Kontroverzní film Fitna - tedy Rozvrat - holandského politika Geerta Wilderse byl koncem března zveřejněn  na internetu a vyvolal nakonec podstatně slabší reakce, než se čekalo. Také ti, kdo se na něj prostřednictvím internetu podívali, zjistili, že to není žádný zázrak, jde spíš jenom o sestřih dávno známých záběrů, do kterého jsou vloženy tendenčně vybrané verše z Koránu. 17minutový snímek končí zvukem trhání listu z knihy, což sám Wilders komentuje tak, že nebyla vytržena stránka z Koránu, ale z telefonního seznamu. O odstranění problematických míst ze své svaté knihy se totiž podle něj musejí postarat sami muslimové.

Noviny International Herald Tribune s úlevou konstatovaly, že zveřejnění filmu přineslo kritiku, ale i úlevu. S napětím se očekávala hlavně reakce domácích holandských muslimů. A ti zaujali zdrženlivé stanovisko. Podle listu je pro ně spíš pobuřující to, že se jako jakési filmové post scriptum objeví na obrazovce opět dobře známá karikatura proroka Mohameda s doutnající bombou místo turbanu. Tento obrázek Kurta Westergaarda vyvolal už v minulosti vášnivé protesty. Mimochodem, autor řekl novinářům, že Geert Wilders nepožádal o svolení s použitím jeho karikatury ve svém filmu.

Holandský premiér vyjádřil politování nad skutečností, že Wilders neupustil od zveřejnění svého snímku. Kritizoval skutečnost, že ve filmu se klade rovnítko mezi islám a násilí. A poznamenal, že vláda samozřejmě takový postoj odmítá. Podle premiéra je skutečným cílem filmu urážet muslimy. Na druhé straně ovšem předseda vlády neopomněl poznamenat, že jakákoliv urážka se nikdy nemůže stát ospravedlněním násilí. Holandská vláda se zjevně jistých excesů obávala.

Svaz místních přistěhovalců z Maroka ale poskytl vyjádření, že nechce přilévat olej do ohně a raději se omezí na umírněné reakce. Varoval dokonce, že pokud by nastaly nějaké násilné demonstrace v ulicích, vykládalo by se to nepochybně jako ospravedlnění předsudků, panujících vůči holandským muslimům. Každý by potom řekl, že muslimové jsou netolerantní. Daleko silnější odsouzení ovšem přišlo ze zahraničí - od Íránu, přes Pákistán až po Indonézii. Článek končí vyjádřením slovinských představitelů, podle kterých svoboda projevu musí respektovat náboženské přesvědčení. Slovinsko momentálně předsedá Evropské unii.

Ze země sýra komentuje WIldersův počin Afshin Elian, profesor z leidenské univerzity, který v roce 1983 utekl z Íránu. Jeho komentář se objevil na stránkách amerických novin Wall Street Journal a nese název "Teror a islám". Autor tvrdí, že film vyvolává zdravou diskusi.

Už v čase, kdy film ještě nikdo neviděl, probíhaly v islámském světě protesty a pálila se tam holandská vlajka. Íránský nedemokraticky zvolený parlament hrozil bojkotem nizozemského zboží a webové stránky spojené s Al-Kajdou vyzývaly k teroristickým útokům. Američané jsou zvyklí na pálení své zástavy radikály, Holanďané nikoliv. V zemi se zvýšily obavy z možných útoků a premiér Balkenende se od snímku distancoval. Do poslední chvíle dokonce vyzýval Wilderse, aby ho nezveřejňoval.

Hlavním poselstvím Fitny je, že Korán je živoucí inspirací džihádistů. Bez veršů, jež volají po násilí, by podle filmu nemohl vzniknout islámský terorismus. Film končí výzvou muslimům, aby problematické pasáže sami odstranili. Po citacích veršů se dostávají k slovu nenávistné řeči imámů, kteří volají po zabíjení Židů a nevěřících. Vzápětí jsou zde záběry z teroristických útoků z 11.září 2001 nebo z Madridu v roce 2004. Je zde použito video z vraždy oběti, které sami teroristé zveřejnili na internetu. Na konci je pak i nejslavnější dánská karikatura Mohameda s turbanem v podobě doutnající bomby.

Západní svět si dávno zvykl na kritiku či rovnou zesměšňování náboženství. Takové věci jako kniha a film "Šifra mistra Leonarda" nebo Nietzcheho slavná věta "Bůh je mrtev" se staly přímo součástí popkultury. Soutěž myšlenek patří k základům západního života. Islámský svět něco takového nezná. V Holandsku vyvolaly útoky z 11.září existenciální otázky: Kdo jsme? Kdo jsou tito nepřátelé? A kolik je jich vlastně mezi námi?

Otevřená diskuse nad nimi otevřela cestu k vzestupu Pima Fortuyna, který se zviditelnil díky poukazování na temné stránky politického islámu, jako je terorismus, podřízenost žen, odmítání homosexuálů či antisemitismus. Jeho vražda v roce 2002 byla chápána jako přímý útok na holandskou demokracii. Daleko těžší chvílí byla posléze pro Holanďany vražda filmaře Thea van Gogha islamistou původem z Maroka. Důvodem se pro něj stal krátký film, kritizující islám.

Po této události musela dostat 24hodinovou ochranku spolupracovnice van Gogha, původem Somálka a členka holandského parlamentu Hirsi Aliová. I ona se stala terčem útoků islamistů. Politické a kulturní aspekty islámu nejsou kompatibilní s holandskými hodnotami. V této zemi jsou stále mešity, kde imámové propagují vraždění Američanů, židů a nevěřících. V roce 2006 se Hirsi Aliová rozhodla odejít do Spojených států. Štafetu převzal Geert Wilders. Tvrdě kritizuje islámský terorismus, žádá změnu přistěhovalecké politiky a chce, aby se muslimové integrovali ve společnosti.

Geert Wilders

O Koránu mluví Wilders jako o "fašistické knize". V Holandsku je proti zákonu vydávat Hitlerovu knihu Mein Kampf - tvrdí tedy, že stejně nelegální by mělo být publikování Koránu. On sám ovšem dobře ví, že žádání zákazu této knihy by bylo pošetilé, chce ale, aby byly otevřeně odsouzeny činy, jež si to zaslouží. Jeho extrémní poznámky nicméně vyvolaly pozitivní debatu o Koránu a islámu v Holandsku. Tato debata je zajímavější než kdekoliv jinde v západním světě - o islámském světě ani nemluvě.

Holandská tradice kritického pohledu na náboženství pomáhá domácím muslimům, aby se i oni podívali na svou víru kritičtějším okem. Účastní se televizních diskusí nebo rozprav na univerzitní půdě. Politické začlenění muslimů díky tomu postupuje a poprvé v holandských dějinách má tato země ve vládě dva muslimy. Autor poznamenává, že obavy nemá ani tak z reakcí muslimů, jako z toho, aby se Západ nevzdal obhajoby svých hodnot tváří v tvář radikálům.

Někteří lidé by nejradši Fitnu zakázali ještě před tím, než ji viděli. Holandské zákony ale nepřipouštějí aproirní cenzuru. Evropský appeacement kombinovaný se zdejším nihilismem vede ke slabosti, nikoliv k rozhodným postojům. Autor tedy na stránkách deníku Wall Street Journal doufá, že holandskému filmu se dostane větší podpory, než jaké se dostalo dánským karikaturám.

Daniel Raus je spolupracovníkem Českého rozhlasu 6 (www.rozhlas.cz/cro6)

Foto: WIkipedia