"Alláhu akbar, Alláhu akbar", zvolání Bůh je velký probouzí ráno ve čtyři hodiny sedmnáctimilionovou Káhiru. "Modlitby začaly," hlásají o pár minut později muezzini ze svých minaretů. Už od 7. století, kdy byl Egypt dobyt Araby, zaznívá ve městě tisíců minaretů pětkrát denně tento mnohahlasý hlahol svolávačů věřících, napsala agentura DPA.

Někteří muezzini mají hezké hlasy, jiné znějí chraplavě a málo melodicky. A přestože jsou časy modliteb stanoveny na minutu přesně, začíná jeden muezzin vyvolávat o něco dříve, zatímco další o půl minutky později, takže se volání k modlitbám mění v nezamýšlený kánon. Ne všichni muezzini mají totiž stoprocentně spolehlivý budík a leckterý z nich možná vstává o chvilku později než jeho kolegové.

S touto orientální nedůsledností má být ale teď konec. Egyptské ministerstvo náboženských záležitostí se chystá co nevidět nechat nainstalovat ve 4000 větších káhirských mešitách přijímače, které budou přebírat centrální svolávání k modlitbám z jedné jediné mešity a pětkrát denně je živě přenášet. "Alláhu akbar" se pak rozezní všude ve stejnou dobu a stejným hlasem.

Podle ministerstva bylo už ve velké soutěži, jíž předsedal slavný recitátor koránu, vybráno 25 nejhezčích hlasů káhirských muezzinů. Na každé jednotlivé svolávání k modlitbám bude vždy určena dvojice muezzinů. Toto opatření má zabránit tomu, aby miliony muslimů nakonec zmeškaly své modlitby jen proto, že muezzin s libozvučným hlasem zaspal nebo zmeškal autobus.

Kritické hlasy proti této novince zaznívají především od tradicionalistů z vlivného islámského institutu univerzity Al-Azhar. V několikaleté debatě ohledně výhod a nevýhod jednotného svolávání k modlitbám se opírali především o dva argumenty: muezzin, který už nebude smět svolávat k modlitbám, prý tak bude zbaven možnosti zasloužit si zbožnými skutky boží odměnu. Kromě toho prý není správné usilovat o dokonalost místo prostého oceňování zbožnosti těchto mužů.

Ministerstvo sice předem ujistilo, že pro všechny muezziny, kteří v důsledku nového opatření přijdou o práci, najde jiné úkoly. Ne všichni muezzini jsou ale tak vzdělaní, aby mohli být náhradou za ztracené dosavadní poslání použiti jako kazatelé.

Také obyvatelé Káhiry jsou v otázce jednotného svolávání k modlitbám názorově rozděleni, ostatně jako téměř ve všech ostatních náboženských otázkách. "Melodičnost bude lidi motivovat k častějšímu modlení," soudí stoupenci ministerského záměru. "Oslabí to islám v Egyptě," jsou přesvědčeni jeho odpůrci. V jiných islámských zemích sice technika ještě více pokročila - v jednom tureckém městě už například před pěti lety zavedli centrálně vysílané svolávání k modlitbám, a to dokonce z magnetofonového pásku -, pro tradicím oddané Egypťany je však představa svolávání bez živého člověka vskutku nemyslitelná.

Na centrálně sladěné melodické muezziny si ale budou muset zkrátka zvyknout. Ministerstvo už objednalo přijímače pro živý přenos a prvních 500 jich má být namontováno už v srpnu. Počátkem roku 2007 pak má maximálně přesný hlas centrálního muezzina zaznívat po celé Káhiře - a pokud se nový systém osvědčí, pak je v plánu i jeho rozšíření do dalších egyptských měst.

Muezzini malých neoficiálních modliteben, jichž jsou ve větších káhirských čtvrtích stovky, jsou ovšem z nového nařízení vyňati a budou smět i napříště svolávat své věřící k modlitbám podle vlastního gusta.