Ignác Pospíšil ve svém článku „Proč KDU-ČSL propadla, aneb Proboha, probuďte se!!“ píše, že tentokrát KDU-ČSL nevolil proto, aby vyjádřil svůj nesouhlas s její politikou a s některými představiteli. V mnohém se dá s autorem souhlasit, v něčem se dá polemizovat, ale to nejpodstatnější je, zda tato strana je stranou jen pro věřící a zejména jaká je její budoucnost – tedy i budoucnost volebních hlasů většiny křesťanů.

To, že KDU-ČSL je stále v podstatě konfesní stranou je jasné i přes dlouhodobou snahu již od dob Josefa Luxe stranu otevřít. Na tom jistě není nic špatného a i v jinak katolické straně mohou být a také jsou lidé jiného vyznání i bez daru víry. Hlavní vždy bylo a je, aby to byl člověk slušný a vyznával „naše“ hodnoty. Jaké to však jsou? Dodnes najdeme mezi členy strany křesťanské sociály, křesťanské konzervativce atd. Shoda panuje především v etických záležitostech. Je to málo, nebo hodně?

Neexistuje-li politika křesťanská, pak ale určitě existuje ta křesťanskodemokratická, která je v naší zemi zastoupena výhradně KDU-ČSL. Neumím si představit, že by poslanec za tuto stranu zvedl ruku pro liberalizační návrhy v etických záležitostech. Naproti tomu z řad poslanců ODS, jsme tyto návrhy novel občanského zákoníku, zákonů zdravotnické reformy či již odsouhlaseného registrovaného partnerství viděli i pocítili. ČSSD pak konzervativní stranou není určitě a ani si na to nehraje. Navíc mnohým může vadit její vydatná infiltrace komunisty, včetně těch za minulého režimu vysoce postavených. SZ pak alespoň jednoznačně odmítá euthanasii. Skoro tak razantně jako jadernou energii, což je známka spíše zastydlosti postčernobylské hysterie, než smyslu pro realitu. Rozhodně však hodnotově konzervativní stranou také není. Stačí se podívat na pevnost manželství předsedů všech těchto tří stran, že.

Komunisty jsem záměrně vynechal, i když i je pozitivně „kostelní lidé“ také volí, ne snad ale tak zásadně. I v jiných stranách, než je KDU-ČSL, jsou křesťané. Dokonce v ODS a ČSSD jsou křesťanská křídla či platformy. Ty ovšem v těchto etických a pro křesťany citlivých tématech nedosáhli ničeho.Co tedy s tím?

Pokud zohledníme etická témata, nemáme na výběr. Jestliže zohledníme i jiná, pak na výběr rozhodně máme. Představitelé KDU-ČSL také rozhodně nejsou souborem svatých a ideálních lidí, které se nesluší kritizovat. Ba naopak. Výmluva, že ostatní strany mají své Tlusté, Langery, Grossy, Krause, Svobody-Slonkové, atd. není zcela na místě. Je však třeba nejenom pojmenovat chyby, ale i nabídnout řešení a alternativu. Změnit to, co se nám nelíbí. A zde vidím hlavní slabinu přístupu autora článku, na který reaguji.

Výsledky krajských a komunálních voleb ukázaly jedno. Voličská základna strany je mimořádně stabilní a volební výsledek je závislý především na volební účasti. Relativní čísla a tedy i počty mandátů jsou jistě zásadní hodnoty a nelze tuto skutečnost jen konstatovat s tím, že se s tím nedá nic dělat. Naopak je nutno aktivně získávat staré i nové voliče. Nabízet i jiná témata než jsou etické otázky, aniž bychom na jejich prosazování rezignovali. Představit nové tváře místo těch, které už netáhnou. Otevřít se novým podnětům.

I s tím jsem před čtyřmi lety do strany vstoupil. Plný ideálů a představ, že takto to už dál nejde. Přes rychlý postup v hierarchii funkcí jsem toho změnil málo. Na to totiž člověk nemůže být sám! Teprve jako funkcionář, jsem pochopil, že úbytek členů strany není žádnou tragédií. Naopak, široká a velice přestárlá základna je rigidní (průměrný věk je, nepletu-li se, přes šedesát let), a namnoze neakceschopná a pasivní. Jedinou světlou výjimkou byla vlna nevole při vyjednávání Miroslava Kalouska s Jiřím Paroubkem v roce 2006.

