Milý bratře v Kristu,

se zájmem jsem si přečetl Váš příspěvek o "katolickém" tisku.

Dovolte několik kritických poznámek:

Pokud bychom mediální strategii Katolického týdeníku charakterizovali jedním slovem jako smířlivou, postoj časopisu Světlo bychom museli nazvat izolacionistickým: Redakce a čtenář Světla jakoby se nacházely v hermeticky uzavřeném “ghettu”.

Tato silná slova pronesená na adresu čtenářů a vydavatelů Světla velmi zavánějí osobní zaujatostí Vaší osoby k bratřím v církvi, které jste sám členem.

Toto moje tvrzení ještě více potvrzuje další odstavec Vašeho článku:

Světlo je určeno především krajně konzervativním (ba přímo fundamentalisticky zaměřeným) čtenářům. Oslovuje především recipienty v tradičněji založených moravských oblastech (tomu odpovídá i regionální zpravodajství), přičemž převážně pro méně vzdělané příjemce může hrát roli pseudointelektuálního věstníku (často užívání odborných výrazů, poznámkový aparát u některých článků apod. mohou budit dojem “serióznosti” textu).

Nazvat skupinu svých spolubratrů fundamentalisty je opravdu silné tvrzení. Sám jistě víte, že slovo "fundamentalista" je dnešními médii špatně chápáno a bývá často postaveno na roveň se slovy "terorista" či "extrémista" případně jiné nepochybně nebezpečné individuum. Domnívám se však, že jste patrně nedomyslel dosah svých slov.

Dále jste vymezil intelektuální schopnosti čtenářům Světla, což je mírně řečeno troufalé tvrzení. Tvrdit o někom, že je "méně vzdělaný", protože čte "to a to" se mi jeví jako krajně povrchní pohled.

Povrchnost Vašeho "bádání" dotvrzuje i hodnocení Reportu:

Styl časopisu není tak okatě konfliktní jako styl Světla. Tytéž (či ještě extrémnější názory) však redakce líčí rafinovanějšími metodami. Časopis je například dobře propracován po grafické stránce: využívá metod barevného zdůraznění klíčových pasáží textu, pracuje s mapami, fotografiemi, důležitou roli hrají titulky článků. To vše je obaleno do siláckých frází jako: “Mezinárodní zpravodajský časopis z katolického světa s objektivním a nezkresleným (sic!) pohledem na dění doma i v cizině.”

Jednak jste vůbec nepostřehl rozdílnost zaměření těchto dvou periodik. Krom toho zde znovu obviňujete své bratry z redakce Reportu s manipulací a dezinformací čtenáře. Tak vážné tvrzení by si zasloužilo přinejmenším uvést alespoň nějaké důkazy.

Redakce Reportu stojí na téže krajně konzervativní části katolického názorového spektra jako Světlo. V některých tématech jde dokonce ještě dál: Zpochybňuje i některá rozhodnutí církevních autorit (například ve vztahu k reformě liturgie v rámci Druhého vatikánského koncilu).

Tak tohle je troufalé až příliš. Zase bez konkrétních důkazů. Vznést tak vážné obvinění veřejně bez dodatečného vysvětlení je přinejmenším urážlivé. Zajímavé je, jak kladně prezentujete časopis AD, který ovšem ztratil církevní schválení a přímo pranýřujete Světlo, které církevní schválení má. To je znevážení církevní autority (tedy toho, kdo církevní souhlas dal) naopak Vaší osobou - a to přímo hmatatelné.

Můj osobní pohled na Váš článek bych vyjádřil Vašimi vlastními slovy:

O tom, že jde skutečně o zápas a ne o dialog, svědčí forma, jíž je tento spor v časopise prezentován. Jde o útočný styl, jehož cílem je ukázat na “nepřítele” a naznačit čtenáři možnosti boje proti němu.

Tato slova jste adresoval na časopis Světlo. Mně se však dokonale hodí na Váš článek. Útočnost vašeho slohu, naprostá neobsažnost článku, prázdné fráze (Namísto porevolučního hledání vlastní identity mohou nyní katolická média poskytovat svým příjemcům informace na profesionální úrovni, mohla si vybudovat fungující sítě přispěvatelů. ) a jistá sounáležitost s duchem současného světa nutí čtenáře přijmout Vaše stanoviska s využitím jisté dávky tlaku „kulturního pudu sebezáchovy“ (jinými slovy jde o znásilňování čtenáře).

Naprostý nedostatek tolerance mně doslova nahání strach a údiv. Údiv nad tím, jak tak mnoho zla může plynout bez odezvy.

„pro čtenáře konzervativního tisku, kteří jsou zvyklí černobíle rozlišovat na “my” a “oni”“

Já sám Světlo čtu a znám i mnoho lidí, kteří dělají totéž. Nikdy jsem si nevšiml, že bychom byly zvyklí takto lidi rozlišovat. Zato mně se zdá, že sama tato věta rozděluje na “my“ (dobří, chytří, snášenliví a “oni“ ( čtenáře Světla,tj. špatní, fundamentlističtí, méně vzdělaní). Je až s podivem, kolik toho, co pranýřujete jako negativní je obsaženo ve Vašem článku...

Ovšem novinář ...
... „má v úctě víru, názory a politické přesvědčení druhého, neposmívá se mu a nepíše o jinak smýšlejících s povýšeností či dokonce s opovržením. […] Šíří atmosféru snášenlivosti a podporuje rozvoj svobodného veřejného mínění.“

Tato slova v poznámce č.5, je jediné místo, které stojí za opravdovou úvahu: naplňuje tato slova týdeník Světlo nebo váš článek? Dle mého názoru Váš článek jistě ne. Ten naopak vyvolává polarizaci místo snášenlivosti, posměch a opovržení místo úcty a v neposlední řadě znásilňuje svobodného ducha člověka.

Rozhodl jsem se reagovat na Váš článek, protože jsem přesvědčený, že míříte špatným směrem na cestě života z víry. Myslím, že je potřeba se zastavit v kolotoči života a začít přemýšlet o pravých hodnotách, které nepomíjí navěky a ani smrt je nezničí.

Přeji Vám všechno dobré.