Bonhoefferův blízký přítel a životopisec Eberhard Bethge nám Bonhoeffera vykreslil jako muže svědomí, který miloval jak Německo, tak i Kázání na hoře (viz Eberhard Bethge: Dietrich Bonhoeffer, Theologe - Christ - Zeitgenosse, Chr. Kaiser Verlag München 1983, 5. vyd., pozn. red.)

Bonhoeffer sám sebe považoval za pacifistu, a proto se vyhnul vojenské službě tím, že vstoupil do Abwehru, německé vojenské kontrarozvědky, v níž se zároveň nacházela konspirativní skupina, která připravovala atentát na Hitlera. Byl „dvojitým agentem“, jak vyplývá z dokumentů, vystupoval jako člověk loajální vůči německé vládě a zároveň tajně kontaktoval podzemní hnutí po celé Evropě. Mezitím působil jako neoficiální pastor spiklenců, z nichž někteří byli zbožnými křesťany a pomáhal jim překonat skrupule při lhaní, zrazování vlastní země a zabíjení.

Jak nám tyto skutečnosti pomohou při promýšlení zmatků a problémů, v nichž se dnes nacházíme?

Nemůžeme si pomoci tím, když připomeneme, že gestapo odposlouchávalo telefonní linky občanů, mučilo vězně a zavíralo podezřelé na léta do vězení, aniž by jim umožnilo spravedlivý soudní proces. Hiter popisoval sám sebe jako proroka: Byl spasitelem, který zachrání svůj lid od zákeřných celosvětových hrozeb. Těmito hrozbami byli bolševici a Židé.  Německo je ve válce, říkal, (ve válce, kterou Německo začalo), a Führer má právo dělat cokoli, aby ochránil „Vaterland“ .

Když vidíme nejprve Hitlera, jak je obklopen pochodujícími muži, kteří hajlují, a když se pak díváme na našeho vlastního „prvního maršála“ Bushe v jeho vojenské kožené bundě na pozadí velké fotografie široce se smějících amerických vojáků, tak to nahání husí kůži.

Je Bonhoeffer pastorem také pro naší dobu?

Pokud jde o odvahu, jistě ano. Pokud jde o mravní úsudky, tak ne.

Kázání na hoře v žádném případě nemůže dát ospravedlnění pro politický atentát. Ohlédněme se zpět - od Bruta po Pata Robersona, který navrhuje, aby CIA zlikvidovala venezuelského prezidenta Huga Chavese.

Před čtyřmi lety jsem byl v České republice a stál jsem v cele, v níž byl přikován ke zdi devatenáctiletý  bosenský Srb Gavrilo Princip, který zastřelil rakouského arcivévodu a tím začal první světovou válku. V tu chvíli jsem věděl, že se nacházím v přítomnosti šílenství.

Uvědomme si traumata našeho národa způsobená smrtí Lincolna, bratrů Kennedyových a Martina Luthera Kinga Jr. Argument proti úkladné vraždě je základním Kantovským principem, který zdůvodňuje Ženevské konvence proti mučení: V našem případě to znamená, že zabití Saddáma Hussejna nebo jakéhokoli politika, zvláště takového, který je ztělesněním své společnosti, je morální pozvánkou pro naše nepřátele udělat nám totéž. A navíc, atantáty se téměř vždy minou svým pravým účelem a zabijí rovněž nevinné. Izraelské cílené útoky na vůdce Hamasu, prováděné raketami vypálenými z helikoptér, zabíjejí všechny pasažéry v autě a rovněž kolemjdoucí. Naše cílené bombardování v Iráku bylo zaměřeno na Saddáma a jeho generály, a přitom  zabilo stovky civilistů v okolí. Saddám a jeho generálové zůstali nezraněni. Při onom spiknutí z  10. července 1944 bomba umístěná ve shromažďovací místnosti minula Hitlera a zabila jiné 4 lidi. Hitler pak při odvetě popravil 5000 oponentů režimu. Někteří byli umučeni.

Kromě případu občanské neposlušnosti - kdy někdo protestuje proti nespravedlivému zákonu a přijímá za to veřejnou odpovědnost -  kdykoli někdo (ať už prezident nebo kněz) půjde cestou násilí, mimo či kolem zákona, a dá sám sobě povolení zabíjet, mějme se velmi na pozoru!

Jezuita Fr. Raymond A. Schroth je profesorem humanitních věd na St. Peter´s College v Jersey City, NJ. Z National Catholic Reporter přeložil Jan Uhlíř, redakčně kráceno.