Mnozí členové jsou lidé apolitičtí. Proto jsou voleni lidé spíše proto, že jsou hodní, známí z kostela,protože ti ostatní už jsou na to staří (nebo moc mladí) a on to přece už dělal. To je často důležitější než schopnosti, výsledky práce a další perspektiva.

Pokud si ovšem někdo myslí, že tím, že nebude volit KDU-ČSL, nebo nepůjde k volbám vůbec, něco v KDU-ČSL nebo její politice změní, pak se hluboce a tragicky mýlí! Nezmění se tím vůbec nic. Jen bude mít strana méně hlasů. Existují totiž tři varianty. Buď nechat KDU-ČSL vymřít (popř. ji rozpustit v křídla v jiných stranách) a vytratit se z velké politiky. Nebo založit stranu novou, která má ovšem minimální šanci se prosadit. Nebo razantně KDU-ČSL proměnit. Ani ne tak programově nebo myšlenkově, i když nová témata a výzvy se jistě najít dají. Ale především personálně, manažersky, funkčně a mediálně! K tomu však nedojde tlakem voličů, bohužel, právě díky výše zmíněné struktuře členů.

Změnu můžou vyvolat pouze sami členové strany. Jen ti mohou zavelet k personální obměně, která jediná může přinést změnu ve stylu i výsledcích právě v osobách nových lidí. Proto je naprosto nezbytné, aby do KDU-ČSL vstupovali další lidé. Nejlépe mladí. Ideálně mezi 25 - 35 lety. Aby vstoupili do místních organizací, zde se etablovali a pak postupovali přes komunální a krajskou politiku až do celostátní. Nutná je však trpělivost. Přestaňte alibisticky pouze nadávat, ale přiložte ruku k dílu. Absencí u voleb ničemu nepomůžete. Ani straně, ani sobě a svým dětem. Pokud se totiž alespoň část z Vás nebude politicky angažovat, tak za nás v republice budou rozhodovat Dalíkové a Šloufové. To chcete? Já tedy ne. Proto jsem jako člen krajského výboru KDU-ČSL vstoupil do MKD, abych pomohl mladým lidem, kteří ještě nemohou nebo nechtějí do strany zatím vstoupit, s orientací v celém tom kolotoči. Abych je povzbudil, přestože sám povzbuzení také občas potřebuji. A budu se snažit alespoň některé z nich táhnout sebou nahoru a dál i ve straně. Rozhodně tedy nespíme! Všichni máme zaměstnání, rodiny, starosti, koníčky, zájmy a nemoci. Ale bez angažování se ztratíme na naše životy podstatný vliv. Farníci si faráře ani biskupa nevolí. Ale straníci svoje představitele a program ano. Proto nechcete-li se dále zklamávat v KDU-ČSL, pochybovat o tom zda ji volit, nebo vůbec volit, pak pro ni, a tedy i pro sebe a svoje rodiny, udělejte to nejlepší, co můžete. Vstupte do ni! Pokud jste slušní, charakterní, pracovití a poctiví, pak stačí v každé místní organizaci 2-3, aby…Není to jednoduché, ale co v životě je?

Příští rok je v KDU-ČSL volební a to jak v obcích, okresech, krajích, tak i na celostátní úrovni. A jestli nebude z čeho vybírat, tak si právě Vy nestěžujte, že ve funkcích a pak i na kandidátkách jsou zase ti samí, ti, kteří se Vám nelíbí. Prosím Vás všechny, vezměte svůj osud do vlastních rukou. Pomožte dobré věci. Otázkou není zda, ale kdy ke změně dojde. Buďme trpěliví a vytrvalí! Nenechme se otrávit. Pánbůh nám dal dvě ruce a mozek, abychom ho neobtěžovali s každou maličkostí. Tak pojďte, prosím, a aktivně pomozte křesťanské demokracii. Jakou si křesťanskou stranu uděláme, takovou ji budeme mít. A zlepšovat je co.

Články v rubrice Areopag vyjadřují osobní názory autora. K článku si čtenáři založili diskuzní forum.

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D. je
místopředseda Mladých křesťanských demokratů, o.s.,
místopředseda Okresního výboru KDU-ČSL Náchod a
člen Krajského výboru KDU-ČSL v Hradci Králové.