„Všechna klonovaná zvířata mají genetické vady, jež dokazují, jak by byl hazardní pokus klonovat člověka“. To je „překvapivý“ závěr studie skotského profesora Jana Wilmuta, který v roce 1997 „vyrobil“ klonováním ovci Dolly.

Wilmut a jeho kolegové z Roslin Institute v Edinburgu totiž zjistili, že Dolly a ostatní klonované ovce se rodí s chromosomy, jež mají kratší telomery, což jsou pouzdérka, jež chromosomy chrání. U normálních ovcí se telomery zkracují pouze postupem času a tak jsou starší ovce náchylnější pro nemoci. Ovce Dolly je tím postižena už od počátku, a proto trpí předčasnou artritidou a poruchami imunního systému. Klonované krávy zase trpí gigantismem a poruchami jak imunního tak dýchacího systému.

Klonované kočky mají čtyřikrát větší placentu, to je plodové lůžko, a abnormálně tloustnou; tentýž příznak se opakuje u klonovaných myší. Klonovaná prasata mají těžké srdeční vady; je ironií, že se jejich klonování ospravedlňovalo tím, že pak bude dost náhradních srdcí k transplantacím.

Příznačný je případ klonovaného telete, s velkou slávou vítaného francouzským tiskem jako další vymoženost vědy, které však po 51 dnech náhle pošlo, protože nebylo s to produkovat bílé krvinky. O tom jak v tisku, tak i v televizi „ticho po pěšině“. Sami badatelé z Roslin Insitutu zabili klonovaného beránka, protože svaly jeho plic byla tak tuhé, že neumožňovaly dýchání.

„Ano, jsem zklamán“, prohlásil v interwiev pro anglický deník Guardian profesor Jan Wilmut, vedoucí pokusů klonování: „Vědci jsou od přirozenosti optimisté, ale v tomto případě, po tolika letech a tolika pokusech musím připustit, že zdokonalit techniku klonování je nyní mnohem obtížnější“. Navzdory nasazení stovek vědců, nikdo dosud nedosáhl uspokojivého výsledku.

V posledních letech byly vynaloženy miliardy liber sterlingů, ale i dolarů, na podobné pokusy, ale bez uspokojivých výsledků. Slouží ke cti Jana Wilmuta, že byl vždy proti klonování člověka. Evropská unie to zakázala. Většina civilizovaných zemí také. A tak exhibicionistický také gynekolog Antinori ohlásil s barnumskou reklamou, že už „udělal“ klonováním člověka, což bylo financováno jedním bohatým Arabem a v zemi, kde se to trestně nestíhá.

Podle deníku Asharq al-Aswat z 8. dubna t. r. klonované dítě „jednoho bohatého Araba“, který dal Antinorimu „náramnou sumu peněz“, je už v osmém týdnu života v děloze najaté ženy. Arabský deník pak zdůrazňuje na podkladě prohlášení Antinoriho, že jsou „vyloučeny jakékoliv znetvoření nebo dysfunkce orgánů“. Tomu ale na základě tisíců a tisíců pokusů nevěří badatelé, kteří už po léta dělají vše, aby tato znetvoření a dysfunkce vyloučili. – Co se však neudělá kvůli penězům, kvůli „náramné sumě peněz“, jak se uřekl Antinori!

K jaké zvrácenosti lze tak dojít, dokumentuje Washnigton Post téhož dne 8. dubna. Přináší článek o lesbickém páru z Washingtonu – Sharon Duchesneauové a Candy McCulloghové – které pomocí umělého oplodňování dosáhly narození hluché dcerky Johany. Obě lesbičky jsou totiž od narození hluché, a tak usilovným výběrem dárce dosáhly toho, že se před pěti léty pro jejich potěšení narodila naprosto hluchá dcerka.

Prof Dallapiccola, genetik římské univerzity „La Sapienza“ byl lapidární: „Je to akt úděsného egoismu.“ A na adresu těch dvou lesbiček řekl: „Udělejme všechno, aby se děti nikdy nedozvěděly o těchto „hrátkách“. Mohly by nás poslat k čertu. A plným právem. Nelze přece programovat neštěstí pro druhého, nadto ještě pro dítě, které se bude potýkat s obtížemi, že nemá otce.“

Stále silněji se ozývá jako komentář Dostojevského výrok: „Není-li Bůh, je možné všechno!“ Ale nejvíce na to doplatí sám člověk, nerespektuje-li mravní zásady, to znamená Boží zákon vepsaný do lidské přirozenosti, do lidských srdcí i do řádu stvoření. Současné zvěsti i zlověstné údaje z genetiky stále varovněji připomínají „strom života a strom poznání dobrého i zlého“ z 1. Knihy Mojžíšovy (Gen 2,9).

Autor pracuje ve Vatikánském rozhlase