Na stránkách Magazínu ChristNet.eu byly uveřejněny dezinformační materiály o Medžugorji. Tyto informace byly před více než deseti lety (10.dubna 1991) vyhodnoceny Jugoslávskou biskupskou konferencí a oficiálně uzavřeny jako bezpředmětné. Bohužel mnozí lidé z neznalosti nebo zaujatosti proti zjevením je soukromě dále šíří a vydávají za oficiální církevní stanovisko.

Uvedené informace byly převážně šířeny biskupem Žanićem v letech 1981-85. Pro málo informované čtenáře uvádíme základní doplňující informace, objasňující celou záležitost.

Bezprostředně po začátku zjevení v Medžugorji byl o těchto událostech informován biskup Žanić, do jehož diecéze farnost Medžugorje patří. (Normálně takovou záležitost vždy řeší místní biskup.)

Biskup Žanić, když komunistický režim obviňoval Církev z inscenace a lží, na základě osobních šetření po tři měsíce prohlašoval a publikoval, že děti, které mají zjevení, nelžou. Navíc chtěl tato zjevení ihned, ještě v průběhu, prohlásit za pravá.

Ale došlo osobním jiným rozporům s františkány (nikoliv z Medžugorje) a biskup začal být zaujat i ke zjevením. Začal říkat a psát, že zjevení jsou inscenována ďáblem. K tomu ale namítl prof. Rupčić, že to není možné, neboť ďábel by se obrátil. Dříve říkal: Nemodlete se, nevěřte, nechoďte na mši, neobracejte se, nezpovídejte se, nechoďte na adorace, kraďte, neusmiřujte se, rozvádějte se ... A v Medžugorji říká: Modlete se, věřte, choďte na mši, obracejte se, usmiřujte se, nerozvádějte se ... To by byl největší zázrak na světě. Dále biskup Žanić začal říkat, že jde o halucinace. Ale halucinace s určitým obsahem může mít jeden člověk, ale nemůže je mít stejné šest lidí. Kolektivní halucinace psychiatrie nezná.

Když ani s tímto vysvětlením neuspěl, začal sbírat různé pomluvy a zkreslené informace a dělat z toho dalekosáhlé závěry. Potom dne 2.června 1982 navštívil Jana Pavla II. a oznámil mu své rozhodnutí, že prohlásí zjevení za nepravá. Papež jej pozorně vyslechl a pak upozornil, že vychází z nepodložených domněnek. Doporučil mu další zkoumání, což biskup Žanić slíbil. Ale své čtyřčlenné komisi dal pokyn, aby sbírala materiály proti pravosti zjevení, a nikoliv, aby objektivně zkoumala vizionáře a průběh zjevení. (Dr. Ivan Dugandžić - jen člen komise.)

Sám dále intenzivně sbíral další nepravdy a domněnky a podařilo se mu je uveřejnit v L Osservatore Romano a v La Croix v listopadu a zejména v prosinci 1984.

Za této situace podal arcibiskup Franić, předseda teologické komise při Jugoslávské biskupské konferenci, na biskupa Žaniće dne 29.1.1985 stížnost do Vatikánu. Kongregace kardinála Ratzingera zjistila, že stížnost je oprávněná, a odňala v dubnu 1985 biskupu Žanićovi právo o událostech dále rozhodovat. Dále ho požádala o předání dokumentace, což se uskutečnilo ve Vatikánu dne 15.5.1985.

Na podnět Vatikánu vytvořil v roce 1987 kardinál Kuharić, předseda Jugoslávské biskupské konference, novou komisi při biskupské konferenci, v níž byl biskup Žanić pouze členem.

Biskupská konference pomocí čtrnáctičlenné komise se znovu uvedenými domněnkami a nepravdami zabývala a oficiálně je definitivně dne 10.dubna 1991 zhodnotila s tím, že jsou pro pravost zjevení bezpředmětné. Tedy názor biskupa Žaniće, že zjevení jsou nepravá, je třeba chápat jako soukromý názor, protože oficiální církevní stanovisko k tomotu závěru nedospělo.

