Seznamka
Hned na začátku zareaguji na článek P. Vojtěcha Daňka a jeho slova o odvaze katolické církve svolat toto modlitební setkání. Myslím, že naopak v dnešní době, která je zaplavována východními naukami, kdy cvičit jógu nebo praktizovat zen je to, co je "in", je třeba mít odvahu hlásat jedinečnost a nenahraditelnost Krista jako Spasitele a pravého Boha (i když pak můžete být nazván fundamentalistou a nepřítelem celosvětového míru).
Pro mne jsou velmi zarážející a šokující všechny mezináboženské modlitby a meditace, ve kterých je pravda stavěna na stejnou úroveň jako lež a pravý, jediný, svatý Bůh vedle pohanských model a démonů. Láska k lidem jiného vyznání může být hluboká a opravdová bez toho, abychom přijímali jejich náboženství.
Ba právě naopak, jedině kvůli lásce a s láskou můžeme a máme povolání přinášet celému světu Krista jako jedinou cestu k životu a k pravdě.
Celé Písmo Svaté (i učení Církve) mluví jasným hlasem, který se nedá přeslechnout. A přesto se tak stává. Ve Starém zákoně Bůh nesčíslněkrát varuje před cizími bohy a modlami. "Toto praví Hospodin, stvořitel nebe, onen Bůh, jenž vytvořil zemi... Já jsem Hospodin a jiného už není... Shromáždťe se a přijďte, přibližte se spolu, vy, kdo jste vyvázli z pronárodů. Neuvědomují si, že se nosí s modlou vytesanou ze dřeva, že se modlí k bohu, jenž nemůže spasit... Kromě mne jiného Boha není! Bůh spravedlivý a spasitel není mimo mne." (Iz 45,18-22)
Nový zákon a samotné slova Pána Ježíše Krista jsou též zcela nekompromisní a vylučují jakoukoliv pochybnost o nějaké prospěšnosti či dokonci rovnosti cizích model a bohů. Jen pro připomínku:
Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne." (Jan 14,6) "V nikom jiném není spásy. Není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni." (Sk 4, 12) "Mužové, ...vidíte a slyšíte, že tenhle Pavel přemluvil a svedl mnoho lidí nejen z Efezu, nýbrž skoro z celé provincie. Říká, že bohové udělaní lidskýma rukama nejsou žádní bohové." (Sk 19,26) (Mimo jiné tímto prohlášením sv. Pavel vyvolal nevůli a pobouření celého města. Co by se asi stalo, kdyby takovou odvahu našel i někdo z představitelů dnešní církve?)
"Víme, že modly ani bohové tohoto světa nic nejsou a že jest jen jeden Bůh... my přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Ježíš Kristus, skrze něho je všecko, i my jsme skrze něho." (1. Kor 8, 4-5)
"Moji milovaní, utíkejte se před modlářstvím!... Nebo, že modla něco znamená? Nikoliv, nýbrž, že to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. Nechci, abyste vešli ve společenství s démony." (1K 10,14-20)
V celé Bibli jsem nenašla jedinou pobídku k aktivitám, které probíhali v Assisi nebo v chrámu Sv. Víta. Proč? Protože Bůh sám řekl, že modlitby směřované k někomu jinému, než je On, nemohou spasit ani pomoci.
Ba naopak, jsou mu odpornou modloslužbou. Proč k něčemu takovému byli propůjčeny křesťanské chrámy? Nemohu to pochopit.
Na ůplný závěr cituji modlitbu za jednotu, za takovou, kterou chce Bůh a po které touží.
"...Aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby byli jedno, jako my jsme jedno - já v nich a ty ve mně, aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a svět aby poznal, že ty jsi mě poslal a zamiloval sis je tak jako mne." (Jan 17,21-23)
