Zaměstnám křesťana, nakoupím u křesťana, pobavím se u křesťana
Jaké by to bylo?
Areopag / Radek Vohlídka / 13. listopadu 2001Při mé poslední návštěvě Magazínu ChristNet.eu jsem zvědavě kliknul na reklamní banner a dostal jsem se na inzerát, hledající pro firmu pracovníky. Na první pohled mě zaujal zvýrazněný požadavek na pravdivou víru kandidáta. V první chvíli jsem se zaradoval nad tím, že v dnešní společnosti, která křesťanům moc nepřeje, se někdo dokáže takto veřejně přiznat ke své víře a k směřování své firmy. Potom jsem se ale zamyslel a na chvíli zasnil.
Představil jsem si, jak do své firmy budu přijímat pouze křesťany, klienty si budu vybírat také výhradně z křesťanů a nakupovat budu zásadně u křesťanských dodavatelů. Po příchodu domů půjdu nakoupit do křesťanského supermarketu a vyzvednu děti z církevní škole. Večer dám děti na hlídání hodné křesťanské sestře a půjdu se ženou na nějaké pěkné křesťanské divadelní představení…
V tom jsem se probral a začal uvažovat. Je toto ten „pravý a pravdivý“ svět? Je toto snad Království Boží na zemi? Ihned mě napadla ne jedna, ale tři námitky proti takovému světu.
Za prvé – kdo by mi zaručil, že oni křesťanští zaměstnanci, klienti a dodavatelé budou lepší, čestnější a poctivější lidé než kdokoliv jiný?
Za druhé – co by si o nás křesťanech myslel zbytek světa, ti nevěřící, věřící něčemu jinému či hledající? Asi to, že jsme parta nafoukaných, pyšných a nadřazených lidí. A to by je určitě k naší víře a k Pánu Ježíši nepřivedlo…
Za poslední jsem se musel zeptat sám sebe, jak by se vůbec v takovém případě dalo uskutečňovat ono „vyjděte do celého světa a hlásejte evangelium“. Obávám se že nijak, protože by nás po vystrčení růžků z té naší ulity nikdo neposlouchal!
Uvědomil jsem si, kolik věřících však k takovému „světu“ směřuje. Mohou k tomu mít hodně důvodů. Někteří se bojí tohoto divného a rychlého světa, jiní tak činí z pohodlnosti a další se cítí lepšími, než nepokřtěný zbytek světa. Někdy je to smutný pohled. Na druhou stranu dnes a denně slýcháme povzdechnutí, jak je církev pasivní, jak nedokáže oslovit zbytek světa a mladé lidi.
Ale vždyť církev jsme my všichni pokřtění, ne jenom církevní hodnostáři! To základní, co můžeme udělat je žít v tomto světě a konat tak, aby se nás lidé ptali, proč tak činíme. Proč nekrademe, nepodvádíme a nelžeme. A poté je důležité umět na přímé i nepřímé otázky odpovědět – protože jsem křesťan a chci následovat Ježíše Krista…
Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:
Přispět nám můžete i v kryptoměnách:
Související zprávy a články
Aktuální články
17. 4. 2024Jí a pije s hříšníky
15. 4. 2024Papež František o umělé inteligenci: k dokumentu Intelligenza artificiale e pace
10. 4. 2024Vatikán vydává nové vyhlášení o lidské důstojnosti
Diskuze k článku
Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.
Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?
Bankovní spojení
Podpořte nás přes transparentní účet bez poplatků: 2900316130/2010
Rubriky
- Církev a svět
- České církve
- Křesťanství v zahraničí
- Portréty a rozhovory
- Na pravou míru
- Křesťanský humor
- Teologie a duchovní texty
- Článek k zamyšlení
- Komerční prezentace
- Historie
- Archivní rubriky
- Články dle autorů