"Mezi nevýznamnějšími činiteli nastal příliv nálad nepřátelských vědě. Jejich ohniskem je zřejmě Washington, ale rozpínají se po celé zemi," napsal dětský imunolog a děkan lékařské fakulty Stanfordské univerzity Philip Pizzo na webových stránkách školy.
Menší část vědecké obce ovšem považuje Darwinovu evoluční teorii za zásadně mylnou a zastávají kreacionismus - názor založený na biblickém popisu vzniku světa. Jeho vykladači argumentují, že některé formy života v přírodě jsou příliš složité na to, aby se mohly vytvořit pouze na základě přirozeného výběru, a musel je tedy stvořit "projektant", kterého můžeme i nemusíme ztotožňovat s Bohem.
Ilustrační foto: http://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Darwin
Konzervativní teolog Michael Novak věří, že jediným způsobem, jak překlenout propast mezi vědou a náboženstvím, je umožnění výuky biblické teorie stvoření. "Nesnášenlivost mezi vědou a náboženstvím by byla šílenstvím," říká.
V uplynulých pěti letech byla vědecká obec zjevně na kordy s Bushovou administrativou kvůli tak rozmanitým tématům, jako jsou globální oteplování, výzkum kmenových buněk a ochrana životního prostředí. Přední vědci rovněž obviňují Bushovu administrativu z politizace vědy tím, že se pokouší přizpůsobit "fakta" svým vlastním potřebám a že opomíjí jemu nevyhovující výzkumy.
Evangelikálové a konzervativní křesťané si vybudovali silnou pozici ve vládní Republikánské straně a žádný republikánský politik, včetně prezidenta Bushe, si nemůže dovolit ignorovat jejich názory.
Zřetelně to letos ilustroval případ Terri Schiavové, kdy republikáni v Kongresu přijali legislativu, nařizující, aby nevyléčitelně nemocná žena byla udržována naživu v trvalém vegetativním stavu proti vůli jejího manžela. Sám Bush se tehdy postavil za "kulturu života".
Otázka, zda by se kreacionismus měl vyučovat nebo alespoň zmiňovat na středních školách v hodinách biologie, se už dostala před jeden soud v Pensylvánii a mnoho školních rad v celé zemi.
Školní rada v pensylvánském Doveru čelí žalobám rodičů, které podpořilo i Americké sdružení pro občanské svobody (American Civil Liberties Union). Rada totiž místním školám nařídila, aby učitelé v hodinách biologie četli krátká prohlášení, sdělující, že evoluční teorie není prokázaná a že má četné mezery. Ve sdělení se říká, že alternativní teorií je kreacionismus a studentům se doporučuje k přečtení kniha, v níž je teorie o stvoření dále rozvedena.
Biolog Brownovy univerzity Kenneth Miller se domnívá, že výsledkem rétoriky protievolucionistického hnutí je vrážení klínu mezi velkou částí obyvatelstva, hlásícího se ke konzervativnímu křesťanství, a vědu. "Odrazuje to mladé lidi od vědy. V zásadě se jim říká, že vědecké komunitě nelze věřit a že byste se měli vzdát svých principů víry, pokud se chcete stát vědcem," řekl Miller.
Dlouhodobé průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Američanů s vědeckou teorií vzniku světa nesouhlasí. Podle nedávného průzkumu pro televizi CBS 51 procent občanů věří, že člověka v jeho současné podobě stvořil Bůh. Dalších 30 procent respondentů uvedlo, že Bůh na stvoření dohlížel. Jen 15 procent dotázaných zastávalo názor, že lidé se vyvinuli z nižších forem života postupně během milionů let.
Jiné průzkumy zase ukázaly, že zhruba jen třetina dospělých Američanů přijímá teorii Velkého třesku o původu vesmíru, i když tu vědci na celém světě v zásadě nezpochybňují.
"Když se zeptáme lidí, co vědí o přírodních vědách, pouze méně než 20 procent prokáže vědeckou gramotnost," povzdechl si Jon Miller z Northwesternské univerzity.
Víra mnoha Američanů, že lidi stvořil Bůh jako celistvé bytosti, má podle Millera politické důsledky do budoucna. "Jedenadvacáté století bude stoletím biologie a my se budeme potýkat se stovkami důležitých témat veřejné politiky, která požadují určité pochopení, že veškerý život je vzájemně propojen," upozornil expert.
Úroveň výuky přírodních věd a zvláště matematiky je na většině škol v USA nízká, což vede jednak k nedostatku dobrých vědců, jednak k obecně omezeným znalostem v přírodních vědách.
Američtí studenti dopadají obvykle poměrně nevalně v mezinárodních testech z matematiky a přírodních věd. Například v roce 2003 skončili američtí studenti až na 24. místě v mezinárodním srovnání matematických dovedností mezi patnáctiletými středoškoláky.
Univerzity upozorňují na nedostatek kvalifikovaných kandidátů na postgraduální a doktorandské kurzy a třetinu volných vědeckých a technických pozic obsazují zahraničními studenty.
V Čechách nedávno proběhla mezinárodní konference a evoluci vs kreacionismu vs inteligentní plán. Na dané téma se ostře diskutovalo i v Diskuzích ChristNet.eu.