Co vás vedlo k tomu, že jste se veřejně vyjádřila k doporučení vedení lidovců volit Václava Klause?

Velmi mě to překvapilo. Vůbec jsem nepředpokládala, že by KDU podporovala nynějšího prezidenta Václava Klause. Vedly se debaty o tom, že KDU postaví svého vlastního kandidáta, ale zřejmě se nenašla shoda mezi členy vedení strany. 

Vyjádřila jsem se proto, že nesouhlasím s tímto usnesením, i když je to jenom doporučení, neznamená to tedy, že to celostátní výbor přikazuje. Pevně doufám, že volba může dopadnout ve prospěch pana Švejnara. Po tomto mém vyjádření nastala mezi členy KDU velká diskuse a já si toho velmi vážím, protože tato diskuse odráží názor členů místních organizací, a to je velmi pozitivní. O této volbě by se mělo diskutovat. Domnívám se, že ani teď ještě není pozdě a je dobře, že členové KDU se ozvali. Diskuse ukazuje, že se neztotožňují s usnesením celostátního vedení. Nemám k dispozici žádné vnitřní průzkumy podpory Václava Klause v KDU, ale je zřejmé, že tato podpora není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát z doporučení celostátního výboru.

Co bylo podle vás příčinou toho, že vaše vyjádření vzbudilo tak velký ohlas?

Musím říci, že mě to překvapilo. Myslím si, že je to stále určité spojení mé osoby s manželem. Jiným způsobem se příliš neangažuji, a tak možná proto mé názory a postoje jsou vnímány jako určité „doporučení“. Ale nechtěla bych tohoto postavení zneužívat, vyjádřila jsem se jako členka KDU na diskusních stránkách webu KDU a nic jsem tím nesledovala, pouze jsem cítila určitou potřebu se vyjádřit.

Pan Jan Kasal se v MFD vyjářil, že „Josef Lux byl vždy realista a pragmatik“, a naznačil tím, že by patrně volil Václava Klause. Jak hodnotíte tato slova?

Nevím, o co to pan Kasal opírá, ale myslím si, že v situaci, kdy jsou zde tito dva kandidáti, tak by dal přednost panu Švejnarovi.

Jak vnímáte oficiální vyjádření ministra Svobody, že majetkové vyrovnání s církvemi je potřeba „zaplatit“ podporou Václava Klause?

Toto jeho vyjádření jsem četla a slyšela jsem i jeho komentář. Na jednu stranu oceňuji jeho pravdivost, to, že tuto situaci takto pojmenoval. Jenom mi připadá velmi nešťastné, že naše strana, která se opírá o křesťanské hodnoty, by měla vyměňovat své hlasy a měla by se k této volbě stavět stylem „něco za něco“. S tím samozřejmě nesouhlasím, a zdá se mi, že „oběť“ tohoto typu není vůbec potřeba a ani není od nikoho žádaná. Navíc mi to připadá trochu neprozíravé, protože není jisté, zda návrh zákona o vypořádání majetku mezi církví a státem bude odsouhlasen v parlamentu. Myslím si, že v této situaci nebylo potřeba tento „obchod“ dělat, protože je v zájmu státu a společnosti, aby se tato situace ohledně restitucí církevního majetku dořešila. Po revoluci zde už navracení majetku proběhlo. Kolem 90 % obecných zemědělských restitucí je již vypořádáno. Navracely se již také továrny, budovy, takže toto je pouze dořešení tohoto velkého úkolu, který se navíc do své koaliční smlouvy dala vláda.

Napsala jste ve svém nedávném vyjádření : „jsme strana lidová a pro lidi“. Do jaké míry má být KDU strana lidová a do jaké míry křesťanská?

To se přece vůbec nevylučuje. Křesťanská v tom, že se opírá o hodnoty obecně platného morálního kodexu. Abychom k sobě měli úctu, abychom se dokázali mít rádi, abychom si dokázali odpouštět, abychom si neubližovali, dokázali se zajímali jeden o druhého a nebyli uzavření. To vše do života přináší křesťanství. Ale není to výlučně pro člověka věřícího. Nechtěla bych, abychom se ve společnosti rozdělili na věřící a nevěřící. Žijeme ve společnosti, která má určité uspořádání, a tato společnost by měla být šťastná, a k tomu by měla vést politika KDU. Proto lidová – měla by mít vždy na zřeteli dobro lidí.

Druhou část rozhovoru přineseme do týdne