Jaroslav Grmolec, jednatel Arcibiskupských vinných sklepů Kroměříž, podal trestní oznámení ze spáchání trestního činu zneužívání informací v obchodním styku a podezření ze spáchání trestného činu nekalé soutěže na arcibiskupa Jana Graubnera. Arcibiskup se k případu nejprve nechtěl vyjádřit.

O případu zřejmě jako první informoval deník Právo před půl rokem. Další informace přinesla televize NOVA v úterním vydání pořadu Na vlastní oči.

„Před šesti lety založil v Kroměříži se společníky Františkem Vondráčkem a Milanem Měchurou společnost Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž, do níž přizvali i olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, o němž dnes shodně tvrdí, že nemiluje bližního svého, porušuje zákon a káže vodu a přitom pije víno. Cílem jejich podnikání byla výroba kvalitního mešního vína pro liturgické účely i pro běžný komerční prodej. Generální ředitel společnosti Jaroslav Grmolec vymyslel název firmy i ochranné známky a nechal si je patentovat. Název i víno se staly úplně novou značkou. Do té doby se mešní víno podávalo převážně jen úzké skupině zákazníků, farářům,“ říká moderátor NOVY David Vondráček.

„Jednatel společnosti, který mě dnes napadá, byl původně zaměstnancem sklepů církevního podniku Unita. Že jsem jej tehdy podpořil při oddělení od Unity, byla moje první chyba,“ říká k tomu Jan Graubner ve včera vydaném prohlášení.

Olomoucké arcibiskupství získalo v Arcibiskupských vinných sklepů Kroměříž 40 % podíl.

Podle vinařského odborníka Václava Švejcara se Grmolec zasloužil o povznesení kroměřížských vinných sklepů na vysokou úroveň.

Podle NOVY Jaroslav Grmolec dostává od státního zámku Kroměříž ze dne na den výpověď. A po údajně tajné dohodě se státním zámkem založil arcibiskup za zády svých společníků novou firmu, kterou nazval podobně, skoro shodně. Pouze slůvko vinné se vynechalo. Záminkou se stalo nezaplacení nájemného před lety, které ale v době podivného přerodu firmy bylo dávno srovnané.

Graubner vidí rozchod trochu jinak: „Dlouhé neshody se společníky chtělo arcibiskupství řešit odchodem ze společnosti i za cenu, že společníkům přenechá bezplatně celý obchodní podíl, pokud přestanou používat v názvu slovo "arcibiskupské", aby problémy společnosti nevrhaly stíny na církev. Společníci ani toto nepřijali. Spory skončily podáním žalob z obou stran. Soudy zatím neskončily. Věříme, že nezávislý soud ukáže pravdu, za kterou se nebudeme stydět.“

Karel Kavička, pověřenec arcibiskupa Jana Graubnera na NOVĚ prohlásil: „Tato společnost Arcibiskupské vinné sklepy pro neplacení nájmu v termínech dostala z těchto prostor, kde se právě nacházíme, výpověď. My si myslíme, protože to vlastní hospodaření, to vlastní provádění, ta výroba, opravdu leželo na bedrech těch výrobních pracovníků, pana Grmolce a dalších zaměstnanců, kteří tady byli, tak nás to jako velice překvapilo, protože toto se dotklo dobrého jména arcibiskupství olomouckého.“

Grmolec přiznává, že později platil, ale jednalo se např. o měsíční zpoždění.

V nové společnosti má Olomoucké arcibiskupství zastoupené Janem Graubnerem nikoliv 40% ale 70% podíl. Nová firma se nazývá Arcibiskupské sklepy Kroměříž. Od té původní se liší pouze vynecháním adjektiva vinné. NOVA uvedla, že nová společnost přebrala automaticky 90% klientely, kterou si Jaroslav Grmolec s kolegy za léta vytvořili, čímž přišli o obrovské peníze. Zákazníci většinou netušili, co se stalo a změnu názvu ani nezaregistrovali.

Jak řekl František Vondrášek z Arcibiskupských vinných sklepů Kroměříž, Graubner tak porušil původní společenskou smlouvu, neboť se v ní píše, že společníci jsou povinni dodržovat obchodní tajemství a musí se zdržet jakéhokoli jednání, které by poškodilo společnost ve všech oblastech její činnosti.

NOVA také ukázala dokument, podle kterého si Graubner vyzvedl 15 000 Kč. Na bankovním dokumentu byl uveden Graubnerův podpis. „Přiznávám, že z mé strany se stala další chyba před několika lety, když jsem podepsal příkaz bance ke zrušení účtu s 15 tisíci korunami, který nepatřil arcibiskupství, ale společnosti. Dodnes nemám vysvětlení na to, jak se to mohlo stát, ale když se tehdy na chybu přišlo, arcibiskupství ihned peníze s omluvou vrátilo,“ reagoval na to moravský metropolita.

Právník Milan Vašíček klasifikoval tento čin jako trestný čin krádeže podle paragrafu 247 trestního zákona, které se člověk může dopustit tím, že si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a způsobí tak škodu nikoliv nepatrnou.

Bratr Jaroslava Grmolce se rozhodl napsat Graubnerovi dopis. Vzápětí dostal odpověď. „Tato odpověď vrcholí konstatováním, že pude k soudu a ten soud prohraje a teprve poté bude rodina trpět. Tak toto mě skutečně jako velmi bodlo do srdce neskutečně. Zamrzelo nás všechny to jeho sdělení, že on určil, že bude soud a že on tvrdí, že soud prohrajeme. To se nás dotklo neskutečně hluboce,“ vypověděl na NOVĚ.

Roman Sychra, soudce Krajského soudu v Brně, uvedl, že Grmolcova firma vyhrála soudní spor prvního stupně o název firmy. „Graubnerova“ firma se tak nesmí jmenovat Arcibiskupské sklepy Kroměříž. Přesto tento název stále používá. Na základě toho všeho se Jaroslav Grmolec rozhodl podat na arcibiskupa trestní oznámení.

S televizí NOVA se odmítl bavit jak arcibiskup Graubner, tak ji k němu nechtěl pustit jeho sekretář Petr Gatnar. Až po odvysílané reportáži vydal včera Graubner stanovisko, ze kterého citujeme. Ze sedmi odstavců si v pěti stěžuji na neobjektivní reportáže o něm ze strany sdělovacích prostředků.