Jsem rád, že můj příspěvek o KTF UK vyvolal polemiku a děkuji redakci MFD, že mohu reagovat na některé námitky mých oponentů. Děkuji panu Spoustovi za „florianovsky“ laděnou kritiku.

Vím, že se musím ještě mnoho naučit, abych mohl snést i jen pouhé srovnání s „Mistrem“. Spousta mne podezírá ze stihomamu. Prý je stěží představitelné, aby církevní představitelé konspirovali s představiteli státu proti „vlastním“ lidem.

Kdo ale zná hloubku lidského hříchu, nemělo by jej překvapit jednání, které se dějinami vztahu státu a církve táhne po staletí jako červená nit. Spousta by jistě nechtěl hájit kolaboraci představitelů Pacem in Terris s komunistickou mocí, mám-li zvolit příklad z minulosti ještě nedávné.

Dále nesouhlasím s jeho tvrzením, že „v aristotelsko-tomistické tradici bylo vše podstatné objeveno již před staletími“. Moderní doba a dnešní člověk stojí před řešením mnoha závažných problémů, se kterými nebyli Aristoteles s Tomášem konfrontováni. Také vlivem novověkého myšlení došlo k formulaci problémů, které potřebují „tomisticky“ reflektovat bez toho, že bychom si mechanicky vypomáhali citacemi ze Summy.

Ještě závažnější problém pak spočívá v tom, jak spousta užívá pojmu „tradice“. Na rozdíl od něj nehodnotím tomismus pozitivně ve smyslu pouhé tradice, ani jako dogmatizaci díla sv. Tomáše, ale jako ověřenou metodu bezrozporného myšlení, finalizovaného pravdou. V tomto smyslu není „tradice“ existencialismu s „tradicí“ tomistickou souměřitelná.

Zatímco je mi Spoustův úhel pohledu spíše  sympatický, rozčarováním je pro mne reakce minority Pospíšila. Je mu líto, že jsem pozapomněl zmínit kvality fakulty olomoucké a zvláště pak katedry dogmatiky, která je trnem v oku v případě fakulty pražské. To je mi upřímně líto a až se seznámím s jeho kvalitami, rád to napravím.

Škoda jen, že se nedokázal přenést přes můj víceméně parodický text, kterým jsem tuto diskusi zahájil. Dikci, kterou jsem zvolil, a ochotně přiznávám, že snad i nešikovně, jsem záměrně převzal z dílny D. Hermana, jehož slovník, užívající výrazů typu „ultraortodoxní vlivy, ultrakonzervativní síly, chtějí zavřít okna otevřená II. vatikánským sněmem, chtějí otočit kolo dějin“ apod., mi živě připomněl to, co čte Pospíšil v mých slovech: žargon komunismu a projev sektářské mentality. Na rozdíl od Pospíšila to mnoho čtenářů pochopilo, tak jsem se domníval, že by to mohli pochopit i vzdělanci Pospíšilova kalibru.

Pospíšil mi vyčítá dualismus černobílého vidění složitých teologických problémů. Přiznávám, že pro účely novinového článku jsem generalizoval, užité pojmy měly vyjádřit naukovou polaritu. Pospíšil snad nezapře, že se do současného teologického myšlení vnesly metody a ideje, které nejsou s katolickou věroukou slučitelné a ty jsou nejčastěji inspirovány idejemi, které jsem ve svém krátkém a zobecňujícím výčtu uvedl. Pokud si to ale nemyslí, tak musím jeho varování neprávem vyslovená směrem k Občanskému institutu doplnit varováním případných zájemců o Pospíšilův kurs dogmatické teologie.

Apropos Občanský institut: svůj článek jsem redakci MFD předal bez uvedení zaměstnavatele a to záměrně. Nevyjadřuje totiž mínění Občanského institutu, nýbrž výlučně názor můj vlastní.

Ze sémantického i strategického hlediska je zajímavé, že mne mí oponenti neobvinili z klerofašismu, tohoto smrtelného hříchu, který byl na zesměšnění oponenta žurnalisticky využíván až do 11. září 2001. Sociologové Spousta a Jandourek si svůj arzenál bravurně rozšířili o nebezpečí „talibanismu“. Spoustův úmysl má zřejmě význam jen psychoanalytický, ale možná si někteří čtenáři vzpomínají na religionistu Štampacha, který v případě článku mého kolegy z Občanského institutu vyzval BIS, aby prověřila, zda nešíříme názory, jež nejsou slučitelné s demokratickým právním řádem…

Rád bych také jasně uvedl, že nevystupuji v roli mluvčího KTF UK a jsem přesvědčen o tom, že „konzervativní síly“ na fakultě chybují, když na kritiku a útoky reagují mlčením. Ve svém článku jsem navíc netvrdil, že není třeba, aby KTF UK usilovala o zvýšení svých dosavadních kvalit a to jak organizačně-provozních tak obsahových. Chtěl jsem pouze doložit, proč je třeba vánoční spor o fakultu interpretovat jako spor o její ideovou orientaci a ne o počet profesorů – a už vůbec ne profesorek - v jejím učitelském sboru.