Mezi více než 130 nynějšími polskými biskupy je asi tucet bývalých spolupracovníků komunistické policie a jeden biskup byl registrován jako agent rozvědky. Zjistila to církevní komise historiků, jejíž výsledky nedávno novinářům představil arcibiskup Slawoj Leszek Glódź.

Současně varoval před přeceňováním vypovídací hodnoty dokumentů bývalé státní bezpečnosti o tom, nakolik dotyční církevní hodnostáři spolupracovali s bývalým režimem a nakolik případně uškodili církvi. Svazky byly mnohdy neúplné, zmatené a od duchovních se mnohdy ani nevyžadoval podpis závazku o spolupráci.

Tajnůstkářství arcibiskupa, který odmítl uvést přesný počet a jména donášejících biskupů, vzápětí kritizoval kněz Tadeusz Isakowicz-Zaleski, který už proslul jako "lovec agentů" v sutanách. "Biskup musí být jako císařova žena mimo veškeré podezření, presumpce neviny v tomto případě neplatí," prohlásil disidentský kněz a vyzval preláty ke zveřejnění všech dokumentů. Mlčení podle něj pouze podkopává důvěryhodnost církve v očích věřících a je prý jen otázkou času, kdy novináři a historici vše odhalí. Navíc prý byla chyba, že mlhavé závěry komise historiků představil arcibiskup známý svým odporem k lustracím.

K prověrce nejvyššího kléru přinutil polskou církev lednový skandál okolo nově jmenovaného varšavského arcibiskupa, který byl po odhalení své někdejší spolupráce s tajnou politickou policií a rozvědkou donucen zřeknout se funkce právě v den, kdy se ji měl slavnostně ujmout.

Někteří církevní hodnostáři byli také registrováni jako kandidáti na tajné spolupracovníky, avšak tuto kategorii nelze ztotožňovat se spoluprací, uvedl Glódź.

"Kategorie kandidát znamenala, že Státní bezpečnost chtěla získat danou osobou ke spolupráci, shromažďovala všechny informace na toto téma, které jí k tomu měly pomoci," vysvětlil arcibiskup s tím, že to vlastně byla jistá forma represe.

Výsledek práce komise předal Glódź sněmu biskupů, který ji postoupí přes nuncia Vatikánu. O budoucnosti prelátů, kteří podle komise spolupracovali s někdejší tajnou policií, bude rozhodovat papež.

Lustracemi se začali biskupové intenzivně zabývat po lednovém skandálu okolo Stanislawa Wielguse, který těsně před svou inaugurací rezignoval na úřad varšavského arcibiskupa kvůli spolupráci s někdejší tajnou policií. Biskupové poté rozhodli, že církevní komise historiků prozkoumá minulost všech biskupů.

Veřejnost, v níž je přes 90 procent věřících, si podle průzkumů veřejného mínění přeje lustraci mezi duchovními. Okolo 70 procent Poláků je toho názoru, že pokud bude duchovnímu prokázána vědomá spolupráce se komunistickou bezpečností, měl by opustit jakoukoliv důležitou funkci v církvi.

Katolická církev patřila k pilířům odporu proti komunismu. Tajná komunistická policie se však snažila svého ideologického nepřítele infiltrovat a podle historiků nátlaku podlehlo asi 10 až 15 procent duchovních. Tuto stránku minulosti však církev až do vypuknutí série skandálů - konfident se nalezl i v řadách spolupracovníků papeže Jana Pavla II. - raději přecházela mlčením.