Vím, že se musím ještě mnoho naučit, abych mohl snést
i jen pouhé srovnání s „Mistrem“. Spousta
mne podezírá ze stihomamu. Prý je stěží představitelné,
aby církevní představitelé konspirovali s představiteli
státu proti „vlastním“ lidem.
Kdo ale zná hloubku lidského hříchu, nemělo by jej překvapit
jednání, které se dějinami vztahu státu a církve
táhne po staletí jako červená nit. Spousta by jistě
nechtěl hájit kolaboraci představitelů Pacem in Terris s komunistickou
mocí, mám-li zvolit příklad z minulosti ještě
nedávné.
Dále nesouhlasím s jeho tvrzením, že „v aristotelsko-tomistické
tradici bylo vše podstatné objeveno již před staletími“.
Moderní doba a dnešní člověk stojí před řešením
mnoha závažných problémů, se kterými nebyli Aristoteles
s Tomášem konfrontováni. Také vlivem novověkého
myšlení došlo k formulaci problémů, které
potřebují „tomisticky“ reflektovat bez toho, že bychom
si mechanicky vypomáhali citacemi ze Summy.
Ještě závažnější problém pak spočívá
v tom, jak spousta užívá pojmu „tradice“. Na rozdíl
od něj nehodnotím tomismus pozitivně ve smyslu pouhé tradice,
ani jako dogmatizaci díla sv. Tomáše, ale jako ověřenou
metodu bezrozporného myšlení, finalizovaného
pravdou. V tomto smyslu není „tradice“ existencialismu
s „tradicí“ tomistickou souměřitelná.
Zatímco je mi Spoustův úhel pohledu spíše
sympatický, rozčarováním je pro mne
reakce minority Pospíšila. Je mu líto, že jsem pozapomněl
zmínit kvality fakulty olomoucké a zvláště pak
katedry dogmatiky, která je trnem v oku v případě fakulty pražské.
To je mi upřímně líto a až se seznámím s jeho
kvalitami, rád to napravím.
Škoda jen, že se nedokázal přenést přes můj víceméně
parodický text, kterým jsem tuto diskusi zahájil. Dikci,
kterou jsem zvolil, a ochotně přiznávám, že snad i nešikovně,
jsem záměrně převzal z dílny D. Hermana, jehož slovník,
užívající výrazů typu „ultraortodoxní
vlivy, ultrakonzervativní síly, chtějí zavřít
okna otevřená II. vatikánským sněmem, chtějí
otočit kolo dějin“ apod., mi živě připomněl to, co čte Pospíšil
v mých slovech: žargon komunismu a projev sektářské
mentality. Na rozdíl od Pospíšila to mnoho čtenářů
pochopilo, tak jsem se domníval, že by to mohli pochopit i vzdělanci
Pospíšilova kalibru.
Pospíšil mi vyčítá dualismus černobílého
vidění složitých teologických problémů. Přiznávám,
že pro účely novinového článku jsem generalizoval, užité
pojmy měly vyjádřit naukovou polaritu. Pospíšil snad
nezapře, že se do současného teologického myšlení
vnesly metody a ideje, které nejsou s katolickou věroukou slučitelné
a ty jsou nejčastěji inspirovány idejemi, které jsem ve svém
krátkém a zobecňujícím výčtu uvedl. Pokud
si to ale nemyslí, tak musím jeho varování neprávem
vyslovená směrem k Občanskému institutu doplnit varováním
případných zájemců o Pospíšilův kurs dogmatické
teologie.
Apropos Občanský institut: svůj článek jsem redakci MFD předal
bez uvedení zaměstnavatele a to záměrně. Nevyjadřuje totiž
mínění Občanského institutu, nýbrž výlučně
názor můj vlastní.
Ze sémantického i strategického hlediska je zajímavé,
že mne mí oponenti neobvinili z klerofašismu, tohoto smrtelného
hříchu, který byl na zesměšnění oponenta žurnalisticky
využíván až do 11. září 2001. Sociologové
Spousta a Jandourek si svůj arzenál bravurně rozšířili
o nebezpečí „talibanismu“. Spoustův úmysl má
zřejmě význam jen psychoanalytický, ale možná si někteří
čtenáři vzpomínají na religionistu Štampacha,
který v případě článku mého kolegy z Občanského
institutu vyzval BIS, aby prověřila, zda nešíříme názory,
jež nejsou slučitelné s demokratickým právním
řádem…
Rád bych také jasně uvedl, že nevystupuji v roli mluvčího
KTF UK a jsem přesvědčen o tom, že „konzervativní síly“
na fakultě chybují, když na kritiku a útoky reagují
mlčením. Ve svém článku jsem navíc netvrdil,
že není třeba, aby KTF UK usilovala o zvýšení
svých dosavadních kvalit a to jak organizačně-provozních
tak obsahových. Chtěl jsem pouze doložit, proč je třeba vánoční
spor o fakultu interpretovat jako spor o její ideovou orientaci a
ne o počet profesorů – a už vůbec ne profesorek - v jejím učitelském
sboru.
Ve prospěch současné výuky na KTF UK...
Argumentace proti mým kritikům
Areopag / Michal Semín / 21. prosince 2001Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:
Přispět nám můžete i v kryptoměnách:
Související zprávy a články
Aktuální články
17. 4. 2024Jí a pije s hříšníky
15. 4. 2024Papež František o umělé inteligenci: k dokumentu Intelligenza artificiale e pace
10. 4. 2024Vatikán vydává nové vyhlášení o lidské důstojnosti
Diskuze k článku
Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.
Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?
Bankovní spojení
Podpořte nás přes transparentní účet bez poplatků: 2900316130/2010
Rubriky
- Církev a svět
- České církve
- Křesťanství v zahraničí
- Portréty a rozhovory
- Na pravou míru
- Křesťanský humor
- Teologie a duchovní texty
- Článek k zamyšlení
- Komerční prezentace
- Historie
- Archivní rubriky
- Články dle autorů