Před malým dřevěným oltářem, obklopeným žlutými květy, na němž papež slavil eucharistii, se shromáždilo několik stovek lidí. Vedle se nachází kamenný domek o dvou místnostech, na Slavíčím návrší, Bulbul dag, nad Selčukem – městem, které obepíná ruiny Efesu, uprostřed lesů, jež dosud nesou stopy požáru, který zde vypukl v srpnu a zničil všechno kolem, přičemž se zastavil prakticky před vchodem do domku. Lidé to dodnes považují za velký zázrak.

Benedikt u Mariina domku

Právě sem, k Mariinu domku - Meryem Ana Evi – směřovaly včera kroky Benedikta XVI., podobně jako se k němu ubírali už jeho předchůdci Pavel VI. a Jan Pavel II. Tady, jak praví tradice, prožila svá poslední léta Ježíšova Matka, kterou si vzal k sobě svatý Jan. Jiná starobylá tradice vypráví, že Panna Maria odtud odešla a vrátila se do Jeruzaléma. Domek byl nalezen či znovu objeven v roce 1891 na základě vidění německé mystičky XIX. století, Anny Kateřiny Emmerichové. Od té doby přichází na toto místo ročně kolem miliónu poutníků, a to křesťanů i muslimů – vzhledem k tomu, že Maria je ženou, která je v Koránu nejčastěji zmiňována.

Turecký laický stát jej oficiálně prohlásil za muzeum, ale dovoluje, aby se tu konaly modlitby a liturgická slavení. Nedaleko odtud vyrostl i poutní dům. Mariina socha, která se v domku nachází, je bez rukou. Takto byla nalezena po válce v roce 1922 a tak byla ponechána.

Při liturgii v Efesu

Z Ankary papež nejprve přiletěl do Izmiru, někdejší Smyrny, a zbývajících 50 km k návrší urazil autem.

Při slavení eucharistie Benedikt XVI. citoval svatého Pavla, který říká, že „Kristus učinil ze dvou národů jeden (Ef 2,14): právě toto konstatování, - uvedl dále papež – ve vlastním slova smyslu odkazuje na vztah židů a pohanů v řádu tajemství věčné spásy, toto tvrzení však lze analogicky rozšířit na vztahy mezi národy a civilizacemi, existujícími ve světě. Kristus přišel, aby ´hlásal pokoj´ (Ef 2,17) nejen mezi židy, nýbrž mezi všemi národy, protože všechny pocházejí od téhož Boha, jediného Stvořitele a Pána vesmíru. Povzbuzeni Božím slovem tady v Efesu, městě, požehnaném přítomností Nejsvatější Panny Marie, kterou jak víme milují a uctívají i muslimové, pozvedáme k Pánu zvláštní modlitbu za pokoj mezi národy. Z tohoto cípu anatolského poloostrova, přirozeného mostu mezi kontinenty, prosíme za mír a smíření především pro ty, kdo obývají zemi, již nazýváme ´svatou´, a kterou takto chápou jak křesťané, tak židé a muslimové: je zemí Abrahámovou, Izákovou, Jakubovou, určenou k tomu, aby se stala zemí lidu, který se stane požehnáním pro všechny národy. Pokojem pro celé lidstvu. Kéž by se už brzy naplnilo Izaiášovo proroctví: ´zkují své meče v radlice, svá kopí ve vinařské nože. Už nepozvedne meč národ proti národu, nebudou se již učit boji´(Iz 2,4). Tento všeobecný mír potřebujeme všichni: Církev je nejen jeho prorockou ohlašovatelkou, ale spíše jeho ´znamením a nástrojem´. Právě v této perspektivě hlubšího a intenzivnějšího všeobecného uklidnění zaznívá touha po plném společenství a smíření mezi křesťany“.

Benedikt XVI. pak připomněl, že před tímto domkem už stanuli budoucí Jan XXIII., jenž zanechal Církvi i světu dar duchovního postoje křesťanského optimizmu, spočívajícího na hluboké víře a trvalém spojení s Bohem“. S tímto místem je spjat zvláště „dobrý papež“, který si po svém zvolení přál, aby se uvnitř svatyně zažehla svíce, která zářila i po celou dobu trvání II. vatikánského koncilu a při jeho agónii.

Dnes jeho příklad připomíná Benedikt XVI., ale vrací se i k tomu, aby se obrátil na křesťanskou komunitu, o níž mluvil už včera, když zmiňoval náboženskou svobodu. „Touto návštěvou – řekl – jsem chtěl dát pocítit lásku a blízkost nejen svou, nýbrž všeobecné Církve, křesťanské komunitě, která je zde v Turecku, a je vskutku nepatrnou menšinou a den co den čelí nemalým výzvám a těžkostem. S pevnou důvěrou zpívejme spolu s Marii ´Magnificat´ chvály a díkůvzdání Bohu, který patří na pokoru své služebnice. Zpívejme s radostí, i když nás sužují těžkosti a nebezpečí, jak to dokazuje pěkné svědectví římského kněze, dona Ondřeje Santora, jehož rád připomínám i při tomto našem slavení“.

Touto první mší svatou, kterou Benedikt XVI. slavil během své pouti v Turecku na veřejnosti, se uzavírá efezská etapa jeho cesty. Odtud Svatý Otec odletěl do Istanbulu, kde dojde k prvnímu setkání s ekumenickým patriarchou Konstantinopole, Bartolomějem I., které je jedním z hlavních motivů papežské návštěvy.

Foto : internetové zdroje