Abid Aka, který se právě vrátil z polední modlitby v mešitě ve staré části uzbeckého města Namangan, věří, že nic nezabrání ctihodným občanům zříkat se světských marností a nalézat útěchu v modlitbách. Je to právě víra, co tomuto starému muži pomáhá překonávat životní problémy, kterých je v chudém Ferganském údolí opravdu mnoho, a zůstat stranou od sil, které nyní rozhodují o novém uspořádání v sousedním Afghánistánu.

vlajka Uzbekistánu
Foto: Corbis
Aka také věří, že pravověrní uzbečtí muslimové žijí pouze v Namanganu. Mezi ně ale nepočítá vůdce Islámského hnutí Uzbekistánu (IMU) Tahira Juldaševa a Džumu Namanganiho, kteří vrhají stín na město, považované za kolébku vahhábismu (konzervativní větvě sunnitského islámu) na počátku 90. let minulého století.

Oba předáci IMU jsou nyní údajně v Afghánistánu, na území kontrolovaném radikálním islámským hnutím Taliban. Juldašev a Namangani jsou považováni za nejbližší spolupracovníky Usámy bin Ládina a patří mezi nepřátele globální protiteroristické koalice v čele se Spojenými státy, do níž je zapojen také Uzbekistán.

"Juldašev a Namangani nejsou lidé. Celý Namangan kvůli nim trpí. Oni vraždili, sváděli mladé na scestí. Kvůli nim bylo uvězněno mnoho lidí," stěžuje si Aka. "Nenávidím vahhábity stejně jako Taliban. Pravověrný muslim by nikdy proti nikomu nepozvedl zbraň."

V Afghánistánu probíhá americká vojenská operace zaměřená na likvidaci teroristické sítě Al-Káida a na dopadení bin Ládina odpovědného za zářijové útoky v USA. Sousední Uzbekistán poskytl Američanům své území a letecké základny k provádění pátracích, záchranných a humanitárních operací.

Obchodníci na namanganském tržišti USA ve velké míře podporují. "Taliban napáchal mnoho škod. Nyní dostává, co si zaslouží," tvrdí 20letý prodavač chleba.

Taliban má v Uzbekistánu jen málo přívrženců. Údolí Fergana je přitom největší pevností islámu v postsovětské Střední Asii. Po rozpadu Sovětského svazu, který držel islám pevně pod pokličkou, se zde začaly objevovat první známky nestability. V důsledku pouliční kriminality a rozšiřování politického vakua se objevila neformální islámská militantní hnutí, samozvaní ochránci práva a dokonce úřady, které ženám diktovaly délku sukní.

Hlavními ideology militantních skupin byli Juldašev a Namangani, kteří vyzvali uzbeckého prezidenta Islama Karimova, aby v údolí umožnil vznik nezávislého islámského státu. Uzbekistán obviňuje IMU ze série bombových atentátů v hlavním městě Taškent v roce 1999 a z ozbrojených vpádů islámských extremistů z Tádžikistánu na jeho území v letech 1999 a 2000. Uzbecký soud loni odsoudil Juldaševa a Namanganiho v jejich nepřítomnosti k trestu smrti.

Od zahájení americké kampaně v Afghánistánu vyzývají politici a organizace na ochranu lidských práv z celého světa k boji nejen proti Talibanu, ale proti skutečným příčinám náboženského extremismu - proti chudobě a negramotnosti.

V přelidněném Ferganském údolí, obilnici Střední Asie, tyto problémy nejsou. Podle posledního sčítání lidu z roku 1989 žije v údolí, které se rozkládá také na území Tádžikistánu a Kyrgyzstánu, asi 15 miliónů lidí. Pouze v uzbecké části žije osm miliónů obyvatel, tedy třetina uzbecké populace.

Od zemědělství se postupně upouští a mnoho vesničanů se stěhuje do měst, i když někteří se zase vracejí. Početná populace a vysoká míra porodnosti znamenají, že průmysl v této převážně venkovské společnosti není schopen nabídnout dostatek pracovních míst.

Ekonomické problémy vedly k nedůvěře v úřady a k pocitu, že život je nespravedlivý, což posílilo úlohu náboženství, vysvětluje Guljamdžon Cholmatov, bývalý univerzitní profesor a současný obránce lidských práv. Vzestup náboženství pak vyvolal rostoucí zatýkání podezřelých extremistů. "V naší čtvrti není prakticky žádný dům, odkud by někoho neodvedli. Lidé mají strach," dodává.

Cholmatov se obává, že Spojené státy by kvůli roli Taškentu v mezinárodní alianci mohly přivřít oči nad porušováním lidských práv v Uzbekistánu, který se snaží potírat náboženskou opozici. Tuto skutečnost v minulosti kritizovalo již americké ministerstvo zahraničí i mezinárodní organizace.

Uzbecká vláda svévolné zatýkání a mučení popírá, avšak podle Aky přesní ví, dělá. Jemu podle svých slov nepřísluší pochybovat o rozhodnutích prezidenta a politiků, přestože některá z nich zraňují. "Ano, úřady mohou ublížit, ale i když se situace zhorší, opravdoví muslimové budou trpěliví," dodává.