Sebevražda je událost, která vzbuzuje velký zájem a pozornost. Působí nejen v bezprostředním okolí sebevraha, ale i v širší části společnosti, pomocí medií (pokud se jedná o známou osobnost nebo neobvyklý způsob sebevraždy). Pojem sebevražda znamená: dobrovolný úmysl jedince ukončit svůj život a cílevědomé jednání vedoucí ke smrti.
Co nutí tedy sebevrahy vědomě páchat zlo na sobě a dobrovolně odcházet ze světa...?

To zřejmě nelze komplexně říci, avšak to, co lze průkazně prokázat je krutá statistika, při jejíž četbě nebudeme mít příjemný pocit.

Vraždy sebe
Vyhodnocování statistik probíhá na základě výkazu "Hlášení o úmrtí". Výkaz vyplňují matriky podle hlášení "List o prohlídce mrtvého" vystaveného lékařem, který byl k zemřelému povolán.
Ve statistikách bývá rozlišováno mezi sebevražedným pokusem a dokonanou sebevraždou. Sebevražedné pokusy, které nebyly dokonány, jsou mnohem víc typické pro ženy, kdežto "úspěšně" uskutečněné sebevraždy jsou doménou mužů. Je patrný vliv ročního období, měsíce, pohlaví apod. na četnosti sebevražd. Výsledky jsou zdrcující:

Za období 1996 – 2003 spáchalo sebevraždu celkem 12982 osob, v tom 10243 mužů a 2739 žen.
Vyplývá, že na 1 dokonanou sebevraždu žen připadá 3,74 sebevražd mužů. Proč panuje takto značná nevyrovnanost v poměru ženy: muži? Že by se ženy přes větší míru emocí dokázaly lépe ovládnout než muži? Že by ženy byly 3,74 krát silnější než muži?
Nejspíš to je dáno skutečností, že ženy převážně čin nechtějí spáchat, zato muži jsou v tomto ohledu bohužel odhodlanější a důslednější, proto dochází k prohlubování propasti mezi oběma pohlavími. Bylo prokázáno, že náboženství má nemalý vliv na celkové chápání sebe sama. Kam tedy odcházíme?

Dobrovolně nepřeživší
Jednoznačně nejrozšířenějším způsobem provedení sebevraždy je trvale oběšení (uškrcení, zadušení). V období první republiky činil podíl na celku ve většině roků více jak polovinu, pod tuto hranici klesal jen v nemnoha rocích a malou měrou. I dnes s velkým odstupem za oběšením následují sebevraždy zastřelením, otravou a skokem z výše. Vyjmenované čtyři způsoby zahrnují přibližně 90 % procent všech sebevražd.
Z porovnání průměrných denních údajů za zkoumané období roků 2001-2005 vyplývá, že k největšímu počtu sebevražd dochází na začátku týdne, tedy v pondělí. Na tento den připadá v průměru 5 sebevražd. Tedy když v pondělí ráno se snažíme s nechutí vstát, podvoluje se 5 lidí k dobrovolnému spánku, za nímž čeká velký „otazník“ - zda-li.
První leden je dnem výrazně nadprůměrného počtu sebevražd, naopak Vánoce jsou v tomto srovnání výrazně podprůměrné, což je potěšující obzvláště pro nás křesťany. Je to den, kdy sebevrahů rapidně ubude a neušpiní se tolik rukou nad vlastním sebezničením i nad zničením krásy Vánoc a atmosféry oslav narození Ježíše Krista. Úbytek sebevrahů je zejména na jihu Moravy, zatímco opak je patrný v kraji Ústeckém a Olomouckém.

Nezbývá než se zamyslet nad důvody těchto činů a uvědomit si váhu lidského života, jenž je nenahraditelný a nelikvidní. Uvědomit si sebe sama jako bytost, jež nemá právo si sáhnout na vlastní život. Uvědomit si širší souvislosti. Uvědomit si své okolí, potažmo je bedlivěji sledovat. Není nic otřesnějšího, než když si například Váš syn vezme život. Totiž relativně novým důvodem pro spáchání sebevraždy je také podle psychologů pocit osamocenosti a izolace.
Proč se tedy nebojíme pondělků?