Těžko k tomu, co provázelo období kolem volby prezidenta, budou moci delegáti dubnového programového sjezdu KDU-ČSL mlčet. Je v zájmu dalšího úspěšnějšího působení této jediné strany na naší politické scéně, která se programově hlásí ke křesťanským hodnotám, aby delegáti nemlčeli a jednali. Současně s diskusí o dalším programu strany musí řešit a vyřešit otázku, kdo bude dále hájit zájmy členů strany, kdo bude mít právo dále být ve vedení strany a stranu zastupovat ve vládě ČR. Musí tedy prosadit, aby se tento sjezd stal také sjezdem volebním. Není nadále dobře možné, aby větší část poslanců a senátorů KDU-ČSL naprosto ignorovala přání většiny členů strany a to nejenom při volbě prezidenta. Není možné, aby představitelé strany i nadále podporovali ve vládní koalici bez výhrad ekonomickou politiku ODS zaměřenou často pouze ve prospěch bohatých, politiku poškozující především střední a chudší vrstvy naší společnosti, rodiny s dětmi, staré a nemocné lidi.

Stejně jako mě jistě velmi rozzlobil i většinu členů a příznivců naší strany především Miroslav Kalousek svým vystoupením v televizi bezprostředně po volbě prezidenta, když zcela nesmyslně a arogantně prohlásil, že za nezvolení Jana Švejnara vlastně nemohou lidovečtí volitelé, ale může za to pan profesor Tomáš Halík. Ten prý údajně vyvíjel na volitele intenzivní a nevybíravý tlak, dokonce navštívil poslanecký klub a svůj názor na to, koho volit, si dovolil podpořit argumenty. Miroslav Kalousek si musí uvědomit, že zatímco Tomáš Halík je pro naprostou většinu lidovců a také českých křesťanů zcela nezpochybnitelnou autoritou, pak jeho, Miroslava Kalouska, stále více členů i voličů považuje za politika, který straně škodí.

Není asi možné, aby dále zůstal předsedou senátorského klubu Adolf Jílek, který v odpovědích na dotazy na serveru www.aktualne.cz kritizoval Tomáše Halíka a rozhořčeně upozorňoval na to „že dle církevního práva kněží nemají aktivně zasahovat do politiky, což pan profesor Halík učinil“ . Myslí si snad pan senátor skutečně, že kněží nemají občanská práva, že nemohou jako občané mít svůj názor, že jej nemohou, zvláště když mají mimořádnou celospolečenskou autoritu, také prezentovat, stejně jako ostatní občané? Není to spíše tak, že je to někdy i jejich morální povinností? Pan senátor Jílek šel však ještě dál a hrubě a zcela neomaleně urazil památku Josefa Luxe a zcela bezprecedentně kritizoval i jeho vzácnou ženu paní Věru Luxovou. Mnozí jsme ocenili Věru Luxovou za to, že řekla svůj názor, zveřejněný i na Christnetu, na to, koho by měli lidovečtí volitelé jako zástupci členů a voličů strany volit. Pan senátor však řekl: „Paní Luxová nemá právo ovlivňovat ani volitele ani členskou základnu. Její city a pocity chápu, ale Josef Lux by se zachoval zcela pragmaticky. Srovnal by stranu, aby byla jednotná a aby prezident, pokud je to nyní možné, nebyl zvolen poprvé v historii Československa a České republiky i hlasy komunistů.“ Paní Luxová, stejně jako všichni další členové strany, toto právo samozřejmě má a my členové strany si jí trvale za její otevřené, jasné a poctivé postoje velmi vážíme. Komunisty do toho nepleťme, vždyť právě komunisté před pěti lety V. Klause volili a i letos se o to nepřímo aktivně pokoušeli.

Myslím, že před delegáty sjezdu KDU-ČSL je nepříjemný a nelehký úkol zbavit vedení strany lidí, kteří stranu poškozují a vedou ji postupně „ do záhuby“. Delegáti by měli prosadit, aby sjezd se stal také sjezdem volebním a nové vedení strany pak zvolit velmi odpovědně. Do nového vedení by měli zcela určitě patřit odpovědní lidé, jimž nejsou křesťanské hodnoty cizí, kteří se již dobře v politice osvědčili. Lidé jako Miroslav Kalousek či Adolf Jílek by tam podle mého názoru patřit už vůbec neměli. Prosím delegáty, aby se tohoto svého úkolu zhostili čestně, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, v zájmu KDU-ČSL i celé naší země.

Myslím, že můj příspěvek týkající se naší jediné politické strany s křesťanským programem, která se netěší příliš pozornosti ani sympatiím většiny našich médií na stránky ChristNetu opravdu patří. Někdo by mohl říci, že se týká pouze členů strany, jejímž jsem též členem. To by však nebyla zdaleka plná pravda. Ponechme nyní stranou, že vedení této strany udělalo v posledním období řadu velkých chyb. Kdo je však nedělá? Ostatní strany dělají často i větší chyby. Raději si řekněme, jak můžeme této straně my křesťané pomoci, ať už jsme jejími členy či členy nejsme. Pomůžeme-li této straně, pomůžeme především sami sobě. Měli bychom přece dobře vědět, sledujeme-li trochu naši politickou scénu, že je to dnes jediná parlamentní strana prosazující mnohem více než ostatní strany křesťanské hodnoty a názory a snažící se hájit nejvíce i oprávněné zájmy věřících i jejich církví.

Jsem členem a funkcionářem této strany od r. 1968 a můj otec ve straně působil od r. 1920 do r. 1948. Práci pro KDU-ČSL jsem věnoval 40 let svého života. Moc mi tedy záleží na její další úspěšné existenci, protože věřím, že je a může být i nadále pro nás křesťany a pro celou naši zemi velmi prospěšná. Vím, že mnozí z jejích členů i funkcionářů jsou dobrými křesťany, příkladnými občany a poctivými politiky. Této straně se podařilo za léta její existence prosadit řadu dobrých věcí. Některé velmi dobré věci však také neprosadila a to především díky malému počtu jejích poslanců v parlamentu.

Není právě tato situace také chybou ostatních křesťanů? Přinejmenším přístup křesťanských médií k této straně by měl být proto velmi vstřícný a přátelský. Vždyť by to měla být „naše strana“! Není-li dosud „naší stranou“, snažme se o to, aby se jí stala. Musíme pro to tedy také sami něco udělat. Nebuďme lhostejní a nezúčastnění. Dělejme rychle, protože čas kvapí. Tato strana je, jak je vidět, v určité personální i programové krizi. Dnes stojí na rozcestí. Je proto třeba už dnes pomoci těm, kteří se dále snaží ve straně pokračovat v duchu Mons. Jana Šrámka a Josefa Luxe. Zítra již může být totiž pozdě, protože zřejmě existují vlivní lidé, kteří se snaží tuto stranu nasměrovat jiným směrem, či ji vědomě či nevědomě úplně zlikvidovat.

Velký dík proto patří ChristNetu, který o této straně i o jejích problémech objektivně informuje, také Tomáši Halíkovi, Věře Luxové , Davidu Mackovi a mnoha dalším funkcionářům, řadovým členům i příznivcům, kteří se snaží této straně pomoci udržet i nadále její křesťanskou tvář.

Články v rubrice Areopag vyjadřují osobní názory autora. Související diskuzní forum.