Stres a hektický životní styl vede v posledních letech lidi k hledání ticha a klidu v zázemí klášterů. Bez televize, mobilu a notebooku volí pobyt zejména manažeři, kteří chtějí načerpat novou energii a uvědomit si sami sebe. Jde o celosvětový trend, lidé preferují obzvláště kláštery přísných řádů, kde mohou určitou dobu pobýt a žít ve zcela jiném životním rytmu, řekl ČTK kněz, teolog, pedagog a publicista Tomáš Halík. Terapie v klášterech nabízí meditace, přednášky, modlitby i čas na procházky přírodou.

"Vyčistí si hlavu a zjistí, že je jiná dimenze života než znají. Kláštery, které jsou schopny toto nabídnout, hrají významnou roli," míní Halík. Vysoké pracovní tempo, stres a tlak neustále udržovat pozornost může vést k problémům takzvané nadprahové zátěže. Jde o zátěž, kterou lidé nemohou snést, protože je jí příliš mnoho, nebo je sužují problémy, které nejsou schopni řešit.

"Pro spoustu lidí, kteří jsou ve velkém napětí a nedokážou z něj úplně vypadnout, je zázemí klášterů dobrým řešením. Pokud by jeli někam k moři, tak se jejich psychika během tří dnů v podstatě rozsype, protože je zvyklá na neustálé napětí," tvrdí psychiatr Jan Cimický. Medituje se, jak připomíná, i v buddhistických klášterech; i tam se pomocí relaxace uvolňuje napětí.

Reklamní leták na film Velké dlouhé ticho

V sousedním Německu se otevřely zájemcům o přechodný pobyt dvě stovky klášterů. V Dolním Sasku existuje dokonce komora klášterů. Podle ní prošlo předloni kláštery v tomto regionu přes 200.000 návštěvníků, kteří zde absolvovali jednodenní nebo seminární pobyty.

Také v České republice tuto možnost krátkodobých pobytů začínají nabízet katolické kláštery. Mezi ně například patří karmelitáni v Kostelním Vydří, jejichž zázemí využívá každoročně zhruba stovka lidí. Společný program se skládá podle řeholníka Jeronýma z přednášek na duchovní téma, společných modliteb, breviářů a mší.

"Individuální pobyty jsou hodně o předjímání v tichu, modlitbě a četbě. Pokud někdo chce, může se setkat s některým z kněží a rozmlouvat o svém životě," přiblížil zázemí kláštera. Hosté bydlí ve skromně zařízených pokojích. Jak zdůraznil Jeroným, po dobu, kterou lidé v tomto klidném prostředí stráví, by se neměli rozptylovat rozhlasem ani televizí a měli by se věnovat pouze duchovnu.

Foto interieru kostela kláštera Nové Dvory

Podle Halíka by měla katolická církev v Česku umět vnímat aktuální potřeby doby. Kláštery hrály v minulosti vždy významnou roli kulturní, duchovní a politickou a, jak tvrdí Halík, toto je jeden způsobů služby, kterou mohou vnést do dnešní doby. "Náboženství je velice proměnlivý, dynamický jev a církev nemůže jen mechanicky pokračovat v tom, co tady bylo před 40 lety. Musí znát opravdové požadavky a potřeby lidí a flexibilně na ně odpovídat," poznamenal Halík.

Poskytnout takové zázemí ale vyžaduje investice. České a moravské kláštery mají podle Halíka své obtíže, především kvůli nevyjasněným majetkovým vztahům. V mnoha případech se také klášterní objekty, které církev 600 let udržovala v bezvadném stavu, v období komunismu staly ruinami, upozorňuje Halík. Myšlenka duchovního odpočinku v zázemí klášterů proto v tuzemsku naráží spíše na existenční problémy řeholních řádů.

Foto webové stránky kláštera trapistů Nové Dvory a reklamní stránky k filmu Velké dlouhé ticho