Katolická média v ČR a polarizace uvnitř církve - shrnutí

V minulých dílech jsme sledovali, jak se nejvýznamnější česká katolická média věnují problému polarizace v katolické církvi. Zabývali jsme čtyřmi tištěnými periodiky (dvěma týdeníky a dvěma měsíčníky) v období červen až listopad 1999, poznámku jsme věnovali také Radiu Proglas.

Vraťme se k našim hypotézám z článku Témata analýzy a výzkumné hypotézy a porovnejme je se zjištěnými závěry:

Hypotéza 1: U časopisů Světlo a Mezinárodní Report, označovaných jako konzervativní, jsme očekávali akcentování tradičně katolických témat, a tím pádem také vymezení vůči liberálnímu "nepříteli". U obou médií se tento předpoklad potvrdil. Světlo i Mezinárodní Report vystupují jako tvrdí obhájci oficiálního učení katolické církve. Ve vztahu k polarizaci obě redakce sledují tentýž cíl (posílení současného stavu v církvi), avšak k jeho dosažení používají rozdílné metody.

Světlo pracuje s tématem polarizace uvnitř církve jako s klíčovým problémem. K jeho akcentování užívá prostředků formálních (rozsáhlé články s odkazy na obdobné materiály v jiných číslech časopisu, práce s grafikou; klíčový článek, tzv. Eggerův seznam z čísla 34/1999¹, je umístěn přímo uprostřed listu, aby jej bylo možné z časopisu vyjmout a vyvěsit například na nástěnku). Liberální postoj je líčen jako a priori církvi nepřátelský, čtenářům je didaktickou metodou vysvětleno, který názor (ve věcech věrouky, morálky apod.) je správný a který špatný. Veškeré postoje jsou rozděleny na dobré a zlé.

Mezinárodní Report problému zdaleka nevěnuje co do rozsahu takovou pozornost jako Světlo. Jeho články nejsou na první pohled tak radikální jako materiály ve Světle. Po obsahové stránce však jde tento časopis mnohdy ještě dál. Zatímco Světlo plně respektuje oficiální církevní postoje a pouze odmítá snahy o změnu, Mezinárodní Report se v některých článcích netají antipatiemi ke změnám, které přinesl církvi "liberální" Druhý vatikánský koncil.

Hypotéza 2: Předpokládali jsme, že časopis AD (jemuž jsou často církevními představiteli vytýkána příliš liberální stanoviska) bude podporovat toleranci vůči různým proudům. Současně jsme však očekávali, že se redakce časopisu nebude zcela odchylovat od katolických názorů. Právě předpoklad jisté míry katoličnosti časopisu se ukázal jako mylný. Ačkoli je AD považováno některými čtenáři za katolický časopis,² samo se ke katolickým názorům výslovně nehlásí. Slovo katolický nemá v názvu, v podtitulu ani v tiráži. Můžeme hovořit spíše o obecně křesťanském periodiku.

Z tohoto důvodu se také problém vnitřní polarizace v katolické církvi jeví z hlediska časopisu AD jako okrajovější, než jsme očekávali. Přesto i z malého množství zveřejněného materiálu na toto téma³ je patrné, že se redakce staví spíše na stranu liberálních hnutí. Ačkoli tento postoj není plně dokazatelný z tak malého množství analyzovaného materiálu (ve sledovaném období vyšlo pouhých šest čísel časopisu), můžeme alespoň bez váhání označit AD jako tolerantní k liberálním proudům.

Hypotéza 3: Předpokládali jsme také existenci minimálně jednoho "zastřešujícího" média, které ­ ač hlásá oficiální názory katolické církve ­ není jednoznačně profilováno ani jedním, ani druhým směrem. Očekávali jsme, že tuto roli bude hrát Katolický týdeník ­ vzhledem ke svému vysokému nákladu a výlučnému postavení oficiálního církevního časopisu, který se snaží oslovovat všechny katolíky v Čechách a na Moravě. Tento předpoklad se zcela potvrdil. Katolický týdeník problém polarizace do značné míry ignoruje. Pokud nastane tak důležitá událost, o které je třeba psát, činí to prostřednictvím stručné agenturní zprávy a nezaujímá žádné stanovisko.

Zjistili jsme, že pouze tři ze čtyř analyzovaných časopisů mají zcela vyjasněné stanovisko k problému polarizace: Světlo a Mezinárodní Report stojí jednoznačně na antiliberální pozici, zatímco Katolický týdeník se staví do role nestranného, zastřešujícího média.

Méně průhledná je strategie redakce AD. Časopis se sice deklaruje spíše jako nestranný, ve skutečnosti je však zřetelná náklonnost k liberálním názorům, případně i ztotožnění s nimi.

Pozn.:Tento článek je částí diplomové práce obhájené na Fakultě sociálních studií MU.