Jsou známé dva důvody, které značně ovlivnily názory biskupa Žaniće. První důvod se týká předávání farností s františkány diecézním kněžím. Totiž v minulých staletích při útlaku v Bosně-Hercegovině zůstali s lidem pouze řeholníci, františkáni. Podle dohody z roku 1975 mají františkáni předávat některé farnosti do diecézní správy. Ale biskup Žanić chtěl zrychlit a rozšířit toto předávání, ale narazil na odpor, zejména u věřících, kteří mají františkány v oblibě.

Druhý důvod byl vleklý spor se dvěma františkány z Mostaru. Ti řekli, že biskup v jisté záležitosti nejednal správně, a ten je nechal dne 7.2.1983 zbavit kněžské činnosti. Oba se obrátili přes Vicku na Pannu Marii a ta řekla, že se neprovinili. A to nakonec za 10 roků potvrdil i soud Apoštolského stolce v Římě, který dne 27.3.1993 konstatoval, že františkáni se nedopustili provinění, ale biskup Žanić jednal v rozporu s kanonickým právem.

Když biskup Žanić začal šířit své domněnky a nepravdy veřejně, přes katolický tisk, zasáhl oficiálně arcibiskup Franić a Vatikán, ale biskupu Žanićovi též napsal jasný dopis jeden z nejlepších odborníků na mystiku, kardinál Hans Urs von Balthasar:

“Pane, jak smutné dokumenty jste vyslal do světa! Hluboce mě zarmoutilo, když jsem viděl, jakým způsobem byla zneuctěna biskupská hodnost. Místo toho, abyste byl trpělivý, hřmíte a pouštíte jupiterské blesky očerňováním úctyhodných a nevinných lidí, kteří si zaslouží Vaše ohledy a Vaši ochranu. Stále znovu vycházíte z obvinění již stokrát vyvrácených ... Doufám, že se opravdu modlíte k Pánu a k jeho Matce, aby toto smutné, tak důležité drama dovedli ke konci, jenž by byl ku prospěchu celé Církve. Připojte se ke všem těm, kteří se tak vroucně modlí v Medžugorji.

12.12.1984
V Pánu zůstávám Váš
Hans Urs von Balthasar.”

Závěr

Předložené dezinformace Církev oficiálně považuje (10.dubna 1991) za bezpředmětné, a tím je otevřena cesta k uznání pravosti zjevení. Nicméně dosud nebyla vytvořena komise, která by tento problém (nadpřirozenost zjevení) řešila.

Všechny lékařské komise z let 1982 (prof. Stopar), 1984 (francouzský tým), 1985 (italský tým) a 1997 (mezinárodní tým) konstatovaly, že vizionáři jsou z hlediska psychiatrie naprosto zdraví a že zjevení není možno přirozeně vysvětlit. Rovněž některá zkoumaná uzdravení není možno přirozeně vysvětlit.

V Medžugorji samotném nikdy nebyly problémy s kněžími a ani nejsou, jak to veřejně potvrdil dne 14.6.2001 biskup Perić, který sice zjevením nevěří a svůj názor převzal od biskupa Žaniće. Sám více než 10 roků po začátku zjevení žil v zahraničí a po převzetí biskupské funkce nevytvořil žádnou komisi pro šetření a nikdy se s vizionáři nesetkal.

V Medžugorji samotném je denně od začátku zjevení vždy pokoj, klid, radost a lidé tam získávají velké milosti Boží. Ale nikdo k této pouti není nucen, ale také nejsou zakázané. Pouze podle osvědčených směrnic katolické církve při prověřování zjevení, nesmí mít oficiální, slavnostní ráz. Obyčejné poutě jsou naopak nutné pro pravost zjevení. Pro informaci uvádíme výňatek z medžugorské statistiky za rok 2001: Medžugorje navštívil 1 kardinál, 14 arcibiskupů a biskupů. Při mších svatých koncelebrovalo 27 322 kněží a v průběhu celého roku bylo podáno 1 164 000 svatých přijímání. Vizionáři žijí spořádným křesťanským a rodinným životem.

Autor je ředitelem Centra VERITÉ

Související články:

Oficiální poutě do Medjugorje zakázány
Kdo v Medjugorje dává poselství?
Podivná poselství "Panny Marie"
Adresář odkazů – stránky, jež pochybují o autenticitě Medjugorje
Proč jsou zjevení v Medjugorje falešná II.
Proč jsou zjevení v Medjugorje falešná I.