Rowan Atkinson, známý zejméne jaho Mr. Bean, se po třech letech vrací na filmová plátna. Hraje  vikáře anglikánské církve tak zabraného do psaní „perfektního kázání“, že ani netuší, že jeho manželka ho podvádí nebo že jeho dorůstající děti jsou chuligáni. Reverend Walter Goodfellow žije se svojí ženou Glorií a svými dvěma dětmi v malém anglickém městě Little Wallop. Gloria se vážně snaží si udržet dekorum vikářovy ženy, ale brzy zjistí, že její děti a její beznadějný manžel jsou pro ni málo. Touží po spáse a ta přichází – v podobě Grace – okouzlující, diskrétní hospodyně, která má svoji vlastní definici o údržbě domu a neuvěřitelnou dovednost na řešení problémů. Grace se rozhodne vzít vše do svých rukou a zbavit město všech špinavých tajemství. ...

Tolik z krátké recenze na film. Zda se, že Rowan Atkinson, známý komik divákům nabídne další dávku svého svérázného humoru. Zajímavé, v souvislosti s nedavnou diskuzí kolem karikatur proroka Mohameda a možná i k anketě o prodavačích na sv. Hostýně, je i jeho nedávne vystoupení za svobodu slova, jak o něm našince informují webové stránky jones.bloguje.cz.

Britský Guardian nedávno psal o vládním návrhu zákona o náboženské nenávisti. Vystoupil proti němu i známý komik Rowan Atkinson. "Mistr Bean" vyjádřil ve svém projevu nejeden přesný postřeh. Například britská vláda v návrhu klíčově rozlišuje mezi útoky na víru a útoky na věřící. To první by se jako dál mohlo, to druhé ne. Ale Atkinson jako známý a zkušený komik tvrdí, že mezi vírou a věřícími existuje zásadní a neodstranitelné pouto: kdo se vysmívá víře, vysmívá se těm, kdo ji zastávají. Víře bez věřících se nikdo nevysmívá. Zkrátka: každý vtip má oběť. Náboženská víra se projevuje přece jedině právě ve své lidské podobě, v lidech, kteří ji mají a snaží se podle ní žít. Návrh zákona je tedy v tomto punktu neproveditelný, nereálný. Navíc podle Atkinsona obsahuje třeba takové zapeklité pasáže jako je ta následující:

Osoba není vinna tímto trestným činem z důvodu čehokoliv učiněného...pokud se to skládá z kritizování, vyjadřování antipatie, urážení nebo posmívání se jakémukoliv náboženství, náboženské víře nebo náboženské činnosti..."

"Výborně," pomyslel jsem si. "Fantastické." "Hotovo.".

Bohužel, další slovo je "jestliže". "Jestliže tím nehodlá podněcovat náboženskou nenávist nebo by nedbala, zda bude náboženská nenávist podnícena. Komik by se samozřejmě nemohl bránit tím, že vtipkoval nezáměrně, že "nehodlal" vzbudit nenávist — vtip je konstrukt, záměrný akt, při němž má vtipkující na mysli svou "oběť". Atkinson dodává, že si přeje svobodu slova pro všechny. Nejméně se jí prý dostává v náboženských společenstvích, protože už ze samé podstaty náboženství plyne, že se mu člověk upíše za cenu určité ztráty své individuální svobody slova. Nejvíc po omezení svobody slova volají ti, kdo jí mají nejméně.

Je tu i další problém: v náboženství existuje vždy širší spektrum přístupů, vládní návrh zákona o náboženské nenávisti by zřejmě přidusil veškeré pokusy reformistických skupin o změnu a nahrál konzervativcům.

Věřící by měli zkrátka přijmout fakt, že se mohou stát terčem vtipů. Svoboda slova jim totiž také zaručuje možnost své náboženské praktiky obhajovat, opravovat a ospravedlňovat. Být za ně odpovědnými. Neměli by si nárokovat imunitu ze zákona.

Krátkou upoutávku z filmu můžete vidět zde. Premiera filmu v českých kinech byla 23.3. 2006. Český název  je Univerzální uklízečka. Článek byl sestaven podle upoutávek k filmu a textu z webu - jones.bloguje.cz. Text pro vydání připravil redaktor Jan Kirschner, který je zárověň autorem anketní otázky: "Vyhnal by Ježíš prodavače ze sv. Hostýna?" Tato otázka byla míněna jako nadsázka a nebylo jejím smyslem někoho urazit. Pokud se tak stalo, omlouváme se. Sv. Hostýn byl zvolen jen jako náhodný příklad. Tento článek shodou okolností vychází po reakci pana Dufka a je svým způsobem i odpovědí autora anketní otázky panu Dufkovi.  Děkujeme Aleši Dufkovi za vysvětlení situace na Hostýně a za nasměrování diskuze dalším směrem.