Nový americký prezident byl uveden v úřad a možná jsme zaznamenali nejpodstatnější část z jeho přísahy, jíž je zavazován, že bude „svědomitě vykonávat svůj úřad a hájit americkou ústavu“. Některé obyčeje, spojené s přísahou, byly zřejmě postupně utvářeny tradicí a mají náboženský, tedy i křesťanský podtext. První prezident George Washington si k textu přidal slova "k tomu ať mi dopomáhej Bůh", která od těch dob prezidenti opakují. Stalo by se něco, kdyby některý nový prezident toto úsloví nepověděl? Také další obyčej byl uveden v život rovněž Washingtonem, když skládal svůj slib s rukou na Bibli. Bylo by možno i tuto tradici vynechat, či opustit? V Obamově případě ovšem ta symbolika byla zvlášť silná, když si vybral stejný exemplář Bible, na který při své první inauguraci, v roce 1861 přísahal i bojovník proti otroctví, Abraham Lincoln. Obama se přidržel také novější zvyklosti, že Bibli při přísaze mu podrží manželka. Mohl by případný další prezident opustit formuli o Boží pomoci, přísahu na Bibli, asistenci manželky? V případě nové situace asi ano.


Součástí slavnosti byla krátká modlitba, kterou letos pronesl kalifornský pastor a zakladatel jedné z největších evangelických kongregací Saddleback Church Rick Warren. Celostátně, mediálně vlivný kazatel Rick Waren (také kritizovaný pro své extrémní výroky, když např. potraty srovnával s holocoustem) se pouhé dva týdny před volbami vyslovil jednoznačně pro Obamu. Účast na inauguraci prezidenta byla pro kazatele bezesporu Obamovým poděkováním. Warren se modlil ke Všemohoucímu Bohu (mj.), aby dal prezidentovi „moudrost vést s pokorou, odvahou, integritou, soucitem a velkorysostí"; a uzavřel Modlitbou Páně.

Na závěr inaugurace přijali přítomní požehnání od reverenda Josepha Loweryho, bojovníka za občanská práva amerických černochů a duchovního převážně černošské metodistické kongregace. Jmenovaný kazatel kázal na pohřbu Coretty, manželky M.L. Kinga. Uvádí se, že přítomní tehdy vyjádřili své rozhodné NE válce v Iráku, odposlechům bez soudního povolení a nerovným šancím černošské části obyvatelstva. Georg W. Bush se pohřbu osobně účastnil. Musel tak vyslechnout, co Joseph Lowery řekl: „Nesla dál Martinovo poselství proti chudobě, rasismu a válce. Odsuzovala hrůzu působenou našimi vyspělými bombami při misích daleko odtud. Teď víme, že tam nebyly žádné zbraně hromadného ničení“ Na deset tisíc přítomných po těchto slovech povstalo a odměnilo reverenda bouřlivým, dvě minuty trvajícím potleskem. A reverend pokračoval. „Ale Correta věděla – a my také – že právě tady jsou zbraně, které nás vedou špatným směrem.“ Pravil a ukázal směrem k lavici kde seděl prezidentský pár. Na obří obrazovce se ukázal detail Bushova křečovitého úsměvu.“ Pro válku další miliardy, ale nic víc pro chudé!“ Exprezident Jimmy Carter poté pravil:“Boj za rovná práva nebyl dovršen!“. Přísaha nového prezidenta měla ještě svůj 2. díl.

Pozornost, nenadálou, přineslo provedení přísahy. Prvního přehmatu při skládání přísahy se ovšem podle agentury DPA dopustil Obama. Zřejmě vlivem pohnutí skočil soudci Robertsovi do řeči a zopakoval po něm první slova přísahy "Já, Barack" ještě dříve, než soudce dořekl frázi. Nový prezident proto musel úvodní slova říci napodruhé. Soudce poté navíc změnil slovosled další věty, slovo „věrně“ přesunul na její konec. Soudce se opravil, vynechal však slovo „vykonávat“. Obamova přísaha měla správně znít: "Já, Barack Hussein Obama, tímto slavnostně přísahám, že budu věrně vykonávat úřad prezidenta Spojených států a budu podle svých nejlepších schopností zachovávat, ochraňovat a hájit Ústavu Spojených států. K tomu mi dopomáhej Bůh." Jonathan Turley, uznávaný profesor George Washington University jednoznačně doporučil pro každý případ opakování přísahy, k čemuž také druhý den došlo.

Lze předpokládat, že by se některým z dalších prezidentů měl stát mormon, žid, mohamedán, budhista nebo dokonce ateista. Dříve se zdálo stejně nemožným, že by jím mohl být katolík, nebo dnes černoch - a stalo se. V samotné přísaze však zůstává pojem „bůh“, jehož se inaugurovaný dovolává. To by po svém mohl činit možná muslim, mormon i žid, pokud by ovšem neměl zásadních, věroučných výhrad, nebo prostě ve věci svědomí. Ostatně sama přísaha by i pro některého křesťana mohla být problémem. Vzpomeňme na „nepřísežné bratry“ prvních generací Jednoty bratrské. Krajním řešením by byl požadavek na úpravu textu přísahy. Nejspíše by však dostačovalo, aby se program inaugurace oprostil o náboženské prvky a věc by byla vyřešena.

Jan Kašper je farářem Českobratrské církve evangelické v Brandýse nad Labem. Publikuje v církevním i denním tisku.