Papež Benedikt XVI. se o víkendu snažil zmírnit dopad svých slov na adresu islámu, která tento týden vyvolala ostré reakce muslimského světa. Nejprve v sobotu prostřednictvím vatikánského státního sekretáře vyjádřil politování nad tím, že svým projevem na univerzitě v Řezně urazil muslimské věřící. V neděli pak před polední modlitbou řekl, že jej reakce na tento projev hluboce zarmoutily a svá slova vysvětlil. Část muslimů to uvítala, jiní stále požadují osobní omluvu, někteří radikálové dokonce dál hrozí odvetou.

Papež během projevu na řezenské univerzitě v úterý řekl: "Kdo chce vést k víře v Boha, musí dobře mluvit a správně argumentovat, a ne se uchylovat k násilí a hrozbám." Dále citoval byzantského císaře 14. století Manuela II. Paleologa: "Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné, nelidské věci, jako příkaz šířit jeho víru mečem."

Papež při včerejší bohoslužbě ve své letní rezidenci Castel Gandolfo před davy věřících řekl, že tyto citáty pocházejí ze středověkého textu a v žádném případě nevyjadřují jeho osobní myšlenky. Hlava více než jedné miliardy katolíků na celém světě se tak poprvé osobně veřejně vyjádřila k současné eskalaci napětí mezi římskými katolíky a muslimy.

V pátek parlament Pákistánu, druhé nejlidnatější muslimské země světa, vyzval Benedikta XVI., aby své poznámky o islámu v rámci harmonie mezi světovými náboženstvími odvolal a omluvil se. Podobné požadavky přišly i z Íránu. Nejvyšší autorita sunnitských muslimů na světě, velký muftí při káhirské univerzitě Al-Azhar Saíd Muhammad Tantáví prohlásil, že Benedikt XVI. projevil neznalost islámu. Maroko dočasně v sobotu odvolalo z Vatikánu svého vyslance. Několik kostelů na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy se během víkendu stalo terčem útoků protestujících muslimů.

K zabití papeže v sobotu vyzval přední somálský duchovní Hasan Malín. V neděli v této nestabilní zemi zastřelili neznámí útočníci italskou humanitární pracovnici, která byla řádovou sestrou, a jejího bodyguarda. Vražda může být spojena s papežovými výroky, tvrdí tamní islamisté.

Papežovy komentáře odmítla i egyptská koptská ortodoxní církev. Jsou podle ní v rozporu s učením Krista.

Papeže, svého krajana, se zastala německá kancléřka Angela Merkelová. V deníku Bild uvedla, že papežovi kritici nepochopili účel jeho projevu. Český prezident Václav Klaus si také myslí, že papež neměl v úmyslu svými výroky popudit muslimy. Řekl to v sobotu v rozhovoru pro Českou televizi.

Papežův postoj vůči islámu se v sobotním prohlášení snažil vysvětlit vatikánský státní sekretář kardinál Tarcisio Bertone. Je prý v souladu s učením Vatikánu, podle kterého si katolická církev váží muslimů, jež uctívají jediného boha. A proto je papežovi nesmírně líto, že určité části jeho řezenského projevu mohly urazit city některých muslimských věřících.

Vyjádření lítosti prostřednictvím kardinála ani osobně však nestačí například radikálnímu egyptskému Muslimskému bratrstvu, jež nadále trvá na jasné omluvě. Nicméně umírněná a Londýnem oficiálně podporovaná Muslimská rada Británie prohlášení uvítala a vyjádřila naději, že situaci uklidní.

Papežova slova vystačují i nejvyššímu tureckému představiteli pro náboženské záležitosti Alimu Bardakogluovi. Papež má koncem letošního listopadu Turecko navštívit. Zdroje Vatikánu oznámily, že se návštěva uskuteční; ve stejném duchu se vyjádřila i Ankara. Papežova slova ale nepřijal Írán, který v neděli odvolal svého velvyslance z Vatikánu a vyzval papeže, aby se jasně omluvil muslimům. Dvě irácké ozbrojené skupiny dokonce pohrozily papeži odvetou.

Výroky Benedikta XVI. na adresu islámu vzbudily i nebývalý zájem českého tisku. Podle dnešních Hospodářských novin vstoupil papež Benedikt na minové pole. "Vybuchovat na něm už začala zloba těch muslimů, kteří jsou přesvědčeni, že zvnějšku jim nikdo nemá v otázkách jejich víry co dávat recepty," píše list. Ostrým reakcím muslimského světa na papežovy výroky o islámu se věnují i ostatní deníky.

Hospodářské noviny souhlasí s názorem, že víra plná hněvu živí sebevražedné atentátníky. Je ovšem podle listu také pravdou, že velekněz vedoucí církev, jež v minulosti kvůli víře sáhla po ohni a meči, má vážit každé slovo, aby nevypadal, že chce někomu dávat rady.

Religionista Ivan O. Štampach se v článku pro dnešní Mladou frontu Dnes kloní k názoru, že papež sáhl po příkladu náboženského násilí nešťastně. Jeho oddanost míru a dialogu by podle Štampacha byla přesvědčivěji doložena, kdyby si za příklad vzal některý z křesťanských projevů náboženského násilí. "Což nelze něco velmi podobného tomu, co měl vyslovit císař Manuel na adresu islámu, říci také o křesťanství? Nešířilo se snad mečem, nedělo a neděje se v jeho jménu mnoho špatného a nelidského?" podotýká autor glosy.

Benedikt XVI. podle něj svým jednostranným citátem nepodkopal jen snahy křesťanských a islámských nadšenců pro dialog a spolupráci, ale otočil kormidlo jiným směrem, než kam církevní loď nasměroval jeho předchůdce Jan Pavel II.

K podobnému závěru dospívá i komentář Hospodářských novin. "Benediktův předchůdce Jan Pavel II. se ve vztahu k jiným vyznáním pokoušel o dialog, zdůrazňoval, co jednotlivá vyznání spojuje. Dnešní papež narazil, sotva se jen pokusil zeptat, kdo a jaký je Alláh proroka Mohameda. Je zřejmé, že chce být jiný než jeho předchůdce. A je zřejmé, že to bude mít ve srovnání s ním mnohem těžší," poznamenává list.

Lidové noviny se pozastavují nad výzvou k dialogu, kterou Benedikt XVI. učinil. "Nejspíš se bude snažit vysvětlit klíčové body z přednášky. Muslimským intelektuálům tím zřejmě dá látku k uvažování. Muslimským radikálům těžko. Ti nestojí o žádnou debatu ani v rámci muslimského společenství," míní deník.

Právo píše, že ne všichni muslimové jsou teroristé, avšak drtivá většina teroristů k muslimům patří. "Před tím nemá cenu zavírat oči a pokoušet se tuto chorobu léčit přehnanou smířlivostí. Stejně však nemá smysl popichovat muslimský svět neuváženými slovy," dodává autor poznámky.