Když v pondělí 12. května zemřela Irena Sendlerowá, 1 a já si na internetu procházel podklady pro rozšiřování článku, který je o ní na Wikipedii, narazil jsem několikrát na to, že ji nazývali „polským Schindlerem“. Připadá mi to absurdní. Chápu sice, že „Oskar Schindler 2“ získal obrovskou slávu díky oskarovému filmu 3, který byl o něm natočen, ale přesto, označit Sendlerowou za polského Schindlera je stejně nesmyslné, jako označit Schumachra za rakouského Engeho 4 . Ještě více mi dunělo označení „italský Schindler“, na které jsem narážel při rozšiřování článku o Giovannim Palatuccim 5, kterým jsem se zabýval předtím.

Připomnělo mi to, že zejména v češtině je téma holokaustu a těch, co proti němu bojovali, dost chudě řešeno. Nevím, je-li to tím, že nás to zas až tak nezajímá, nebo tím, že se o to intuitivně nechceme zajímat, což je pochopitelné, protože náš národ v tomto ohledu vychází ze srovnání s ostatními, kterých se to týká, dost špatně. Automatická výmluva, že mi nic, to Němci, je sice vždy po ruce, ale bohužel, je to výmluva až příliš průhledná.

Titíž Němci, kteří likvidovali Židy u nás, dělali totéž v mnoha dalších zemích v Evropě a bohužel je nutno přiznat, že ve většině těchto zemí se zvedl proti pronásledování Židů větší odpor, než u nás. A to i v zemích, kde byly následky při přistižení při pomoci Židům obecně ještě mnohem brutálnější, než v Protektorátu – například v okupovaném Polsku.6

Je ovšem škoda, že se o to téma nezajímáme, už proto ne, že navzdory dílčím osobním selháním a různým pomlouvačným spiskům je boj proti holokaustu obecně velkým obdobím křesťanů. Byli to totiž většinou věřící praktikující křesťané, kdo (vedle několika státních akcí) organizovali pomoc Židům a mnoho velkých akcí na záchranu Židů využívalo exitující církevní struktury a instituce, bez kterých by v tak velkém rozsahu často ani nemohly proběhnout. Jsem dalek tvrzení, že člověk musel být věřící, aby se rozhodl zachraňovat Židy, nicméně faktem jest, že člověk nemohl být dobrý křesťan, pokud se k nim otáčel zády.

Jelikož bych výše zmíněnou chybu rád napravil a alespoň orientačně zmapoval jak osudy těch nejvýznamnějších bojovníků proti holocaustu, tak obecněji působení křesťanů a jejich církví ve vztahu k tomuto strašnému fenoménu 20. století, toto by měl být jen první díl seriálu článků. Druhý díl bude pojednávat o Ireně Sendlerowé a měl by být hotov během 1-2 týdnů.

Sérii jsem pojmenoval proto, že tito lidé, kteří za cenu nesmírného rizika pomáhali pronásledovaným Židům, byli pro tyto nebožáky často jediným paprskem naděje. A přiznám se, že jsem se inspiroval poetickým, ale zároveň stručným a prozaicky přesným výrokem, kterým charakterizoval Irenu Sendlerowou historik Jacek Leociak: „Byla světlem, světlem v hrůzných temnotách Varšavského ghetta.“

Poznámky:

1 – Irena Sendlerowa (1910-2008) byla polská sociální pracovnice a odbojářka, vedoucí Dětského oddělení legendární Żegoty. Zorganizovala záchranu 2500 dětí z Varšavského ghetta a našla jim úkryty v katolických sirotčincích, klášterech a rodinách. Prošla mučírnami gestapa, s pomocí Żegoty uprchla těsně před popravou.

2 – Oskar Schindler (1908-1974) byl německý obchodník, který za druhé světové války využíval Židy jako levnou pracovní sílu. Postupem času je ale začal čím dál více chránit a nakonec, za pomoci tučných úplatků, 1200 „vykoupil z holokaustu“.

3 – slavný Schindlerův seznam

4 – Michael Schumacher je nejúspěšnější pilot formule 1 v historii, Tomáš Enge je první český pilot formule 1

5 – Giovanni Palatucci (1909-1945) byl italský policista, policejní šéf ve Fiume (dnes Rieka v Chorvatsku). Společně se svým strýcem Giuseppem Mariem Palatuccim, biskupem z Campagna, zorganizoval záchranu 5000 Židů. Zemřel v koncentračním táboře v Dachau.

6 – v Polsku mohl být člověk zastřelen už jen za to, že Židy zásoboval potravinami, v případě objevení ukrytých Židů bylo likvidováno obyvatelstvo celé usedlosti, včetně malých dětí