Kapitola o zahraničním zpravodajství Radia Proglas je doplňková a výsledky uvedené analýzy nebudou zahrnuty do závěrečného srovnání (viz příští článek).1

Radio Proglas přebírá většinu zpravodajských relací od české redakce BBC. Vlastní zpravodajské bloky se vysílají ve všední dny v 5.15 h, v 11 h a především v 19 h. Nás bude zajímat večerní zpravodajská relace, Zrcadlo dne, která se vysílá každý všední den od 19 do 19.15 h.2

Ačkoli (jak je uvedeno výše) má tato kapitola spíše ilustrační ráz, i zde budu pracovat s analytickou jednotkou jedna zpráva ze zahraničí. Sledovat však budeme kratší časový úsek než u tištěných periodik: období jednoho měsíce.

tabulka 10: Přehled nejčastěji zmiňovaných států v zahraničním zpravodajství Radia Proglas (leden 2001)

Stát

Počet zpráv

Procento z celkového počtu zpráv (170)

Izrael

20

11,8%

Jugoslávie

16

9,4%

Kuba

10

5,9%

Rusko

10

5,9%

Slovensko

10

5,9%

Rakousko

9

5,3%

Vatikán

9

5,3%

Spojené státy

8

4,7%

Velká Británie

7

4,1%

Indie

6

3,5%

Německo

6

3,5%

Bez nároku na hlubší analýzu a s vědomím, že je sledováno pouze období jediného měsíce, můžeme vysledovat několik trendů.

Zahraniční zpravodajství Radia Proglas se volbou témat blíží běžnému rozhlasovému/novinovému zpravodajství (zpravodajské Zrcadlo dne obsahuje obvyklé rubriky: domácí a zahraniční zpravodajství, zprávy ze sportu, předpověď počasí; "navíc" je jeho součástí přehled zpráv z "křesťanského světa"). Proto jsou nejčastěji zmiňovány ty státy, ve kterých probíhaly události významné nejen optikou katolické církve. Jsou to: Izrael (v lednu 2001 vrcholí násilné akce na palestinských územích), Jugoslávie (zkoumání příčin tzv. balkánského syndromu, vlivu radioaktivity na vojáky bojující na území Kosova), Kuba (zadržení českých občanů Pilipa a Bubeníka).

Radio Proglas, které zajišťuje nepřetržité 24hodinové vysílání, se v zahraničním zpravodajství pochopitelně věnuje v první řadě "důležitým"3 politickým a celospolečenským událostem. Mezi nejčastěji zmiňovanými státy nenajdeme žádnou anomálii, která by zpravodajství Proglasu výrazně odlišovala od zpravodajství jiných, sekulárních médií.

Vatikán se v uvedeném období jednoho měsíce umístil v počtu zpráv až na 6.­7. místě (přibližně 5 % zahraničních zpráv). Z toho by vyplývalo, že zahraniční zpravodajství Radia Proglas bylo v uvedeném období "málo katolické". Je však třeba si uvědomit následující souvislost: I když je Zrcadlo dne nejdůležitějším zpravodajským pořadem Radia Proglas, nejde o jediné zahraniční zpravodajství. Právě zprávám z Vatikánu (a obecně z "katolického světa") se ve velké míře věnuje Radio Vatikán, jehož českou čtvrthodinku Radio Proglas denně přebírá (vysílá se ve 20.45 h). Zpravodajská redakce Radia Proglas tedy jakoby přenechávala hlavní díl informování o centru katolické církve přímo na redakci vatikánského rozhlasu.

(1) Připomínám důvod: Nejsou k dispozici údaje o zpravodajství Radia Proglas za období, které jsme sledovali u tištěných médií. Tato kapitola má tedy spíše ilustrační a doplňkovou hodnotu.
(2) Sobotní vydání hlavní zpravodajské relace Radia Proglas má název Zrcadlo týdne. Obsahuje souhrn událostí uplynulého týdne a podrobněji rozvádí jedno důležité téma.
(3) To, co je recipientům médií ve zpravodajství předkládáno jako „důležité“, je podmíněno obecnými „faktory zpráv“, tak jak je například ve své studii The Structure of Foreign News vymezují Johan Galtung a Marie Holmboe-Rugeová: jde především o práh pozornosti („čím víc událost nabývá na intenzitě, tím spíš o ní bude podána zpráva“), význam („čím více je událost publiku pochopitelná, nebo může-li mít přímé důsledky na vlastní život příjemce, tím spíš se stane zprávou“) a kontinuitu („pokud se událost již jednou dostala přes zpravodajský práh, informuje se o ní i nadále“); srov. Kunczik 1995, s. 120–121.

Pozn.:Tento článek je částí diplomové práce obhájené na Fakultě sociálních studií MU.