Pokud se nestane nic nečekaného, měl by se Jan Pavel II., jehož za jeho života ctily miliony katolíků, připojit k dlouhému seznamu svatých křesťanské víry. Proces blahořečení, zahájený dva měsíce po jeho smrti na základě zvláštního rozhodnutí Benedikta XVI., bude však ještě nějakou dobu trvat.

"Cesta je ještě dlouhá, zbývá mnoho práce," prohlašuje postulátor procesu, tedy advokát papežův, polský kněz Slowomir Oder. Snaží se mírnit nadšení a naděje, že beatifikace polského papeže bude blesková. Oder je členem církevního odvolacího tribunálu v Římě. Byl pověřen první fází zkoumání papežova života a jeho ctností. Ve druhé fázi bude dokumentace předána do Vatikánu, kongregaci pro otázky svatořečení.

Zpočátku šlo vše velmi rychle: 2. dubna 2005 odevzdal Karol Wojtyla duši Bohu a těsně před tím podle svědků zašeptal: "Nechte mě odejít k Pánu." Při pohřebním obřadu 8. dubna se mezi lidmi objevily transparenty, na nichž stálo "Santo subito", ať je svatý hned. Nový papež Benedikt XVI. povolil 13. května zahájení procesu blahořečení, aniž dodržel obvyklou pětiletou lhůtu. Římské vikářství, papežova diecéze, 28. června slavnostně zřídilo tribunál pověřený touto věcí.

Vzhledem k obrovskému množství svědectví a dokumentů, které je třeba prostudovat (zejména všechno, co zesnulý napsal), byl v Polsku zřízen decentralizovaný tribunál, aby přímo tam zkoumal tu část života Karola Wojtyly, kterou prožil ve vlasti, než se stal papežem. Tribunál by měl skončit svou práci 1. dubna, až vyslechne mimo jiné svědky, mezi nimiž je i bývalý polský prezident Lech Walesa, historický šéf odborového svazu Solidarita.

Pro mnoho Poláků bylo zvolení Karola Wojtyly papežem v roce 1978 významnější než pád komunismu nebo rozpoutání druhé světové války. Polští katolíci by byli rádi, kdyby byl "jejich" papež blahořečen při návštěvě jeho pokračovatele Němce Josepha Ratzingera koncem května v Polsku. Polský primas Józef Glemp soudí, že takový termín je příliš krátký, ale někteří ještě doufají, že Benedikt XVI. dosáhne blahořečení Woltyly aklamací.

Zázrak k dokumentaci, kterého je zapotřebí, aby byly materiály pro beatifikaci kompletní, má přinést laická země, Francie. Slowomir Oder 17. března předsedal na tajném místě zahájení slyšení řeholnice, která se náhle uzdravila z Parkinsonovy choroby v posledním stadiu, když ve svých modlitbách prosila o pomoc Jana Pavla II. Totožnost řeholnice, která se loni v říjnu uzdravila, pro což lékařská věda nemá vysvětlení, nebyla oznámena.

Až římská diecéze šetření ukončí, bude všechny jeho části zkoumat kongregace pro otázky svatořečení. Ta pak navrhne Benediktovi XVI. nebo jeho nástupci, aby prohlásil za blahoslaveného "služebníka Božího" Karola Wojtylu. Vzhledem k pověsti, které se těšil, neměl by polský papež dlouho zůstat v tomto "předpokoji" světců a bez obtíží by se měl stát svatým. Sám Jan Pavel II. byl papežem, který za celou historii římskokatolické církve svatořečil největší počet osob. Za 26 let jeho pontifikátu přibylo církvi 482 svatých, zatímco za čtyři předešlá století to bylo 302 svatých.

Uplynulý rok je někdy nazýván "rokem papežů". Vatikán se ocitl v nebývalém zájmu médií. Pod drobnohledem Jan Pavel II. několik měsíců umíral, jeho pohřbu se zúčastnilo na 200 hlav států bez rozdílu vyznání i politické příslušnosti. Volba nového pontifika, z níž vzešel 19. dubna papež Benedikt XVI., patřila též k ostře sledovaným událostem.

Při nedělní mši letos 26. března Benedikt XVI. nečekaně komentoval kázání svého předchůdce, které už nestačil přednést. "Lidstvu, které se zdá být někdy zbloudilé a ovládané mocí zla, sobectví a strachu, nabízí vzkříšený Pán dar své lásky, která obrací srdce a přináší mír," napsal v něm Jan Pavel II. 

Z nově publikované knihy kardinála Juliana Herranze se pro změnu čtenář dozví, proč na konci života velmi vážně nemocný papež odmítl svůj úřad opustit. S odkazem na svědectví Wojtylova dlouholetého osobního tajemníka a čerstvě jmenovaného kardinála Stanislawa Dziwisze to bylo z obavy, aby nevytvořil "nebezpečný" precedens a nezkomplikoval tak pozici svým nástupcům.

Vedle řady knih a reedicí starších opusů samotného papeže, jež zaplavily knihkupectví ve světě, vniklo v krátké době po jeho smrti i několik televizních filmů - jak hraných, tak dokumentů. Život Jana Pavla II. adoruje například čtyřhodinový snímek americké televize CBS se známým Jonem Voightem v hlavní roli. Film vznikl ve spolupráci s Vatikánem.

Bývá zvykem, že po smrti významné osobnosti se její jméno objeví v názvu ulic, náměstí i jiných míst. V tomto směru byly aktivní také úřady v Česku a na Slovensku: Hradec Králové v dubnu přejmenoval Děkanské náměstí v historickém centru na náměstí Jana Pavla II. Papežovo jméno ponese i vodňanský park poblíž kostela svatého Jana Křtitele. O přejmenování Sadového náměstí na Svatém Kopečku uvažují v Olomouci. Po papeži je již pojmenována ulice ve slovenském Prešově a náměstí v Žilině. V italském kraji Abruzzy nese jeho jméno dokonce hora v masivu Gran Sasso.

Popularita Jan Pavla II. neslábne - před jeho hrobkou v kryptě Svatopetrské baziliky se stojí každý den dlouhé fronty. Jako správná "superstar" má papež sochu mezi exponáty muzea voskových figurín v Římě. Pro katolickou církev je ale asi důležitější jiná skutečnost: mezi Poláky, kteří už teď tvoří asi čtvrtinu veškerého kněžského stavu katolické církve v Evropě, smrt Jana Pavla II. zvýšila v roce 2005 zájem o knežství na dvojnásobek oproti roku 2004.