Navštívili mě Svědkové Jehovovi. Podle mé vlastní ekumenické Bible (která prý neodpovídá přesně pravověrnému učení církve) mně dokázali, že katolická církev biblická nařízení nedodržuje. Např. Desatero: Hned první Boží přikázání - Nezhotovíš si zpodobení svého Boha! (Skutečně to v té Bibli je, osobně jsem se v několika exemplářích, i starších, přesvědčil.) Pak jsem byl v kostele sv. Mikuláše ve Znojmě. Na stolku byla brožurka Výklad Desatera. Zajímalo mě, zda tam bude citace z Bible. Byla: "Nezhotovíš si zpodobení svého Boha!" Bohužel, výklad žádný. Rozhlédl jsem se kolem sebe - všude okolo bylo mnoho rozličných zpodobení našeho Boha. Proč jeho jasný a celkem srozumitelný zákaz nedodržujeme? Proč byl vypuštěn z našeho bezmyšlenkovitého omílání modliteb? (Se Svědky jsem se hádal, že zcela určitě v Bibli není, vždyť se o něm pan farář při náboženství ani nezmínil).

Milý pane,
pokusím se stručně odpovědět: především Vaše ekumenická Bible skutečně není tatáž, jako "katolická", tedy tzv. Neovulgáta (NZ v překladu Petrů, Cola apod.). Z jednoduchého důvodu: ekumenická je ta, na níž se při překladu sešly křesťanské církve, včetně katolické!, ale ta má svůj vlastní autorizovaný překlad a někde při ekumenickém překladu přijala určité kompromisy. Navíc kánon, tedy počet knih se liší: zhruba - katolíci uznávají tzv. kanonické knihy, deuterokanonické (druhotně kanonické, tedy závazné) a apokryfy ( jen volně připojené). Totéž dělení mají i kalvíni a luteráni, jen se liší obsahově, např. to, co my, katolíci, máme jako deuterokanonickkou knihu, mají např. kalvíni už jako apokryf, tedy něco, co není vlastně závazné, nepatří do kánonu Bible v prvé řadě.

Desatero: je v Bibli v knize Exodus (20,2-17) a v jiné verzi v knize Deuteronomium (5,6-21). Pak existuje ještě tzv. katechetická formule, stručné shrnutí, které Církev učí v katechismu.

To, o čem mluvíte, není 1. příkázání, ale druhé: Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho....atd. V katechetické formuli je to "Nevezmeš jména Božího nadarmo". Takže v Bibli na obou místech je, vyznáváme ho a pan farář se nezmínil logicky proto, že učil formuli ne biblickou, ale katechetickou.

Zákaz zobrazení Boha lidskou rukou měl význam kvůli modloslužbě, ale už Starý zákon umožňuje zhotovit symboly: měděného hada na pošti, archu Smlouvy apod. R. 787 na Nicejském koncilu Církev vyhlásila, že vtělení Ježíše znamená novou éru obrazů, úcta patří tomu, koho obraz představuje, ne obrazu samotnému. Čest vzdávaná symbolům, obrazů a sochám je jen "zbožná úcta", nikoliv tzv. "klanění", které náleží jen Bohu. Ta zpodobení Krista, svatých apod. nejsou modly, ale jen pomůcky pro naše lidské chápání, nemodlíme se k nim, k těm zpodobením, ale ke Kristu atd. Jak asi vítě, v evangelictví u kalvínů nejsou žádné tyto symboly, jen kříž (bez těla Krista), u luteránů ale už jsou oltáře, obrazy a kříž s tělem Kristovým.

Čili zákaz dodržujeme a je důležité, abychom věděli a aby kněží učili, v čem je ten jasný rozdíl.