Španělská socialistická vláda tváří v tvář katolické církvi, které se nelíbí její laické počiny, tvrdí, že jen stvrzuje hlubokou revoluci v morálce, kterou lze pozorovat od pádu frankismu a kterou potvrzují průzkumy veřejného mínění, napsala agentura AFP.

Podle Rafaela Díaze Salazara, profesora sociologie na univerzitě Complutense v Madridu, je málo pravděpodobné, že tento zápas skončí čelním střetem, protože umírnění z obou táborů se snaží dohodnout o vyučování náboženství, což je pro církev nejcitlivější téma.

Španělská katolická hierarchie je však velmi rozhněvána na vládu Josého Luise Zapatera, která se za deset měsíců vlády již začala zabývat takovými otázkami, jako je zjednodušení rozvodu, uzavírání manželství (lépe registrovaného partnerství - pozn.red.) mezi homosexuály, výzkum kmenových buněk a omezení výuky náboženství na státních školách.

Tento spor dosáhl vrcholu v pondělí, když Jan Pavel II. osobně tyto reformy kritizoval a prohlásil, že ve Španělsku, které má silné katolické tradice, vládnou uvolněné mravy.

Po frankismu se ve Španělsku vyvinula kultura "žij a nech žít", kdy se příliš nedbá nařízení, říká Díaz Salazar, podle něhož je dnes španělská společnost v Evropě nepochybně nejvíce kulturně svobodná. "Ve společnosti, která byla dlouho omezována, je tendence přestupovat nařízení mnohem silnější," vysvětluje sociolog.

Dokazují to i průzkumy veřejného mínění. Ve Španělsku stále žije 80 procent katolíků, ale jen 14,2 procenta lidí ve věku 15 až 29 let se označuje za praktikující, zatímco v roce 1967, za Franka, to bylo 77 procent. Téměř 80 procent Španělů (79,4) také používá prezervativ.

Španělsko má jednu z nejnižších porodností ve světě. V letech 1981 až 2003 vzrostl počet odluk a rozvodů ze 16.334 na 126.742. Pokud jde o manželství (lépe registrovaného partnerství -pozn.red.) homosexuálů, loni v květnu je schvalovalo 68,4 procenta Španělů (u osob ve věku od 15 do 24 let to bylo 80,6 procenta).

Církev je navíc podle 68,4 procenta Španělů vzdálena sociální realitě v zemi. Vysokou katolickou hierarchii odděluje od katolíků, ale také od kněží a četných umírněných biskupů, kteří se této diskuse neúčastní, hluboká propast, konstatuje Díaz Salazar.

"Odsuzování prezervativu naprostou menšinou církve, která sice má moc, se v rodinách praktikujících katolíků setkává s výsměchem. Podívejte se na porodnost," říká sociolog.

Zapaterova vláda v úterý reagovala na papežova slova a vyzvala církev, aby si hleděla svého a nechala socialistický kabinet uskutečňovat jeho volební program. Dala však již jakousi zástavu církvi, jež má stále silný vliv i v řadách jejích voličů, a na neurčito odložila reformu týkající se interrupcí, která měla své místo v jejích předvolebních slibech.

Zapatero, který ignoruje ty hlasy ze svého tábora, které nejvíce volají po laicismu, rovněž slíbil, že se nedotkne dohod mezi španělskou vládou a Vatikánem, které platí čtvrt století a které se týkají financování církve a výuky náboženství.

Ortodoxní křídlo katolické církve je sice v menšině, ale uchovává si silnou schopnost mobilizace. Konzervativnímu katolickému sdružení rodičů školáků CONCAPA se tak už podařilo získat tři miliony podpisů proti jakékoli reformě výuky náboženství na školách.

Podle Díaze Salazara si je vláda vědoma nebezpečí politické eroze, které by hrozilo při čelním střetu s církví. "Bude postupovat obezřetně," soudí.

Související článek v evropském magazínu www. cafebabel.com - http://www.cafebabel.com/en/article.asp?T=A&Id=1044