Vyklízíme bahno, čistíme místnosti dezinfekcí, otloukáme omítky v bytech i rodinných domcích. Většinou nás o pomoc žádají starší lidé, někdy i rodiny s malými dětmi.“ Tak popisuje farář Jan Keller, vedoucí týmu dobrovolníků Diakonie Českobratrské církve evangelické práci v Soběslavi, kterou v minulých dnech někde až do výšky jednoho metru zaplavila Lužnice.

Kromě materiální a manuální pomoci nabídli lidem v zaplavených Jižních Čechách pracovníci humanitárních organizací také psychosociální pomoc. V jihočeském Veselí nad Lužnicí a jeho okolí působí od pátku (7.4.) také členové Psychosociálního intervenčního týmu (PIT) pod hlavičkou svých vysílajících organizací (Roman Tlapák - Diecézní charita České Budějovice, Filip Keller - Diakonie ČCE, Karel Šimr- Diecézní charita Plzeň).

Svou činnost od začátku zaměřili na koordinaci organizací, které v místě působí (Charita, Diakonie, ADRA, Člověk v tísni, dobrovolníci), a jejich napojenost na obec. Zorganizovali dvě koordinační a informační schůzky za účasti starosty a místostarosty města. Vzhledem k rozdílným prioritám a formám pomoci se sice nepodařilo postup humanitárních organizací zcela sjednotit (například vytvořením společných týmů), ale fungovalo vzájemné informování o probíhající pomoci a především odkazování zasažených občanů do návazných služeb (například ADRA odkazovala na místní Charitu, Člověk v tísni předával charitním týmům domácnosti s potřebou psychosociální pomoci a Charita odkazovala zasažené na informační centrum ADRY v otázkách vysoušení zatopených objektů).



Členové krizových týmů během víkendu navštívili přes sto domácností a zjišťovali potřeby jejich obyvatel. Na jejich základě poskytovali poradenství a důležité informace, zprostředkovávali humanitární pomoc a práci dobrovolníků nebo jen naslouchali. Snažili se také o zlepšení informačních toků mezi občany a radnicí. Zasaženým rozdávali letáček "Co dělat po povodni" s komplexními informacemi a důležitými kontakty. Následně vytipovali asi desítku ohrožených jednotlivců a rodin, u kterých z různých důvodů předpokladají ztížené vyrovnávání se s událostí. Někdy se museli doslova brodit vodou.



Důležitou roli hraje skutečnost, že lidé si vzájemně velmi pomáhají a mohou se opřít o zkušenosti z povodně z roku 2002. Hlavní koordinátor humanitární pomoci evangelické církve Pavel Kalus má radost z toho, že od minulých povodní vypracovaný systém pomoci dobrovolníků lidem v zasažených oblastech se ukázal jako životaschopný. „Na naši výzvu se přihlásilo hodně zájemců, většinou studenti. Jejich odhodlanost i smysl pro humor jsou nakažlivé. Pracují v malých skupinkách a zanechávají za sebou prostory už připravené k vysoušení.“, říká k tomu Olga Mutlová z koordinačního centra Diakonie povodňové pomoci v Praze.

Další dobrovolníky vyslala Diakonie ČCE do olomouckého Černovíru, do okolí Ledče nad Sázavou a do Terezína. Z diakonického střediska v Terezíně, které bylo vybudováno po posledních povodních, vyjíždějí pomáhat do Českých Kopist, Žalhostic a dalších míst na Litoměřicku.



Reportáž o pomoci ve Veselí nad Lužnicí vysílá Česká televize v pořadu Křesťanský magazín v neděli 16.4. od 14,20 na programu Čt 1. Dokumentační fotografie převzaty z charitních stránek. Další naleznete zde: