Mešity v evropských zemích jsou centry místního islámského života, v jejich areálu bývá kromě vlastní modlitebny (haram) a minaretu (věž, z níž jsou muslimové svoláváni k modlitbám) například i knihovna a výstavní sály. Kromě modlitebních účelů fungují evropské mešity také jako vzdělávací střediska. Další velká mešita, jedna z největších v Evropě, se dnes páteční modlitbou otevírá v Londýně.

Rozlohou největší mešitu v Evropě, v jihošpanělské Córdobě, začali stavět Maurové už v osmém století. Po znovudobytí města Španěly však byla mešita vysvěcena na křesťanský chrám a postupným doplňováním renesančních a barokních prvků se z ní stala dnes jedinečná architektonická památka. Svou rozlohou 24.000 metrů čtverečních patří k největším mešitám na světě.

Córdobská mešita posloužila jako model při stavbě další velké evropské mešity, která se nachází na madridské periferii na tisíci metrech čtverečních a má kapacitu asi 1000 věřících. Na její stavbu, jež byla dokončena v roce 1992, přispěla dvěma miliardami peset (12 milionů eur) Saúdská Arábie, která je hlavním sponzorem výstavby mešit ve světě.

Nejinak tomu bylo i v případě velké mešity v Římě, která byla slavnostně otevřena v červnu 1995. Tento muslimský svatostánek, jehož výstavba v samém "srdci katolické církve" vzbudila kontroverzní reakci, pojme až 2000 věřících. Papež Jan Pavel II. její otevření uvítal, obratem však dodal, že obdobné projevy respektování náboženských svobod chybí v některých muslimských zemích.

Největší mešita v Německu, do jejíhož modlitebního sálu se vejde 2500 lidí, byla otevřena v roce 1995 v Mannheimu. Před letošním zahájením postního měsíce ramadánu koncem listopadu se chystá otevření další velké islámské stavby v Německu. Mešita v berlínské čtvrti Neukölln má mít kapacitu 2000 věřících a rozlohu 4000 metrů čtverečních.

Po pádu železné opony v roce 1989 začaly mešity pomalu růst i v bývalém komunistickém bloku ve východní Evropě. V České republice jsou jen dvě mešity, a to v Brně a Praze-Kyjích. Vznik té brněnské byl v roce 1998 spojen s vášnivými diskusemi zejména kvůli minaretu, který by podle jeho odpůrců mohl narušit architektonický ráz Brna. Dodnes je mešita pouze přízemní, bíle omítnutý objekt bez minaretu, který zdobí mozaika ze Súdánu a v němž se schází asi stovka vyznavačů islámu.

Největší mešitou je podle Guinessovy knihy rekordů Fajsalova mešita nedaleko pákistánského Islámábádu. Celý komplex o rozloze 18,97 hektarů pojme 100.000 lidí, zakrytá modlitební hala má však rozměry jen 0,48 hektarů. Nejvíce věřících (přes 20.000 osob) se vejde do hlavní modlitební síně Velké mešity Hasana II. v marocké Casablance. Tento muslimský svatostánek, jehož stavba byla dokončena po šesti letech v roce 1993, se rozkládá na ploše 40.000 metrů čtverečních a má nejvyšší minaret na světě (213 metrů).

Nejznámějším muslimským poutním místem je Mekka se svojí Velkou mešitou, v níž se nachází nejsvatější islámská relikvie, takzvaný Černý kámen. K zajímavostem patří Modrá mešita v Istanbulu, která má jako jediná na světě šest minaretů (obvykle bývá jen jeden či dva).