Povedená maketa unikátní knihy Codex Gigas (Ďáblova bible) z první poloviny 13. století pocházející z Podlažic u Chrudimi bude k vidění po více jak půl tisíciletí v Pardubickém kraji. V sobotu 19. dubna 2008 knihu přiveze do Pardubic na sjezd KDU-ČSL europoslanec Jan Březina, který ji společně s generálním ředitelem národní knihovny Vlastimilem Ježkem a místopředsedou Senátu Petrem Pithartem představí delegátům sjezdu.

„Je to pro náš kraj obrovská událost. Codex gigas je mezi odborníky známou knihou, málokdo však ví, že vznikla v benediktýnském klášteře v Podlažicích v Pardubickém kraji,“ vyzdvihl přínos události vicehejtman Pardubického kraje a 1. místopředseda KDU-ČSL Roman Línek.

Maketa Codexu gigas vznikla díky Nadačnímu ústavu regionální spolupráce u příležitosti Olomouckého knižního veletrhu Libri 2007, kde byla poprvé také vystavena. Během výstavy se stala se doslova magnetem celé výstavy. Oproti originálu umožňuje laickým zájemcům listování v knižním bloku.

Kodex bude poté týden vystaven v Pardubicích

Zájemci z řad veřejnosti však o zážitek vidět tuto vzácnou knihu nepřijdou. Od pondělí do neděle by totiž měla zůstat vystavena v Pardubicích na zámku, který je otevřen od 10ti do 18ti hodin. „ V současné době dokončujeme jednání s krajským muzeem o umístění této knihy v jeho prostorách,“ uvedl pardubický vicehejman Roman Línek.

Ďáblova Bible z Podlažic

Codex gigas neboli Ďáblova Bible je středověký rukopis, který proslul ze dvou důvodů. Zaprvé je pokládán za největší zachovalý bohemikální i evropský rukopis. (Codex gigas znamená „obrovská kniha“.) Zadruhé obsahuje velký celostránkový portrét ďábla. (Což vysvětluje druhý název rukopisu.)

Rukopis vznikl někdy v letech 1200 až 1230. Podle odborníků je pozoruhodné, že prakticky celý rukopis (písmo, iniciály a iluminace) je podle všeho dílem jediného člověka, který zřejmě pracoval v zaniklém benediktinském klášteře v Podlažicích na Chrudimsku.

Dřevěné desky v kůži (rozměr 920x505x220 mm) obsahují 312 pergamenových fólií, na nichž je Starý i Nový zákon, Kosmova kronika česká, spisy a traktáty, kalendář s nekrology, seznam podlažického bratrstva aj.

Původním majitelem byl Benediktinský klášter v Podlažicích u Chrasti. Odtud ho nechal odvéstdo sbírek zajímavostí císař Rudolf II. na Pražský hrad, odkud jej za třicetileté války v roce 1648 odvezli Švédové jako válečnou kořist. Nyní uložen v Královské knihovně ve Stockholmu.

Zajímavosti k jednáním o zapůjčení či navrácení knihy do České republiky

Už v 19. století žádali čeští vědci o zapůjčení kodexu. V pol. 20. stol. jednalo tehdejší Československo s Královskou knihovnou o možnosti získat úplnou kopii kodexu pro muzeum v Chrasti. Záměr se tehdy neuskutečnil kvůli penězům.

V 90. letech se o návrat alespoň části rudolfínských sbírek pokoušel – spíše ovšem jen žertem - tehdejší prezident Václav Havel.

Dne 28.10.2002 při příležitosti státního svátku ČR přednáška Petra Pitharta v Národní knihovně ve Stockholmu – při exkurzi v prostorách knihovny uviděl poprvé Kodex Gigas v trezoru jako vzácný historický poklad. V popisce k dílu bylo toliko v závorce uvedeno místo vzniku Podlažice v ČR. Petr Pithart byl překvapen zcela nedostatečnou prezentací místa vzniku v té době summy všeho vědění ve východních Čechách. Umínil si, že musí něco udělat, aby se ve Švědsku vědělo o Podlažicích a o benediktinském klášteru všechno, co se vědět dá. Je to totiž jediný způsob, jak splatit dnes už imaginární, nicméně stále jaksi čestný dluh Švédů vůči nám. Na druhé straně v ČR, v Podlažicích, v Chrasti musí být dokonalá kopie originálu. Švédové totiž knihu, jak se ukázalo, jen minimálně studují či zkoumají, protože je prý velmi nepohodlné v ní listovat – badatelé to prý dělají tak jednou za rok, vleže…. Je prostě zřejmé, že tím, že není ve skutečnosti „jejich“, k ní necítí žádný vztah, žádné povinnosti – kromě pečlivé ochrany, to jistě.

říjen 2003 – předseda Senátu Petr Pithart pozván na zahájení dnů české kultury ve Švédsku, opět v prostorách Národní knihovny ve Stockholmu – při té příležitosti paní velvyslankyně Marie Chatard pomohla zajistit návštěvu zázemí Královské knihovny – prohlídku části sbírek a shlédnutí bible i pro tříčlennou delegaci vedení města Chrast, kterou Petr Pithart vzal sebou do letadla. Vedení Královské knihovny mělo evidentně špatné svědomí a snad se i obávalo, že budeme chtít Bibli vrátit. Proto bylo mimořádně ochotné splnit všechny naše požadavky. Padlo také slovo o zapůjčení knihy, ale prvním místě byla povinnost švédské strany umožnit informovat o Podlažicích a digitálně knihu „ofotografovat“. Od té doby začala spolupráce Chrasteckých s vedením Královské knihovny (ředitel Gunnar Sahlin, National Librarian, The Royal Library Stockholm), ze šv. strany především digitalizace bible.

Od r. 2004 jednala Národní knihovna v Praze o zápůjčce na výstavu středověkých svazků, která se měla uskutečnit na konci r. 2007.

V říjnu 2005 při návštěvě ve Švédsku dojednal možnost zapůjčení bible premiér Jiří Paroubek se švédským premiérem Göranem Perssonem.

V dubnu 2007 si ve Stockholmu prohlédl bibli i premiér Topolánek, dojednal přesný termín zapůjčení do ČR na podzim r. 2007.