Společnost v Iránu není tak fanatická, jak prezentují média

Biskup Malý se v Iránu mimo jiné setkal s rodinami politických vězňů i představiteli náboženských a občanských hnutí. Posláním Rady Iustitia et Pax je sledování lidských práv nejen v Česku, ale i v zahraničí. "Křesťané to v Iránu nemají lehké. Jsou omezování ve své činnosti, například tím, že nemohou křesťanství šířit mimo své řady a plně rozvinout charitativní činnost. Křesťané z Iránu emigrují, takže se může stát, že za několik let jich v  této zemi bude minimum."

Křesťané jsou omezováni dále tím, že nemohou být státními zaměstnanci nebo velet v armádě. V zemi je také několik set politických vězňů. Lidé se stávají oběťmi unosnů a  rodiny se posléze nic o svém příbuzném nedovědí. Stav vězeňství je špatný. Je zde nedostatečná lékařská péče, šíří se AIDS a užívání drog. Často jsou sebevraždy, fyzické mučení, trest smrti a sexuální násilí.

Biskup Václav Malý se dotkl také omezování práv žen. Týká se např.: povolení k zahraniční cestě, otázek spojených s dědictvím a faktu, děti při rozvodu manželů připadnou automaticky otci. Nezletilá dívka, která opustí rodinu je  rodinou zavržena a zůstává bez prostředků. Vyjímkou nejsou ani  případy kamenování žen, které se údajně dopustily cizoložství." V Iránu existuje polygamie a takzvané dočasné sňatky, což je v podstatě prostituce posvěcena tamními zákony. Funguje to tak, že muž písemně uzavře na dvě hodiny, dva dny nebo dva měsíce sňatek a nemusí o tom svou manželku informovat."

V Iránu, kde je rozšířena šiítská tradice islámu, je zákaz šíření a užívání drog. Přesto se ze sousedního Afghánistánu, kde převažuje sunnitská větev, pašuje hlavně opium. "Jistou chybou Evropanů a Američanů je, že vidíme islám jako jednolitou pospolitost, ale zdaleka tomu tak není," uvedl biskup Václav Malý. 

Irán se podle slov biskupa Malého obává zahraničních sankcí, což již nyní  tamní obyvatelé pociťují v úbytku zahraničních turistů. Možností většího otevření této země by podle biskupa mohlo být nabídnutí stipendia zahraničním studentům. Společnost v Iránu není tak fanatická, jak prezentují média.  Většina Iránců nesouhlasí s podobou současného politického režimu. Nadějí je podle Malého početná mladá generace. "Mladá generace už si tolik nepamatuje minulost a má přístup k internetu, i když i tady, podobně jako v Číně, platí různá omezení internetových hesel. Zároveň probíhá kampaň proti satelitům, které jsou oficiálně zakázány, ale na dosti domech jsem je viděl. Mladá generace snad najde způsob změny společenského klimatu."

Na univerzitách studuje 65 % dívek a 35 % chlapců, takže roste generace vzdělaných žen.  V zemi existuje sedm nezávislých novin, působí mnoho občanských iniciativ, probíhají také diskuse na závažná témata jako je korán, modernita nebo globalizace.

Íránci vnímají "křesťanský" Západ dost paradoxně jako násilnickou společnost, a to prý především kvůli blízkovýchodní politice USA (zejména v Iráku) a negativně hodnotí i politiku Izraele. Biskup Malý míní, že vzhledem k poměrům v íránské společnosti by se měly hledat cesty, jak ji podpořit v její otevřenosti, a nikoli uvažovat o sankcích, které spíš posílí pozici současné íránské vlády. Podle poznatků Václava Malého ztratily Spojené státy americké kvůli vpádu do Iráku svou pověst i u některých mladých lidí. Mládež to vnímá, že sice nemohou vázat politickou moc na náboženství, ale USA je pro ně znamením šíření křesťanství spojeného s mocenským postavením. "V tomto ubližují Spojené státy americké  pochopení křesťanství", uvedl při  tiskové konferenci minulý čtvrtek biskup Václav Malý.  

 Navzdory silnému vlivu státního náboženství jsou prý Íránci velmi otevření a většina rozlišuje mezi světskými a náboženskými záležitostmi. Vliv muláhů je však značný. Zákony nařizují ženám skrývat vlasy pod šátkem, zakazují párům vodit se za ruce, internet podléhá cenzuře, satelitní TV antény jsou zakázány. Na druhou stranu však mohou dívky studovat, a to i na univerzitách, kde tvoří až 65 % studentstva, nebo s obtížemi vychází několik nezávislých tiskovin. V 70timilionovém perském státě umírněnějších šíitských muslimů žije pouhých asi 200 tisíc křesťanů, z nichž je asi 150 tisíc Arménů. Z dalších křesťanských vyznání jsou zastoupeny římsko-katolická, anglikánská, chaldejská a asyrská církev a protestantské církve. Avšak emigrace křesťanů je silná a průběžná a stát ji podporuje snadno dostupnými povoleními k vycestování.

Postoj většinové společnosti ke křesťanům je podle biskupa Malého rozporuplný. Tak třeba arménští obchodníci jsou přímo upřednostňováni pro svou pověstnou poctivost. Na druhou stranu není křesťanským obchodníkům ke cti, že vzhledem ke svému povolení obchodovat s alkoholem jsou pro muslimy pohoršením a pokušením, ale i zdrojem "zakázaného ovoce".

Audio záznam z tiskové konference naleznete zde. Článek o návštěvě biskupa Malého v Číně vyšel v Magazínu ChristNet.eu před rokem. Foto:archív redakce. Doplněno dle serveru Res Claritatis.cz.