Celé populace z předměstí, z těchto chudých lokalit obývaných lidmi ze všech končin země, zůstávají "cizinci" až do své smrti. Často se přemísťují, stěhují a zůstávají v dlouhodobé nezaměstnanosti bez vidin získání nějakého zaměstnání, když mají adresu například v okresu (arrondissementu) 93. V těchto oblastech žije obrovské množství různých národností a také nejrůznější náboženství tu prosperují: nacházíme zde muslimy a evangelikály (ti se zajímají většinou o lidi z jedné určité konkrétní kultury) a také mnohé sekty tu proliferují. Jsou často vedeny spíše komerčními než náboženskými cíli a katolicismus představuje pro některé z nich inkarnaci Satana.

Úkolem tohoto článku je představit problematiku existence katolické církve na těchto místech, kde dochází k velkým migračním pohybům, s nejakutnějšími problémy, kterým musí čelit. Postavení katolické církve je specifické, neboť je například často znevýhodněna oproti ostatním křesťanům, z nichž někteří klesají do sektářských odchylek, protože musí být univerzální ve své diverzitě, zatímco třeba sekty využívající obrovského rozčarování a beznaděje lidí mohou prezentovat své pravdy s agresivitou a dogmatickou přesvědčeností fundamentalistů.

Nicméně, pro obyvatele chudých předměstí jsou bohoslužby a ostatní aktivity katolické církve přitažlivé: tak například v neděli jsou kostely plné, naplněné spíše mladými lidmi. I když by se takto mohlo zdát, že je věřících mnoho, zůstává jich na práci v církvi málo, protože je velice obtížné vytvořit sítě spolupracovníků. Problémem číslo jedna jsou tedy právě lidské zdroje : je velice těžké najít někoho, kdo by se stal za něco odpovědným.

Závažnost problému absence lidských zdrojů je naprosto evidentní, protože demografie není na naší straně: již v současnosti musíme konstatovat obrovský nedostatek kněží, tudíž je třeba, aby stále více aktivit přebírali laici. A to je velice těžké, protože existuje jen málo kompetentních osob, které se vyznají např. v moderních technologiích : jen velmi málo věřících umí zacházet s počítačem a jen polovina z nich vlastní nějaké vozidlo.

Je také velice obtížné zorganizovat nějaké zajímavé aktivity pro mladé. Ti mají především rodinné problémy, trpí svou nezaměstnaností a pociťují beznaděj tváří tvář budoucnosti. Rovněž nemají ve zvyku opouštět svá bydliště a kontakty s jinými lidmi, které by je mohly obohatit, jsou vzácné. Neexistují tu skauti. Nejsou tady ani místa pro sport. Nejsou zde také osoby schopné zorganizovat divadlo. Skoro vše je improvizací bez skupin složených z někoho více kompetentního. Každá organizovaná skupina je tu extrémně křehká. Jak již bylo řečeno, největší problém leží především v nedostatku lidských zdrojů, nikoliv v nedostatku peněz.

Navíc, lidé tu často nemají skoro žádné hlubší základy náboženského života. Během setkání, která jsou zaměřena nejčastěji na Boží slovo nebo na slova modlitby, mladí adolescenti poslouchají, ale jsou blokováni, aby mluvili. Je třeba si proto uvědomit, že daleko více důležité než veškeré kurzy katechismu zaměřené na přenos informací je blízkost a svědectví věřících, kteří žijí to, co říkají. Tyto zkušenosti otevírají cestu k Bohu. Rozpor mezi slovem a činy u "zbožných" věřících způsobuje velká zklamání.

Pesimismus a beznaděj, když vidíme staré a unavené kněze, kteří velice těžko vytvářejí sítě spolupracovníků, je ale zároveň velikou pastí. Lidé jsou zde často prostí, ale také hlubocí. Je třeba vidět spíše to, co je zde dobré, je třeba vidět plody své práce, abychom nepropadli této léčce. Vše je zde v pohybu, vše se zde staví. Samozřejmě, že pro kněze existuje možnost vyčerpání, což je nutí vyhledávat místa pro vydechnutí (např. vyjet si několikrát ročně do "zeleně"), aby mohli začít znovu pracovat. Ale také se zde více učíme, že eucharistie je opravdovým pokrmem. Objevujeme potřebu být doprovázeni. A když doprovázíme ostatní, cítíme, že milujeme zdejší lidi i zdejší místa. Nacházíme linii vzkříšení a naděje.

Autor, student FSS a PrF MU v Brně a redaktor časopisu Global Politics, děkuje především otci Guy Delageovi S.J., že mohl čerpat z jeho svědectví pro katolické studenty Sciences Po v Paříži.

Foto: Reuters a Dan Materna, MAFA