V jedné z ruských restaurací v Pekingu sleduje mladá čínská muslimka se zděšením živé záběry zřícení Světového obchodního střediska na programu CNN. Její první myšlenky patří tisícům obětí uvězněných v hořící budově, píše agentura Reuters. Pak si však uvědomí, že teroristický útok pravděpodobně bude mít dopad i na její vlastní osud.

"Určitě budou z útoku obviňovat muslimy a budou tvrdit, že jsme všichni teroristé," říká žena pocházející z ujgurské menšiny z čínské severozápadní Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. "Bojím se o své přátele a rodinu v Sin-ťiangu," dodává s odvoláním na svou domovinu sousedící mimo jiné s problematickým Afghánistánem a Pákistánem.

Podle čínské reakce na americkou výzvu ke globální válce proti terorismu jsou její obavy oprávněné. Čína má totiž pravděpodobně v úmyslu využít protiteroristické kampaně, k níž se Peking připojil, k tažení proti Ujgurům bojujícím na západě země za nezávislost.

"Čína je také obětí terorismu," prohlašuje analytik Ču Feng z pekingské univerzity. "Existuje spojení mezi sinťiangskými separatisty a afghánskými teroristy. Někteří separatisté jsou cvičeni v Afghánistánu a pak posíláni zpět do Číny," dokládá Ču své tvrzení. Účast Ujgurů na výcviku v afghánských táborech Usámy bin Ládina potvrzují sice i západní experti, podotýkají však, že jejich počet je prakticky zanedbatelný a že obecně má v Sin- ťiangu bin Ládin, Taliban i jiné extremistické skupiny jen malé sympatie.

"Domnívám se, že si Ujgurové Taliban ani islámské právo šaría neoblíbili," říká odborník na čínské muslimy na Havajské univerzitě Dru Gladney. "Málokterý Ujgur by podporoval radikální islám, pokud by k tomu nebyl tlačen vládní politikou či etnickým napětím," dodává.

Ujgurská agrese je zacílena především na Peking a vede ji touha po větší kulturní, náboženské a hospodářské svobodě, nikoli snahy o zřízení islámského státu táhnoucího se přes celou Střední Asii. Řada Ujgurů navíc i přes svou víru považuje Spojené státy za svého zastánce při prosazování lidských práv a náboženských svobod.

Ujgurská menšina se řadí k sunnitským muslimům podobně jako Taliban, mnozí její příslušníci však patří k tolerantním súfiským muslimům, proti nimž Taliban ostře vystupuje. Se svými osmi milióny obyvatel jsou arabsky píšící Ujgurové v Číně druhou nejpočetnější muslimskou menšinou po Chuejích. Většina turkických Ujgurů však na rozdíl od rozptýlených, čínsky mluvících Chuejů žije v Sin-ťiangu a usiluje o nezávislý stát Východní Turkestán na území, které obývá již přes 1250 let.

V období vrcholící občanské války v Číně v letech 1944-1949 si Ujgurové užili krátkého období nezávislosti a vytvořili Východoturkestánskou republiku. O svobodu však zase rychle přišli s nástupem komunistů, kdy byla provincie přičleněna k Číně stejně jako již jednou v roce 1884. Od té doby se Peking snaží osídlovat toto na nerosty bohaté území etnickými Číňany a ujgurské aktivisty potlačovat.

Na rozdíl od bin Ládinovy organizace Al-Káida postrádá ujgurské hnutí organizaci, vedení a jednotu. Případný americký útok na Afghánistán proto zcela jistě sousední Sin-ťiang do muslimské svaté války nezapojí a reakce Ujgurů se spíš zaměří na čínskou vládu, která naznačuje, že by se mohla pokusit s ujgurským separatismem jednou provždy skoncovat.

Na tomto článku se spolupodílela agentura ČTK