Mariánská zbožnost je zatížena různými předsudky. Nejlépe to symbolizuje stržený mariánský sloup na Staroměstském náměstí, přestože sloup nebyl postaven na památku bitvy na Bílé hoře, ale až v roce 1650 z vděčnosti za záchranu Prahy před švédskými vojsky.

Před časem odhalil kardinál Vlk repliku zničené sochy na provizorním místě u Týnského chrámu a jak řekl, bude dlouho trvat, než předsudky zmizí a socha bude moci být odhalena tam, kde kdysi stála. Mnohé z kritiky mariánské zbožnosti lze ale považovat za oprávněné.

Nekatolíkům jsou proti mysli procesí, jako bylo například  putování sošky Panny Marie Fatimské po českých a moravských farnostech, nedostatek opory pro dogma o Neposkvrněném početí a Nanebevzetí v biblické tradici či úvahy o novém dogmatu: Panně Marii jako Spoluvykupitelce.

Pro některé je návštěva Lurd, Fatimy či Medžugorje velkým osobním zážitkem a posilou na cestě víry, pro jiné je přehnaná mariánská úcta nepřijatelná a odvádějící od víry v Krista a v jeho jedinečnou cestu ke spáse. Mariánská zbožnost je stále jedním z kamenů úrazu na cestě k jednotě křesťanů.

Pro křesťany Panna Maria byla a je Bohorodičkou, které se prokazuje velká úcta, bolestná trpící matka pod křížem i prostá dívka z masa a kostí. Apokalypsa popisuje ženu oděnou sluncem, s měsícem pod nohami a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy, ženu které byla daná mocná orlí křídla, aby mohla uletět před drakem na poušť.

Úmrtí Panny Marie, konec 17. stol.

Je tento barvitý záznam popisem Nanebevzetí Panny Marie? Slavný teolog Hans-Urs von Balthasar o tom nepochybuje. Poušť je pro něho zaslíbená země, nebesa pro Marii i pro celou církev. Před časem jsem se pokusil o zpracování biblického pohledu na Marii, katolických dogmat, protestantské kritiky i o představení pravoslavného pohledu na Pannu Marii. Tato trojdílná práce (díl I. - Biblický exkurs a katolické učení o Panně Marii, díl II. - Protestantská kritika mariánské zbožnosti, díl III: - Pravoslavný pohled na Pannu Marii) byla koncipovaná ve snaze o nalezení společných bodů mariánské zbožnosti pro lepší porozumění věřících různých tradic.

Zpracovávané téma je velice široké a je obtížné na několika stranách shrnout vše, co bylo o Marii napsáno a co je věřícím předkládáno k věření. Existuje jistě i jiný pohled na mariánskou zbožnost. Zaznamenal jsem i kritiku svých textu, jak ze strany protestantské (nedostatečné zohlednění pojetí české reformace), tak katolické (proč omezovat mariánskou zbožnost, je-li důležitá pro mnohé věřící).

Přistup k Panně Marii vyjádřil pěkně kardinál Ratzinger: "Hlava musí přemýšlet jasně, ale srdce musí být schopno vřelého citu: úcta k Panně Marii vtiskuje víře plný lidský rozměr. V tomto duchu charakterizuje význam Marie i Tim Noble v článku, který byl také publikován v Magazínu ChristNet.eu. Pojem srdce má podle Tomáše Špidlíka centrální místo především v pravoslavné teologii a je jistě inspirativní jako protiklad "západního studeného rozumu" i v otázkách spojených s mariánskou úctou. Měli bychom se ale vyhnout i nebezpečí "sentimentalismu", který postrádá zdravé základy.

Článek byl vydán u příležitosti slavnosti Nanebevzetí Panny Marie.

Vyobrazení ikon bylo převzato ze zaniklého časopisu Největší malíři. Originály obrazů lze zhlédnout v Tretjakovské galerii v Moskvě, Vladimirském muzeu ve Vladimiru nebo v Ruském muzeu v Sankt - Peterburgu. Úvodní ilustrace - Andrej Rublev (?), Panna Marie Vladimirská, okolo r. 1408 Moskevská škola.