Kriminalita:

Příčiny: nezaměstnanost; rozklad tradičních komunit a hodnot; napětí mezi Romy a gádži.

V ČR tvoří 3% obyvatel, ale 17% kriminality. Novější údaje (po roce 1989) nejsou k dispozici, kromě okresu Teplice, kde na 7% Romů připadá 60% trestných činů. Romskou trestnou činnost můžeme rozdělit do dvou hlavních oblastí. V závorkách je počet Romů z celkového počtu pachatelů v ČR:

  • činy, které Romové nepovažují za přestupky: pohlavní zneužití (22%), znásilnění (18%), výtržnictví (16%)
  • činy, které jsou dovoleny jen vůči gádžům: loupeže (47%), krádeže (20%).
Romové neznají aristotelskou logiku, proto se jim trestná činnost snadno dokazuje. K novým formám kriminality patří pašování zboží, distribuce drog, daňové úniky aj. Ve velké části romských komunit má trestaný Rom vyšší autoritu.

Neuskutečněným nápadem zůstává zřízení romské policie. Dosud naráželo na nezájem a velmi často na nesplnění základních požadavků nutných k výkonu této služby. Realizaci by zřejmě znemožnila i sama romská averze vůči policii: „Keď niekto hovorí so žandármi, sa hneváme.“ Policista byl tradiční nepřítel číslo jedna a spolupracovat s ním proti Romovi je zrada. V českých věznicích tvoří Romové asi 60% uvězněných. Značná je kriminalita dětí a mládeže, často ji záměrně organizují dospělí. Tak zneužívají skutečnost, že děti nemohou být odsouzeny. V roce 1975 se na kriminalitě mládeže v ČSSR podíleli Romové padesáti procenty. Podle průzkumu jsou romské děti pohotovější ke slovním i fyzickým útokům.

Důsledky kriminality: mravní rozklad národa (vězení kazí lidi, rozbíjí rodinu); vězení se stává něčím normálním, ne odsouzeníhodným; klesá tolerance majority; ekonomická zátěž státu.

Bydlení:

V ČR mají nejhorší byty, bez elektřiny, bez vody (15%), bez koupelny (47%), bez splachovacího WC (47%), bez ledničky (40%), někdy bez nábytku. Často byty „vypáčí“. Průměrný romský byt má 40 m2 obytné plochy a připadá na něj 6,9 obyvatel (u gádžů 3,81 obyvatel na 1 byt). Přetrvává tendence zdržovat se v jedné místnosti, druhá bývá málo využita. Slušný byt je prestižní záležitostí.

V SR bydlí více než 15 000 Romů v chatrčích z prken a bláta, místo střechy často mají jen rozřezané kovové sudy. Chatrče nemívají štíty, protože podstřešní prostor se nevyužívá. Na Slovensku dosud existuje 278 osad různé úrovně.

Nezaměstnanost:

Příčinou je nízká kvalifikace a nespolehlivost, často také nechuť pracovat. Přibývají zaměstnavatelé bez ochoty rozlišovat podle skutečných pracovních kvalit, kteří se orientují jen podle barvy kůže. Systém sociálních dávek zvýhodňuje otce velkých rodin, kteří jsou na podpoře oproti pracujícím, takže jít do práce znamená namáhat se zadarmo a někdy i tratit. Jsou schopni těžké fyzické práce, ale jen dočasně, víc je vyčerpává než gádže. Často jsou spokojeni s podporou (chodí pro razítko o nepřijetí do práce s tím, že pijí a fetují). Někteří považují fyzickou práci za Boží trest. Procento invalidů šestinásobně přesahuje průměr české populace.

Přibližně 98% Romů je bez kvalifikace, nezaměstnanost se pohybuje mezi 70 a 85 procenty.

Důsledky nezaměstnanosti: Romové se stávají zátěží společnosti; snižuje se životní úroveň rodin; jsou poškozováni ti, kteří poskytují ubytování a dodávají energie.

Nepřímé důsledky: demoralizace, kriminalizace, agresivita a za ní jdoucí posilování předsudků vůči Romům.

Předchozí díl: Vzdělání II