Hlas muezzina svolává uzbeckémuže do taškentské mešity Chastimom. Tam si rozloží své modlitební koberečky, zují si boty a začnou se modlit obráceni k Mekce. Právě ve směru jejich modliteb ale stojí na druhé straně ulice budova vlády, která reguluje praktikování islámu v Uzbekistánu.

Bez jejího svolení nesmí žádný imám kázat, přestupky jsou tvrdě stíhány: hrozí za ně trest dlouholetého vězení, mučení nebo dokonce smrt, napsala agentura AP. Ze strachu před extrémními islamisty, kteří vládnou v sousedním Afghánistánu, nařídila uzbecká vláda ve své zemi rázný sekularismus, jehož výsledky dělají těžkou hlavu obhájcům lidských práv.

Výhradně kvůli náboženským deliktům je v Uzbekistánu v současné době vězněno odhadem 8000 lidí. A se sílící mezinárodní opozicí vůči radikálnímu islámskému režimu Talibanu vzrůstá i v Uzbekistánu strach z toho, že prezident Islam Karimov svůj protiislámský kurs ještě přitvrdí.

"Je tu nebezpečí, že Karimov využije aktuální situace vesvětě k posílení své kampaně proti náboženským skupinám a sdružením na obranu lidských práv," stěžuje si předseda Uzbecké nezávislé organizace na ochranu lidských práv Michail Ardsinov.

Stůl v jeho bytě, který mu slouží zároveň jako kancelář, je zavalen rozsudky nad osobami, v jejichž neprospěch se obrátila jejich víra. Většina z nich byla v zájmu urychlení soudního postupu odsouzena ve skupinových procesech.

Zákony, o které se jejich rozsudky opírají, přitom pocházejí ještě ze sovětských dob, kdy byla opozice vůči vládě a státní moci trestná.

Po rozpadu Sovětského svazu následovala krátká fáze, kdy mohli imámové otevírat mešity i bez souhlasu vládních úřadů. Od poloviny 90. let ale vláda v Taškentu začala pohlížet na mešity jako na potenciální ohniska opozice, a proto je podřídila zesílenému dohledu.

Neregistrované mešity byly uzavřeny. Úřady seobávají možnosti vzniku poměrů podobných občanské válce v Afghánistánu, kde proti sobě léta bojují soupeřící islámské skupiny. Postup proti islámským skupinám zesílila uzbecká vláda po několika neobjasněných vraždách policistů a úředních představitelů.

V roce 1999 pak situaci dále vyhrotila série pumových útoků v Taškentu. Odpovědnost za ně byla připsána Islámskému hnutí Uzbekistánu, teroristické skupině s údajnými vazbami na Usámu bin Ládina. V protiamerických útocích z 11. září viděl prezident Karimov potvrzení své strategie a zavětřil šanci na navázání těsnějších kontaktů s Washingtonem.

Aktivista Ardsinov si od toho ale nic moc neslibuje. Každý z jeho návštěvníků dostane deseti stránkový dokument s nadpisem: "Lidská práva a demokracie v Uzbekistánu".

Prvních devět stránek je prázdných, jen na té poslední stojí věta: "Pokračování má následovat."

Na tomto článku se spolupodílela agentura ČTK.