Převážně s ustupujícím zájmem o výuku náboženství se setkávají české a moravské školy. Souvisí to zřejmě s menším počtem rodících se dětí i klesajícím zájmem rodičů, kteří sami náboženskou výchovu neměli. Rozhoduje zřejmě i to, že lidé, již se hlásí k víře, jsou ve většině krajů v menšině.

Od zbytku země se výrazně liší jen Zlínský kraj, který má největší podíl věřících obyvatel v Česku. O výuku je zde zájem především na Uherskohradišťsku, Vsetínsku a Valašskokloboucku. "V těchto místech nabízí výuku náboženství snad každá škola," řekl ČTK vedoucí krajského školského odboru Stanislav Minařík.

Naopak v Plzeňském kraji se děti učí římskokatolické náboženství většinou jen na farách, ve školách se vyučuje málokde. Podle některých je tato forma lepší.

"Například děti v Olomouci, které by chtěly do náboženství chodit ve škole, to mají těžké. Jsou vystaveny různým posměškům," uvedl Bohumír Vitásek z farnosti svatého Václava v Olomouci.

V Moravskoslezském kraji se s výukou náboženství lze setkat především v obcích a menších městech. Na jedné ze základních škol v Dolním Benešově na Opavsku, již navštěvuje asi 400 dětí, mělo loni o výuku náboženství zájem asi 19 procent z nich. Naopak ředitelka školy v Ostravě-Dubině Ivona Klímová, místě typickém svou sídlištní zástavbou, říká, že u nich je zájem minimální, a proto se zde náboženství nevyučuje.

V brněnské diecézi, která zahrnuje většinu Jihomoravského kraje, ale zasahuje i na Vysočinu a do Jihočeského kraje, se výuce náboženství loni věnovalo přibližně 15.000 žáků, zatímco před více než deseti lety jich bylo přes 20.000. "Velký zájem byl po revoluci, pak ale počáteční zvědavost opadla a dnes už jsou to většinou jen děti z opravdu věřících rodin," řekla ředitelka základní školy v Nádražní ulici v Hustopečích Ludmila Herzánová. Přesto se i dnes najdou v kraji školy, kde náboženství navštěvuje přes 80 procent žáků.

Spíše s nezájmem o hodiny náboženství se setkávají na školách Pardubického kraje. V sousedním Královéhradeckém kraji je situace obdobná - náboženství zde na základních školách navštěvuje asi 1700 dětí, což je zhruba každý 30. žák základních škol v regionu.

Na jihu Čech se jen k římskokatolické církvi hlásí na 30 procent lidí, přesto některé školy neseženou ani sedm zájemců o výuku, aby pro ně mohly zřídit zvláštní kroužek. Minimální zájem je především ve městech.

Ve stejném duchu hovoří i zástupci církví na Vysočině, kde je podle statistických údajů více než 46 procent věřících občanů, což je druhé nejvyšší procento v Česku.

V Ústeckém kraji katolická církev zajišťuje výuku náboženství pro 220 dětí. "Předpokládáme, že jich bude ještě méně, protože se změnily podmínky výuky," míní Martin Münster z katechetického centra litoměřického biskupství.

Podle novely školského zákona musejí lidé, kteří chtějí vyučovat náboženství, mít vysokoškolské vzdělání a ve třídě musí být nejméně sedm dětí.