Zástupci čtyř českých církví v pátek předložili dočasné parlamentní komisi své plány, jak hodlají naložit s finančními náhradami v případě, že by došlo k majetkovému vyrovnání mezi státem a církvemi. Podle ČSSD, která patří mezi odpůrce návrhu zákona o majetkovém vyrovnání, však nejsou plány církví jasné.

Církev římskokatolická by chtěla rozvíjet diecéze, farnosti a investovala by i do účelových sociálních zařízení, jakou jsou církevní školy a sociální zařízení, obdobně se chce zachovat i Církev československá husitská. Naopak Českobratrská církev evangelická by prostředky směřovala na platy kazatelů a sociální práce v diakoniích. "Míra podfinancování je značná. To, co by církve s financemi dělaly, je těžké říct," řekl zákonodárcům na jednání vedoucí Správy majetku Arcibiskupství pražského a předseda expertní církevní komise Karel Štícha.

Jednota bratrská by mimo jiné chtěla vytvořit finanční rezervy a sanovat vnitřní dluh v církvi, který vznikl nedostatkem financí, opravit budovy a rozvíjet neziskové oblasti.

Na dotaz, jak naloží církve se svým majetkem, odpověděl v lednovém rozhovoru ČTK kardinál Miloslav Vlk, že tyto výroky považuje za neprávní. "Jestliže někomu majetek patří, tak druhému není nic do toho, jak s ním naloží. To je jasná odpověď," řekl Vlk. Komunismus podle něj omezoval, ale do demokratického státu takováto otázka nepatří.

Podle místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky nejsou církve dostatečně otevřené, požaduje proto jednoznačnou odpověď, co s finančními prostředky učiní. "Jaké budou záruky, že ty peníze například nezmizí v nejistých podnikatelských aktivitách, které by církve mohly rozvíjet. Odpovědi jsme se dnes bohužel nedočkali," poznamenal. Podle něj musejí být peníze použity k obecnému dobru a stát musí mít jistotu, že o ně církve nějakými neuváženými finančními aktivitami nepřijdou.

Parlamentní komise se proto rozhodla pokračovat v dalších jednáních s církvemi a její vedení hodlá v nejbližších týdnech navštívit Ekumenickou radu církví a zástupce katolíků, aby znovu projednali výši finanční náhrady, její využití, způsob splácení a výši úroků. "Vedení komise bude informovat církve i o průběhu dosavadních jednání," řekl ČTK místopředseda sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL). Komise plánuje znovu zasedat 19. března.

Kabinet chce vrátit církvím zhruba třetinu majetku zabaveného po roce 1948 církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. I s úrokem by to bylo za 60 let celkem asi 270 miliard korun. Vládní normu v její současné podobě odmítá opozice i tři poslanci ODS v čele s Vlastimilem Tlustým. Pro vyjasnění některých otázek se loni zřídila parlamentní komise, která si do března letošního roku prodloužila mandát.

Podle Sobotky je navržená částka vysoká a jeho strana se chce dostat k nižší, přijatelné pro daňového poplatníka. "Dosavadní návrh vlády je příliš vysoký vzhledem k finanční situaci státu uprostřed dopadu světové finanční hospodářské krize. Je důležité, jestli církve po dohodě přijmou určitá omezení těchto finančních prostředků tak, aby sloužily k obecně prospěšným cílům v sociální, zdravotní a školské oblasti," uvedl Sobotka, který zároveň připustil, že církve mají nárok na vyrovnání s majetkovými křivdami.

Počet církví, na jejich činnost přispívá stát, se od roku 2012 zřejmě výrazně rozšíří. Uplyne totiž desetiletá lhůta, po kterou musí být na základě zákona z roku 2002 náboženské společenství registrováno. V současné době financuje stát 17 církví, z nových by na státní peníze nyní dosáhlo dalších devět. Značnému nárůstu výdajů státu by proto podle ministerstva kultury zabránilo majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi.