatý otec navštívil naopak na konci analyzovaného období.⁹ Indie je díky papežově návštěvě nejčastěji zmiňovanou mimoevropskou zemí.¹⁰

Kterým zemím se Světlo naopak věnuje málo nebo dokonce vůbec ne? V porovnání s Mezinárodním Reportem nebo s Katolickým týdeníkem je na první pohled zřetelná absence zpráv ze Slovenska. Ve sledovaném období šesti měsíců se ani jedna zpráva Slovenska netýkala. Je to o to překvapivější, že v tiráži Světla je uvedena i adresa "administrace pro Slovenskou republiku". Časopis tedy počítá i se slovenskými čtenáři a přesto jejich problémům nevěnuje téměř žádnou pozornost. Nabízí se následující vysvětlení: Ačkoli se Světlo zahraničnímu zpravodajství nevěnuje nijak systematicky, informuje o událostech v cizině mnohem častěji a ve větší míře než o domácím dění. Je-li Slovensko považováno spíše za potenciální vlast čtenářů než za "zahraničí" (podobně jako v Mezinárodním Reportu), zůstává mimo zájem redakce. Světlo má totiž za cíl spíše ukázat problémy světové církve než informovat o lokálním dění.

V orientaci na katolické státy je Světlo zcela srovnatelné s Mezinárodním Reportem (v obou časopisech představují zprávy z katolických států¹¹ shodně 58 % ze všech zahraničních zpráv). Rozdíl je však v tom, že zatímco Mezinárodní Report ­ optikou převzatou z amerických časopisů ­ informuje pravidelně i o exotických latinskoamerických zemích, Světlo přináší především zprávy z Evropy: Zatímco v Mezinárodním Reportu se téměř 10 % všech zahraničních zpráv týkalo Latinské Ameriky, v případě Světla je to pouhých 3,9 %. Naopak evropským událostem je ve Světle věnováno 77 % zpráv (v Mezinárodním Reportu 63 % a v AD dokonce pouze 51 %).

Pozn.:Tento článek je částí diplomové práce obhájené na Fakultě sociálních studií MU.